Václav

„Žádný problém. Všecko bude, mami. Neboj se. Všecko bude.“ Ivan Trojan sa predstavuje ako neovládateľný Václav: starnúci muž, ktorý sa v dedinskom prostredí vymyká kvôli duševnej poruche spod kontroly. Je ako bomba, u ktorej je len otázkou času, kedy vybuchne. Bomba, ktorá mala byť dávno zatvorená medzi štyrmi stenami, ale pre hlúpu dobrosrdečnosť okolia behá po slobode. Toto nie je žiadny FORREST GUMP, toto je skôr druhý SMRTIACI BUMERANG. Avšak napriek dobrým hereckým výkonom (Trojan, Budař, Norisová, Vášaryová) zostáva VÁCLAV nerozhodne stáť uprostred cesty. (02.01.2009)

I. Trojan je v úlohe Václava strašne sympatický chlapík, málinko švihnutý , ale kto nie je? Na niektorých jeho úletoch som sa vážne dobre pobavil. The best of je jeho boxérsky tanec na diskotéke. Záver bol čitateľný trošku skôr akoby som chcel, ale inak fajn. E. Vášaryová to je prirodzenosť a profesionalita sama o sebe, tá sa ani hýbať nemusí. Všetko zahrá očami. Takto to robia veľkí herci. Slabšie štyri hvizdičky.70%. (11.04.2011)

Jeden z mála filmů na sáhodlouhý rozbor. Nejdůležitější na Václavovi je fakt, že lidi jdou na Trojana, místo na Václava, smějí se na nevtipných místek (např. Václav s mnoha monokly) a že to není komedie, jim dochází až v posledních 10ti minutách. Ale za to si tvůrci můžou sami, protože podobně jako ve Vesničce střediskové měli do hlavní role obsadit někoho neznámého. Druhou věcí je trochu falešná propagace filmu. Moc si cením toho, že Václav je tragikomedií bez hlášek, bez lidového humoru. Humor tu v první polovině sice exituje, ale je spíš mile úsměvný, než bezzubou řachandou, a často přechází do vážných scén. Posledním problémem filmu je jeho bezčasí. Chvíli máte dojem, že sledujete JZD, kde místní rozhlas vyřvává těžkou dechnu, vzápětí vás udeří do očí zánovní traktor, zřejmě ne Zetor. Ač by se zdálo, že výhrad mám spoustu, film se mi ve výsledku líbil. Často se v něm mluví filmovou řečí, je v něm spousta pěkných scén (ta poslední, rozhovor s matkou ve vězení, zaplacené a nevypité pivo v popředí záběru kulhající mámy, "ta scéna" ve vaně atd.). A závěr mě vážně dojmul. (16.01.2008)

Pokud mělo jít výhradně o hereckou exhibici Ivana Trojana, tak byl plán splněn do puntíku. V poloze vesnického mentála se skutečně vyřádil a Akademie poslušně předala Českého lva. Vejdělek měl alespoň možnost ukázat, že umí zahrát i vážnější notu a není mu cizí ani umělecká stránka filmové produkce. (04.11.2022)

S režisérem Vejdělkem si moc nerozumím a jeho poslední tituly mě míjí velkým obloukem. Třemi hvězdičkami u Václava asi dosáhl svého maxima, které s největší pravděpodobností nikdy nepřekoná. Podobná kontroverzní látka byla ve světové kinematografii a dokonce i u nás zpracována mnohokrát a ve většině případů výrazně přesvědčivěji a s větší emocionální silou. Na druhou stranu se Vejdělek může opřít o velká jména hned dvou hereckých generací. Emília Vašáryová je v roli matky výborná a Ivan Trojan dokazuje, že je velkou hvězdou současné české kinematografie. Tady se neshodnu se svým oblíbeným uživatelem nascendim - Trojan je v roli psychicky nevyrovnaného vesnického trouby dokonale přirozený a uvěřitelný. Sem tam to drhne ve scénáři, ale v rámci české kinematografie první dekády nového tisíciletí je to, obávám se, solidní nadprůměr. Celkový dojem: 60 %. (20.03.2015)