Václav

I. Trojan je v úlohe Václava strašne sympatický chlapík, málinko švihnutý , ale kto nie je? Na niektorých jeho úletoch som sa vážne dobre pobavil. The best of je jeho boxérsky tanec na diskotéke. Záver bol čitateľný trošku skôr akoby som chcel, ale inak fajn. E. Vášaryová to je prirodzenosť a profesionalita sama o sebe, tá sa ani hýbať nemusí. Všetko zahrá očami. Takto to robia veľkí herci. Slabšie štyri hvizdičky.70%. (11.04.2011)

[AFF 2014] Film, ktorý držia nad priemerom len štyri veci - herecké polohy Ivana Trojana, Emília Vašáryová, poeticky smutne veselý hudobný motív Jana P. Muchowa a výstrih Soni Norisovej. Melancholický príbeh dedinského idiota je "hodne retro", na čom má veľký podiel 35 mm projekcia v Artkine Metro s osobným Trojanovým uvedením, ale hlavne zasadenie a námet. Smutne to podčiarkuje fakt, že mnohé slovenské dediny ešte stále vyzerajú a fungujú rovnako - a po nejakú dobu ešte zrejme budú. V komediálnej rovine by to chcelo byť niečo medzi Rain Manom a nezznabožským hláškovacím Dědictvím aneb... (čomu nahráva aj vzťah hrdinu a matky a niektoré jeho eskapády), v tej vážnejšej (a temnejšej) prosto melancholická dráma jednej rodiny a jednej dediny, ktorá má svoje tiene minulosti. Škoda absentujúcej emocionálnej (a príbehovej) hĺbky a prítomnosti humoru, ktorý je pre českú novú vlnu typicky ľahkovážny a spôsobujúci efekt miernej banalizácie ústrednej témy, čo je rozhodne zle. Nezostal som ohromený, milo prekvapený, ale ani vyslovene sklamaný. 60% (28.06.2014)

Kvalitně natočené i zahrané melodrama, kde se ale prakticky nic neděje. Vynikající Trojan v celém filmu zlobí své spoluobčany, ti se pak zlobí na něho a tak pořád dokola. Václav sice slibuje, že ,,všechno bude", ale nakonec i film zůstal jen u toho slibování. Ke konci už si tvůrci s příběhem neví moc rady, a tak film vyšumí do ztracena. Nicméně je to škoda, protože první polovina je skutečně výborně rozehraná. (01.01.2009)

Mám si pískat na křivák proto, že Václav je fakt nejlepši český film posledních let, protože ční z odpadových vod české kinematografie, nebo smutnit nad tím, že tenhle monstr-kýč je nanejvýš průměrný a dost problematický?_____ Jiři Vejdělek je tvůrce, který se až úzkostlivě snaží svými filmy "něco" sdělit, jenže z knihy utahující si z maloměšťáctví vznikli Účastníci zájezdu, film pro maloměšťáky, ROMing je film o rómské kultuře, povaze a duši, ale co do pozérskosti si může potykat s díly Davida Ondříčka... a Václav?_____ Ten měl být asi o tom, nakolik pokrytecké okolí přijímá to, co vybučuje (ať už v dobrém, nebo špatném). Ale vzešla z toho podívaná, v které Ivan Trojan, ztvárňující další ze svých ze sledování filmu vytrhávajících partů bláznů a podivínů, dělá bordel, divák-měšťak se bude smát i při ryze vážných scénách a ty zajímavé přiběhy a skutečně "lvově" zahrané postavy Budařem a Vašáryové ustupují do pozadí._____ Dílo zkázy korunuje otravně repetitivní hudba Jana P.Muchowa, která idealizuje pohlednicové výjevy s rádobypoetickou, otřesně nakašírovanou atmosférou, a totálně nezvládnutá dramaturgie filmu, kdy se jedná o volné řazení scén bez nějaké logické vyprávěcí či alespoň kauzální silné návaznosti. A tak film nemá začátek, konec a ani vrchol či zapamatováníhodná místa (njn, dramaturgem byl Suda, který je podepsán pod obdobně nezvládnutými Pusinkami).____ To, že kameraman Jakub Šimůnek, který si zaslouži pochvalu za to, že ví, kam postavit kameru, ještě neznamená, že tenhle televizní přiběh si ty 3* zaslouží.... Nezaslouži, protože logické a racionální postavy jsou zde portrétovány jako největši hajzlové a udavači či pro okolí nebezpeční jedinci jako někdo, s kým bychom měli cítit a omlouvat to, protože vypadají a tváři se jako loskošní plyšáci. Hnus, velebnosti. (24.01.2008)

Vypadá to komické a vlastně také vpravdě je to komické. Je to opravdu tak? Říkejte si, co chcete: Václavova duše je velmi složitá věc, ale lze mu vyčítat, že se neumí přetvařovat? Trojan tu vytvořil zajímavou a obtížnou roli, na kterou se důkladně připravoval. Položil tu i důraz na prostředí, v němž Václav žije, aby lépe pochopil jeho mentalitu a konfrontaci se skutečností a přiblížení světa lidské povahy těchto lidí. V tom je smysl a myslím, že věrohodného převedení Václava do filmové podoby je záležitost vizuální, ale veskrze funkční, dovede navodit atmosféru. Herec si určitě uvědomil, že stojí před úlohou, kterou není možno zahrát hereckou rutinou, ale je nutno poznat hloubku lidského charakteru role Václavu. Vznikl tak jakýsi příběh, mírně rozdrobený, ale přesto emotivní. Film vyzněl nakonec docela slušně. (24.02.2008)