Bratři Bloomovi

První polovina je fajn, ubíhá bezva tempem a je zabavná a člověku se ty všechny podvody a styl točení zdá být úžasně originální, jenže druhá polovina je pořád totéž, nic se nemění, ne a ne to skončit, pořád to záhadně oživuje a začíná to být značně nudný, roztahaný a nakonec mi přišlo, že to má snad 2 a půl hodiny. Nicméně obsazení rozhodně potěší a Rachel Weisz tu jako bonus hodí větičku v češtině. 3+ (24.09.2009)

Zvláštní film, silný v několika málo okamžicích, slabší v rozvláčném tempu a překombinovaosti podvodů. Byly okamžiky, kdy jsem smíchy nestíhala a chtěla jsem dát 4, byly však i okamžiky, kdy jsem si říkala, tak to ne. Adrien vypadal, že se každou chvíli rozbrečí a po dvou hodinách to na mě už vůbec emočně nepůsobilo, bráška v podání Marka Ruffala zaujal jen svým božím hlasem, ale jinak byl naprosto nevýrazný, Robbie Coltrane a Maximilian Schnell = rychlovýstupy, které maximálně potěšily. Ve výsledku jsou však Bratři Bloomovi filmem, kde vyhrává ženský herecký potenciál - protože Rachel a Rinko zvládly perfektně vypíchnout dvě nejzábavnější postavy, které děj vytahují z ucajdaného melodramatu do komedie. Kostýmní nadčasová stylizace mi přišla hodně zajímává. Přesto však zůstávám u průměrného hodnocení. 60% (23.10.2009)

Tak jsem si myslela, že se mi ten film nebude moc líbit, a že ho nebudu chápat. Dívala jsem se na to vlastně jen protože to šlo v televizi, a protože tam hraje Mark Ruffalo. A docela mě to překvapilo. Až na posledních dvacet minut, kdy jsem se ztratila v tom co je podvod a co realita (prostě jsem předpokládala, že je všechno podfuk :D), jsem se chytala a docela jsem tomu i rozumněla, což jsem se docela divila :D Ale co jsem teda vůbec nepobrala byl ten konec, jako u většiny takovýhle filmů. Ale jinak se to dalo docela vidět. Navíc mě moc pobavilo, že vydávali Pražský hrad za Národní muzeum. 3* (28.08.2012)

Brutální všechno! Nejlepší vzpomínky budu mít na scénu, ve které Rachel Weisz ukáže svým kumpánům knihu, kterou poctivě uloupila. Její radost z úlovku je brilantní, něco takového jsem nečekal a na poli hereckého projevu dlouho neviděl. Tohle, že je ta ženská, která mě rozbrečela ve Fontáně? Dávno tomu, ale je to tak! Bráchové Bloomové neudělají díru do světa, jsou jako filmy Wese Andersona. Malý, ale pocitově strašně upřímný. A snad až na Marka Ruffala, jehož role je těžce vadící (sakra, to je slovo!) je film naprostá pohoda. P.S. Doporučuji scénu s líbáním. Něco tak nemotornýho jsem dlouho neviděl. Moc roztomilý :) (27.09.2009)

Dějově mě to sice moc nezaujalo, ale nápad a originalitu to rozhodně mělo. Co se týče herců, líbila se mi spíš ta ženská polovina. Rachel Weisz do role docela dobře padla a Rinko Kikuchi byla příjemným osvěžením filmu. Zjišťuju, že jí role jako tato (nebo například role v druhé řadě Liar Game) sedí daleko více, než když jsem ji viděla v Norském dřevu. Role chudinek zkrátka nebudou její parketou. Dále jsem si také docela užila částěčné zasazení do Prahy. Chvílemi jsem se dost bavila, jindy trochu nudila, ale celkově lehce nadprůměrný zážitek. ~(3,4★)~ (09.08.2011)