Pátek třináctého

Když jsem shlédl Jasona X, říkal jsem si, že je to hodně špatný film, ale sakra ten Jason musí bejt borec. Jason X Fredie mě ještě víc ujistil o "tom klukovi s brankářskou maskou a velikou mačetou" a byl Frediemu velmi dobrým soupeřem. Pak naše vase skvělá televize Nova pustí 14náctého v sobotu (ano, den po pátku 13náctem... tohle by klukům z Hollywoodu neuniklo!) v 23 hodin a něco minut první díl jeho N-talogie. Čekal jsem a dočkal se. Bohužel výsledek mě zklamal natolik, že i ty dvě hvězdičky jsou ještě dost nepřiměřené. Škoda, že nemám chuť dát téhle slátanině, která mě vůbec nevyděsila a která svou vírou v sílu spojení matka-syn pohnojila začátek celé série. Budiž vám někdy odpuštěno... (27.10.2006)

Vlastně až teprve nedávno jsem prvně viděl původní díl Pátku třináctého, a dobře, že jsem se podíval. Extrémně zastaralé efekty dodávaly filmu jaksi směšně zábavný punc, který podtrhoval stupidní příběh. Na druhou stranu, tohle asi byla jedna z prvních vyvražďovaček, že? Opravdu vtipné a velice stupidní vraždy jsou prováděny v nijak strašidelné, ale o to zábavnější atmosféře. Jsou tu patřičná hororová klišé, na druhou stranu, tehdy to asi klišé nebyly. Postavy jsou ohromně špatně vyhraněné, ale vlastně je celkem jedno, kdo je kdo, v příběhu, ve kterém jde jen o kosbu. Jak je poznat z mého komentáře, jde o neustálé vyvažování pro a proti, které musí i přes jasně převažující proti vyústit třemi hvězdami. Z povinnosti povrchního horrorového fandy, co se bojí podívat i do svojí skříně, aby na mě z ní nevyjel Jigsawův Billy na tříkolce. (17.06.2007)

SPOILERY! BÍKÉRFUL! Bez milosti. Dobře, narovinu přiznám, nemám rád slashery, filmoví zabijáci jsou pro mě nejblbější postavy vůbec včetně Jasona. Jenže v tomto filmu nekosí teen crew Jason, ale nějaká babička! Paní v letech, kterou přepere holka na konci, vymaže ze světa DNA mladých lidí v plné síle. "No ty kokso", říkám si na konci, když hlava paní Vorheesové letěla ku cílové jamce. Dvě pěkný holky by se tu našly a evidentně se líbily i Kevinu Baconovi, kterému v jedné scéně stojí...no že bych tu 1* přece jen dal? Ále ani prd, taková nebetyčná brokolice si ji nezaslouží. (10.03.2021)

Počin, který se ukázal být pro následný vývoj filmového horroru velice důležitým. Tento levně natočený snímek je po dvou významných peckách 70.let - konkrétně Texas Chain Saw Massacre (1974, režie Tobe Hooper) a Halloween (1978, r: John Carpenter) – rozhodujícím momentem, spouštějícím lavinu tzv. teenagerovských vyvražďovaček, tedy subžánru zvaného slasher. Je docela možné, že kdyby to nebyl zrovna tenhle Pátek 13., byl by tuto vlnu odstartoval nějaký podobný snímek. Ale historie hovoří jasně. Film vydělal velké peníze a mnoho kritiků jeho obliba dodnes udivuje. Cunningham byl ale se svým nápadem evidentně v pravý čas na správném místě (tedy samozřejmě: ve zrušeném mládežnickém táboře u jezera Crystal Lake). A přiznejme si, že na tom filmu opravdu něco je. Své udělala kromě vhodně zvoleného času a místa (prázdniny, nádherné jezero a lesy kolem) hlavně nevšední, zdánlivě amatérská kamera. Ta totiž často snímá děj a (hlavně!) průběh vražd jakoby z pohledu zabijáka. Divák je tak nechtíc vtažen do poněkud zvrhlé, ale zajímavé role, se kterou se (pokud je zcela v pořádku) sice neidentifikuje, ale stává se další obětí tvůrců: Lapeným divákem. Vyvražďování mládeže v podobných filmech zajímalo ze všeho nejvíce právě mládež. To byla oproti minulým desetiletím nejvýraznější změna ve vývoji a chápání žánru. Horror přestal být záležitostí dospělých, a tento zásadní zlom mu přinesl na jedné straně ještě větší popularitu, stejně jako značnou kvalitativní devalvaci na straně druhé. Největší přínos ovšem znamenal pro peněženky producentů, a tak není divu, že se slasherům v 80.letech tak dařilo. Poptávka byla velká, a nabídka nemohla pokulhávat. Pátek třináctého (mimochodem, znáte příhodnější název pro horror?) se dočkal až neskutečného množství pokračování, a není jisté, zda bude tato série kdy ukončena. V dalších dílech byl totiž uveden do života populární maniak Jason, o němž se v původním filmu pouze hovoří. Tato postava v hokejové masce se ukáže být až neskutečně životaschopnou... Ale to už je trochu jiný příběh. [Napsáno v srpnu 2006 pro blog Horror, Chlast & Rock'n'Roll.] (13.07.2007)

Jeden z filmů, který nastartoval v budoucnosti tak oblíbený subžánr (teenagerovských) vyvražďovaček. Sice to není nějaká velká sláva, chvílemi je to docela nuda, ale svoji atmosféru film má. Na staré horory moc nekoukám, ale tento mě dokázal svým zpracováním docela zaujmout. Některé momenty jsou vážně napínavé a párkrát jsem se i leknul. Konec ve stylu "bába se vrací poprvé, podruhé, potřetí, počtvrté" se mi už moc nelíbil a působilo to hodně divně, ale jinak jsem si film užil a už se těším na další pokračování. 65% (30.12.2010)