Persepolis

Temer vse, co me pri tomto snimku napadalo, popsal Radek99 ve svem komentari. Ano vyzniva to lenossky a mozna az i lacine, odkazovat na komentar jineho. Jenze po dlouhe dobe nekdo vystihl presne me pocity a zbyle kontury tech mych bych stejne nedokazal osvetlit pomoci abecedy a pismen. Takto velky zazitek tenhle majstrstyk pro mne byl. Takto uzasne popsat detskou naivitu, pubertalni narazy do "zdi zivota" a dospele procitnuti, jdouci ruku v ruce se smirenosti a ostrouhanim hran vlastni osobnosti na pozadi toliko tizive politicke a nabozenske zvracenosti... Opravdu brilantni zalezitost, tleskam! (06.11.2009)

Jak tento film charakterizovat? Je to příběh o tom, že svoboda něco stojí a ten, kdo opustí vlast se už nikdy nemůže cíti celý. Natočen podle veleúspěšného komiksu režisérky, který zas zachycoval zážitky z jejího dětství a dospívání. Ukazuje nám Irán, jak ho většinou neznáme, protože ho většinou známe jen z televizních zpráv. - A dodala bych: 1)Vůbec to není jen rozpohybovaný komiks - políčko popolíčku, jak jsem dopředu slyšela. Mnohé scény ubyly, to se dalo čekat, celé se to do filmu nemohlo vejít, ale mnohé zas na oplátku přibyly. Dozvěděla jsem se tak o věci zas o něco víc. Forma není zásadně odlišná od komiku, ale z možnostmi filmu se tu , zdá se mi, pracuje velice pěkně. 2) Svoboda tu není, jak tu kdosi napsal spjatá z Leninem nebo komunismem. To že dva členové Marjaniny rodiny byli komunisté je prostě součástí historie. Sama Marjane nikdy nikde nanaznačovala, že by, po krátkém období v děství, uvažovala o světě z pozic marxismu -leninismu. Marxistkou byla přesně po té co se cítila být prorokem :) a to cosi vypovídá. PS: Pro mně je plus i to, že ve filmu více vynikla má oblíbená postava z komiksu, totiž Marjanina babička. Zkrátka, já tomuto filmu nemám, co vytknout. Udělal mi opravdu radost. (15.12.2007)

Persepolis jsem možnost shlédnout krátce po zahájení třeboňského AniFestu a hned mi bylo jasné, že se dívám na vítězný snímek ročníku 2008. Mimořádně emotivní autorský počin natočený podle světově proslulého komiksu Marjane Satrapi mě nadchl svou atmosférou, grafickým pojetím a tím, že se velmi zřetelně odlišuje od drtivé většiny současné komerční animované produkce. Je to prostě úplně jiná liga. Film, který od mainstreamu hluboká propast. Nedává divákovi nic zadarmo a není typickou rodinnou podívanou. Jde o dílo z artových vod pro zralého diváka. Jeden z absolutních vrcholů animované produkce. Celkový dojem: 100 %. Považuji ho za velmi zdařilé rozvinutí komiksu, je výtvarně bohatší a obohacené o typicky filmový rozměr. Vážné téma je přitom podané odlehčeně, s řadou drobných vtípků a gagů (punkové heslo na bundě, nákup nahrávek na černém trhu, vyrovnávání se s nevěrou partnera). Úsměvná idyla se jediným střihem změní v minové pole, kterým běží zfanatizované děti pro štěstí ve slibovaném ráji...Snímek o dospívání ve složité politické situaci v nesvobodné zemi, kde se řada banálních situací může změnit v kruté drama, o střetávání kultur a hodnotových žebříčků, o hledání vlastní identity, lásky a zázemí. Film je dobré vidět s určitou dávkou znalostí o íránské historii, ale i bez ní je to skvělá jízda. Podle nálady hrdinky se řídí i barvy ve filmu - v převážné většině je vyroben v černobílém provedení. (16.05.2008)

Marjane Satrapi se na své dětství a dospívání dokáže dívat s nostalgií i s nadhledem. Adaptace vlastního komiksu zůstává předloze výtvarně velice podobná. Je tu řada vypjatě dramatických scén, stejně jako odlehčujících, velmi vtipných. A občas, i když se smějete, vám dochází, že to vlastně pro hrdinku samotnou nijak veselé být nemohlo. Zajímavý, ženský pohled na zcela odlišnou kulturu. (29.01.2008)

jedno z děl, které se nebojí kontroverze a ať už si o Íránu myslím cokoli (domnívám se že snímek je poměrně hodně antiislamistický, není tam snad jediná kladná postava muslima), musím uznat, že snímek je velice kvalitní a to především proto, že zobrazuje myšlenkový, emocionální a názorový vývoj z holčičky v mladou ženu. Aláh akbar (15.07.2012)