Pátek třináctého

Priemerný slasher. Označenie, s ktorým absolútne súhlasím. Ibaže v tej dobe (a žánrovej etape, ktorej predchádzala), bol priemer nastavený ešte pomerne vysoko. Napätie ujde a vraždy sú celkom vynaliezavé, zato scenár je slabý, réžia béčková a záporák na smiech. Aj tak som ale pomerne spokojný. Neviem, asi je to tými osemdesiatymi rokmi. PS: Strašne som nadržiaval Robbi Morgan. A čo z toho, keď umre ako prvá... (19.02.2013)

Jak už jsem říkal u Halloweenu, je neuvěřitelný, z čeho všeho Amíci neudělají kult. Velká nuda, šeď a zdlouhavost, tak bych tenhle "horror" popsal. Vraždění je buď z pohledu vraha a pokaždé končí zatmívačkou, nebo aniž bysme vraha jako třetí osobu viděli a pak je to obvykle záběr na už umírajícího náctníka. To by ani tak nevadilo, ale v prvních 60 minutách se vůbec nic neděje (a to včetně toho, že většina táborového osazenstva umře už tehdy) a potom jsem prostě usnul. Bohužel příběh nestojí za nic. Skupinka mladých je v táboře a "opravují" (ve skutečnosti by se to rozpadlo do týdne) chatky. A postupně je někdo vraždí, zatímco pořádají sexuální hrátky a dělají hloupý vtipy. No nuda. Možná si to ještě seženu, abych viděl i konec (kterej mimochodem znám, viděl jsem ho už kdysi jako malej), ale moc nevěřím, že hodnocení změním. (15.10.2006)

Co dělá FRIDAY THE 13TH výjimečným mezi ostatními slashery 80. let? Možná je to prostě ten samotný fakt, že se jedná o start celé 'nekonečné' série a prvopočátek jednoho z největších kosičů filmové hostorie - Jasona Voorheese. Ale i nehledě na to, jednička je prostě dobře odvedeným kusem práce. 90-ti minutová stopáž nenudí, naopak je v ní dostatek dobrých, minimálně na svoji dobu a subžánr neotřelých nápadů, celé to drží v napětí a pohromadě příjemně zlověstná atmosféra, a jako bonus dojde i na pár gore parádiček Toma Saviniho. Prostě po právu klasika a dodnes jednoznačný slasherový nadstandard. (01.04.2009)

Počin, který se ukázal být pro následný vývoj filmového horroru velice důležitým. Tento levně natočený snímek je po dvou významných peckách 70.let - konkrétně Texas Chain Saw Massacre (1974, režie Tobe Hooper) a Halloween (1978, r: John Carpenter) – rozhodujícím momentem, spouštějícím lavinu tzv. teenagerovských vyvražďovaček, tedy subžánru zvaného slasher. Je docela možné, že kdyby to nebyl zrovna tenhle Pátek 13., byl by tuto vlnu odstartoval nějaký podobný snímek. Ale historie hovoří jasně. Film vydělal velké peníze a mnoho kritiků jeho obliba dodnes udivuje. Cunningham byl ale se svým nápadem evidentně v pravý čas na správném místě (tedy samozřejmě: ve zrušeném mládežnickém táboře u jezera Crystal Lake). A přiznejme si, že na tom filmu opravdu něco je. Své udělala kromě vhodně zvoleného času a místa (prázdniny, nádherné jezero a lesy kolem) hlavně nevšední, zdánlivě amatérská kamera. Ta totiž často snímá děj a (hlavně!) průběh vražd jakoby z pohledu zabijáka. Divák je tak nechtíc vtažen do poněkud zvrhlé, ale zajímavé role, se kterou se (pokud je zcela v pořádku) sice neidentifikuje, ale stává se další obětí tvůrců: Lapeným divákem. Vyvražďování mládeže v podobných filmech zajímalo ze všeho nejvíce právě mládež. To byla oproti minulým desetiletím nejvýraznější změna ve vývoji a chápání žánru. Horror přestal být záležitostí dospělých, a tento zásadní zlom mu přinesl na jedné straně ještě větší popularitu, stejně jako značnou kvalitativní devalvaci na straně druhé. Největší přínos ovšem znamenal pro peněženky producentů, a tak není divu, že se slasherům v 80.letech tak dařilo. Poptávka byla velká, a nabídka nemohla pokulhávat. Pátek třináctého (mimochodem, znáte příhodnější název pro horror?) se dočkal až neskutečného množství pokračování, a není jisté, zda bude tato série kdy ukončena. V dalších dílech byl totiž uveden do života populární maniak Jason, o němž se v původním filmu pouze hovoří. Tato postava v hokejové masce se ukáže být až neskutečně životaschopnou... Ale to už je trochu jiný příběh. [Napsáno v srpnu 2006 pro blog Horror, Chlast & Rock'n'Roll.] (13.07.2007)

Když jsem shlédl Jasona X, říkal jsem si, že je to hodně špatný film, ale sakra ten Jason musí bejt borec. Jason X Fredie mě ještě víc ujistil o "tom klukovi s brankářskou maskou a velikou mačetou" a byl Frediemu velmi dobrým soupeřem. Pak naše vase skvělá televize Nova pustí 14náctého v sobotu (ano, den po pátku 13náctem... tohle by klukům z Hollywoodu neuniklo!) v 23 hodin a něco minut první díl jeho N-talogie. Čekal jsem a dočkal se. Bohužel výsledek mě zklamal natolik, že i ty dvě hvězdičky jsou ještě dost nepřiměřené. Škoda, že nemám chuť dát téhle slátanině, která mě vůbec nevyděsila a která svou vírou v sílu spojení matka-syn pohnojila začátek celé série. Budiž vám někdy odpuštěno... (27.10.2006)