Ozvěny mrtvých

Jednodušší bratříček Šestého smyslu. Film s překvapivě poutavou atmosférou, který jen na pár krátkých okamžiků nechává diváka nadechnout. Strhující tempo a mrazivé scény, které obalují kostru poměrně originálního děje. Kevin Bacon je naprosto přesvědčivý, velmi se doplňuje se svým filmovým synem v podvědomém sestavování domečku z karet, který se v naprostém závěru rozsype do překvapivého rozuzlení. Vizuálně velmi dobře provedený stav hypnózy, skvělá scéna ve které hlavní hrdina v podvědomí chytá za ruku přízrak mrtvé dívky a do jeho představy proniknou ruce jeho ženy a strhnou jej zpět do reality. Pátá hvězdička unikla tomuhle filmu jen o chloupek. Tím chlupem byly některé mezery mezi stěžejními scénami. Škoda že mi právě tenhle chlup vlítnul do nosu a já si místo dopsání páté hvězdičky kýchnul. Na videofilm je tohle fakt dobrá záležitost. (07.02.2004)

Kevina Bacona si moc nemusím, ale v tomto filmu předvedl hodně solidní výkon. Začátek byl sice trošičku nudný, ale jen do doby než se nechal hlavní hrdina zhypnotizovat. Potom už jde o nadprůměrnou duchařinou se vším všudy. jen občas vybočí děj zbytečně stranou viz. scénka s černochem, která tam ani být nemusí a je úplně zbytečná. Čím více se začal blížit konec, bylo vše jasnější a úplný závěr mě bohužel trošičku zklamal. Atmosféra, herecké výkony i hudba byly super, ale několikrát mě přemohl pocit nudy za což budu udělovat mínusové body... (03.05.2010)

Fajn mood konce devadesátek a snaživé budování atmosféry, ale Stir of Echoes má tu smůlu, že v tomhle období vznikla celá řada výborných mystery thrillerů na které se ani náhodou nechytá. Ve druhé polovině tempo trochu slábne a jako horor to taky moc nefunguje - děsivé to není skoro vůbec. I když je ale pointa od začátku průhledná a hlavní hrdina k ní postupně lineárně dojde, vcelku se mi líbilo ono spojení nadpřirozena a reálného zla. Načrtnutá mytologie mi navíc tak trochu připomněla The Shining a vůbec bych se nezlobil, kdyby v podobném duchu vzniklo nějaké soudobé volné pokračování (však víme s kým). (14.08.2023)

V komentářích se jako refrén vrací Šestý smysl, což je nesmysl. Richard Matheson, jeden z předních horrorových autorů 20. století, vydal svou novelu Stir of Echoes v roce 1958. A už tenkrát ji kritika nepovažovala za nějak zvlášť originální. Přirovnávání tohoto snímku se sympatickým Kevinem Baconem k Šestému smyslu může pak pramenit snad jen z toho, že v obou případech jde o ghost story a že se oba filmy objevily ve stejném roce. (24.11.2013)

Dnes už skôr mierny nadpriemer, ktorý nemá súčasného diváka po všetkých tých duchárskych hororoch posledných dekád čím prekvapiť. Všetko je ale prehľadné, nečaká nás žiaden mindfuck, čo môže ale práve pre mnohých predstavovať problém. Čiže nie, žiaden Šiesty zmysel nás nečaká. Skôr mi film pripomenul istým spôsobom Blízke stretnutia tretieho druhu, kto videl, chápe. Zaujme polemika o povahe pomsty, tunajší duch totiž vlastne vôbec nestraší, ide mu o večný pokoj a načo sa zbytočne po smrti rozčuľovať. Jasný cieľ ale má. No a v jadre sa rieši zase kríza blížiaceho sa stredného veku u chlapa, ktorý sa môže tešiť na ďalšieho potomka a jeho následné chovanie môžeme chápať ako metaforu vlastnej neistoty. (21.03.2021)