Pátek třináctého

Začiatok americkej slasher horrorovej série "Piatok trinásteho" bol dosť nevýrazný. Taký nenápadný. Bol to obyčajný, béčkový vyvražďovací horror. Celé to nabralo potrebné vražedné obrátky až s nástupom Jasona Voorheesa. Tento nemŕtvy, bezcitný, vraždiaci maniak v úvodnej časti chýba. Šialená pani Pamela Voorheesová ma moc nezaujala. Jej syn to však v ďalších pokračovaniach poriadne roztočil a z "Friday the 13th." sa vďaka nemu stala kultová horrorová séria. *** (27.01.2017)

Jason byl pro mne vždycky z trojice osmdesátkových slasher velikánů nejméně zajímavý (vede Freddy, v těsném závěsu neúprosně se blížící Michael), i přes ikonickou vizáž naštvaného hokejisty s mačetou. Ale bylo čas si doplnit vzdělání, a tak jsme s přítelkyní dali během týdne všech deset dílů Jasonových dobrodružství. I když tedy v tomto filmu se vyskytuje jen na skok (a navíc jen jako malý oslizlý capart, žádná vraždící mašina). Protože jak všichni už stejně dobře ví, tady je hlavním záporákem jeho milovaná máti, co se přišla pomstít všem těm pubescentům toužících po zábavě, alkoholu a předmanželském sexu. Asi se nečekalo, že by se z Pátku mohla stát série, a tak se v tuhle chvíli tvůrci snaží o jakž takž uvěřitelný koncept šílenství a pomsty, ale už s dalším dílem přijde změna (a Jason)... Taky je dost poznat, že film byl hodně levný a ani neobsahuje tolik klasických propriet jako další díly (třeba rozsáhlé kozí farmy), ale jako startovní laťka to stačí. Při prvním zhlédnutí jsem si navíc na konci díky nečekanému momentu skoro vypíchnul oko, takže solidní čtyři hvězdičky. (04.09.2004)

Ve čtvrtek dvanáctého je mládež ještě rozpálena myšlenkou žhavého sexu, načež se v noci na sobotu čtrnáctého stává prostřednictvím ostré chladné zbraně nadobro studenou - tolik k tradičnímu týdennímu rozvrhu v kempu Crystal Lake.. Manfrediniho "psycho smyčce" u mordů patřičně úderné, trochu té diváka v pozornosti udržující nahoty, na svou dobu obstojná maskérská práce Sexystroje Saviniho a nádherný manifest hororového klišé, kdy vrah několikrát leží omráčen na zemi a potencionální oběť ctící pravidla fair play jej nehodlá dorazit, nebo alespoň spoutat. No nic, zrodila se legenda a krom vybafnutí za loďkou ani nemusela pohnout prstem, potažmo mačetou.. (14.11.2011)

Jako by se Sean S. Cunningham snažil propašovat mezi listy Carpenterova Halloweena průklepák, aby dostal jeho přinejmenším 70ti procentní kopii. Ovšem narozdíl od legendárního zabijáka s bílou maskou, tady už šlo jen o likvidaci teenagerů zastřešenou pod rouškou hororu. Celkový scénář je poměrně suchý, scény vražď nikterak originální a i když Kevina Bacona v jedné z jeho prvních roliček okrají slušně, nedá se najít nic převratného. Ten kdo si pustí nejdřív některý z následujících dílů (teda spíš těch 3kou počínaje) asi si bude drobátko klepat na čelo, neb něco jako šílenec s hokejovou maskou se tu opravdu neobjeví. Možná, že je to na jednu stranu dobře, neb máti dokáže mít leckdy větší vražedný apetit než její pasterizovaný synáček, ale pro jednu z dnes již kultovních sérií to neznamené víc než 3 hvězdičky. To je jako postavit si stan na mraveništi. Sice si odnesete krásný trampský zážitky, ale za poštípanej zadek to opravdu nestojí. (02.08.2004)

Začátek malinkého utrpení. Jason Voorhees nikdy nebude mým oblíbencem. Otázkou je, jestli s čím dál víc plesnivějšího a červama prolezlejšího xichtu se zastaralou maskou a mačetou jde vůbec něco víc vytřískat, když už natočili 9x to stejný, a ani to desáté, omlazané scifi nestálo za nic. Je opravdu smutné, když ho po deseti pokusech musel pumpnout až Freddy, což považuju za lepší biják než všechny samostatné P13. Vrchol série podle mýho přichází se třetím dílem. (13.10.2013)