Code Geass: Hangjaku no Lelouch - R2

...a tak Lelouch vyhlásil zemi, jejíž území pokrývalo celou jednu místnost o velikosti pár metrů čtverečních. Geniální! Po výborné první sérii se mi nechtělo věřit, že by byla druhá ještě lepší, ale fakt tomu tak je. Připomíná mi to trochu ono překvapení z nového Fullmetal Alchemist – po zhlédnutí starší verze jsem si myslel, že ta nová už snad lepší být ani nemůže, ale přece jen byla. Pünktlich to samý platí i u R2. Druhý výlet do CLAMPovského světa nabízí ještě více akce, krásné kresby, napětí, povedených dějových zvratů a potěší také návrat starých sympatických hrdinů (hlavně Karen a Rivala, z jejich comebacku jsem měl ohromnou radost), ale i nové postavy, z nichž můj žebříček zatím bezkonkurenčně vede Rollo Lamperouge. Sugoi! (14.01.2012)

Rozhodně silnější zážitek než z první série - ale bez ní by to nefungovalo. Původně se Lelouch tvářil jako napodobenina Lighta z Death Note, ale říkala jsem si fajn, pěkná animace, sympatické postavy, hudba...proč ne, hezky se na to kouká. Mimochodem, potěšilo mě, že ten tvrdohlavý, odvážný, ambiciózní a trochu zakomplexovaný blbeček, který se ve většině anime objeví, tu nehrál první housle (jo, to má být Suzaku). ...A pak se to stupňovalo. Každý další díl byl neuvěřitelnější než ten předchozí, a přesto vedle konce působí to všechno, co mu předcházelo tak nějak...malicherně. Ale koukám na to optimisticky. Chápu, co Lelouch myslel. Tenhle uměle vytvořený charakter má mou úctu a obdiv. Troufám si říct, že s ním souhlasím (škoda, že lidstvo z toho vychází trošku jako tupohlavé stádo;D). Ale já, narozdíl od něj, nejsem připravená střílet... (20.02.2011)

Epicky mocné. Nebo mocně epické. Vyberte si. Též jsem nevěřil, že po první várce už tak dosti éterické a megalomanské mechoidní šílenosti můžu na talíř dostat něco lepšího..ouha. Obzory se zvětšily, úmysly hlavního úlisáka jsou prošpikovanější a absurdnější, až si říkáte, že už s tím se nám vláček přeplněný nákladem přehnanosti musí rozsypat. A znovu omyl. Nějak nemůžu retrospektivně Lelouchovi zbaštit ten jeho závěr, protože..grr..ale jo, dostal si mě. (18.05.2015)

Druhá sezona... Těžko hledat slov. Po první sezoně přichází nástavba, která naprosto změní rozměry seriálu. Z Japonska do celého světa a zpátky. Ubylo slabých okamžiků, dětinského humoru, postavy dospěly a většina z nich prošla (nečekanými) změnami stejně jako celý seriál. Na proměnu Schneizela asi v seriálu nikdo nemá, ale autoři dokázali překvapovat i po cca 15-16 díle, kdy to už vypadalo na konec Britského Impéria (zajímavé, jak je alternativní linie pro Británii jako mocnost nahrazující dnešní USA... i ta politika je...:)). Prolnutý všech důležitých i okrajových linií proběhlo nenuceně. U tolika konspirací, postav a různých motivů a pohnutek je to až k neuvěření, jak postavy i příběh dokázal ve výsledku přesně zapadnout. A těch paradoxů! Témat je tu obrovské množství, i když Lelouchova odpovědnost okořeněná sebeobětováním vlastního symbolu je těžko zapomenutelná. Složitostí a postavami jedno z nejpůsobivějších anime s porcí akce a mytologie, o kterou by se nemusela stydět kdejaká knižní série. Mecha akce se vším, co nesmrtelná klasika potřebuje. (16.05.2011)

Epické, dojemné, rozporuplné, roztomilé, nečekané, pobuřující, smutné, zavrženíhodné, sympatické, prudké, sladké, podlé, úsměvné, šokující, vynalézavé, logické i nelogické zároveň, nenávidění hodné, vyvolávající slzy, podněcující vzdor, pokládající otázky. Tahle série rozdělí diváky do několika táborů zastávající různé morální otázky a ty se mezi sebou budou hádat až do poslední věty a bránit svůj názor. Bude to vyrovnaná partie, všichni budou mít pravdu a všichni se budou mýlit. Šach mat. (03.01.2013)