Pátek třináctého

Najlepší remake Psycha a ultimatívny whodunit slasher. Tieň minulosti, neznámy vrah, neskutočná atmosféra kempu a daždivej letnej noci, skvelé gore a jednoznačne najlepšia réžia v ságe s nádhernou analógovou kamerou. Jasné, nie je tu Jason, ale záverečné rozuzlenie je úplne skvostne nakrútené. Okrem toho Betsy Palmer totálne dáva. PS: môj rebríček série: F4, F1, F2, F3, F6, F5, F7, F8, F10, F9 (28.01.2006)

Stál naprostý pakatel, vydělal nehorázný balík. V době, když už vznikaly mnohem děsivější kousky žánru, za oceánem táhl jeden z nejvýraznějších kosičů mladého masa. Zlověstná atmosféra prvního dílu série slasherového subžánru, ve kterém hraje první housle chlapík s hokejovou maskou (tady jí ještě nenasadil) a mačetou, je tím (téměř) jediným, co docela láká. Mladí vedoucí letního táboru mají jediný úkol – zemřít. Než prokleté místo Crystal Lake spustí letní sezonu, parta přátel se tu oddává alkoholu a sexu, jakmile se však setmí, za deště se začnou násilně oddělovat od ostatních. Škoda, že tvůrci potenciál letního tábora prakticky nevyužili. Scénář je samozřejmě mizerný, postavy pronášejí úsměvné dialogy i dělají docela špatná rozhodnutí a o technické stránce filmu moc mluvit nelze. Přesto to docela funguje. I když plochá zápletka neumožní se s kýmkoliv na plátně ztotožnit, je mi jasné, že kdokoliv přijde s dalším pokračováním (naposledy v roce 2009), budu se těšit mezi prvními. (16.06.2014)

Klasika, kterou tak rádi opakují každým rokem i naše tv stanice. S mámou Vorheesovou to všechno začalo, a i když - co se nahoty týče - je spíš opatrnější, je to právě ona atmosféra a libové gore, co tenhle snímek katapultovalo mezi hororovou smetánku. Tichá smrt obchází nechvalně proslulým táborem a zanechává za sebou zmasakrovaná těla nadržených puberťáků. A že díky Saviniho maskérské práci je na co koukat. Ke slovu se dostanou nože, šípy, mačeta nebo sekera. Hudba při tom všem navodí ojediněle stísněnou atmosféru a závěr neskutečně vyděsí. Pamela tedy odstartovala tuhle sérii více než důstojně, ale Jasona mám přece jenom radši. (14.12.2011)

Klasické exploatační dílo. Cunningham celkem nezřízeně a přímočaře neexploatuje jen samotné násilí, ale i jiná díla, např. Psycho nebo Kubrickovo The Shining. Ve stopovém množství nápadité. Strukturu teenage slasheru Cunningham nevymyslel, spíše ji podal v takové formě, že se stala jedním z ústředních rezonančních bodů – jen samotná série Friday the 13th čítá snad minimálně osm filmů, dalších variací a odkazů v populární kultuře je nespočetně. Paradoxně se zde kanonická role Jasona ještě nenachází, ba postava Jasona zde de facto absentuje. Utvořil ji zřejmě teprve druhý díl. (12.01.2019)

Horor naivní a debilní. Bez omezení. Do televizního vysílání zařazen stylově den po pátku třináctého (mimochodem, v ten den mi nic nevycházelo, aniž bych si byl vědom, co je to za den). Několik lidí je zde srandovním způsobem zabito psychopatem, jehož tvář ani jednou neuvidíme (pokud tedy závěrečná pointa nebyla opravdu zamýšlena tak, jak se zdálo, ale něco tak debilního už přesahuje i ty nejkrajnější meze). Ona je skutečně legrace sledovat partu nedomýšlivých jedinců, kteří nejspíš pravidelně absentovali na matiku (To už jsme jenom tři? Čert to vem), a kteří se postupně vytrácejí na zaručeně opuštěná místa, aby měli jistotu, že jejich smrt nebude zaznamenána jiným retardem. Ale bavil jsem se upřímně, stejně tak upřímně jsem nechápal, že ve stejném roce vzniklo třeba Osvícení, horor o sto procent děsivější a ani dnes nebudící smích. Pátek třináctého je počátkem jedné poměrně dost známé série, na které si vystavěl portfolio jeden poměrně dost známý vrahoun (zde paradoxně nevystupující), také je to poměrně dost špatné hororové béčko, které zvlášť v nekonečně natahovaném finále poměrně dost prudí. V osmdesátém roce to možná byla velmi spolehlivá antikoncepce (jestli vám nedocházejí souvislosti, asi dost nekoukáte na horory), dnes však zůstal jenom neplánovaně směšný teen horor s lacinými triky a zcela bez atmosféry. 60% Zajímavé komentáře: Mr.Apache, ScreamJay, Dan9K, JohnnyD, liuk, Hopper, miron (16.10.2006)