Code Geass: Hangjaku no Lelouch

Jelikož nejsem filmový ani seriálový kritik, tak se nebudu snažit filozofovat nad komplikovaným dějem a zápletkou, která má mezery, nebudu vychvalovat skvěle vykreslené charaktery postav, nebudu básnit o krásných CLAMPovských kresbách(hlavně ani nevím, co to znamená :o), která dělá z hlavních hrdinů ty nejkrásnější lidi na světě a nutí, aby si je všichni zamilovali a nebudu obdivovat propletenost fantasy, mecha-válčení a romantiky. Jediné co udělám je, že zde vyznám lásku Lelouchovi, C.C., Suzakymu, Karin a prostě všem ostatním :o) Zapříčili, že jsem na nich závislá! (27.09.2010)

Spolu s druhou sérií nejlepší Anime, které jsem v životě viděl. Dokonalé ve všech ohledech a s nejlepším koncem jaký jsem kdy viděl. 50 dílů plné totálního orgasmu zhlédnuty prakticky nonstop bez možnosti vydechnutí. Má to spousty prvků, které miluji: Rytíři, Meče, Prvky z legendy o králi Artušovi, Alternativní historie, Příběh o pomstě, Mecha, Válka, Šlechta, Politické intriky, Vztah otce a syna, nádhernou kresbu od skupiny CLAMP. Viděno 3x. Doporučuji naprosto všem. 110% (21.01.2016)

Roku 2010 Japonsko napadla Britannia, říše, která již sobě podrobila půlku světa. Stejně jako jiné země i Japonsko ovládla za pomoci nových zbraní – mecha-strojů zvaných „Rytíři“ řízenými lidmi. Země ztratila svoji tvář i svoje jméno. Již to nebylo Japonsko, ale „Území 11“. Již nebyli Japonci, ale „jedenáctky“, neboli jednoduše „čísla“, stejně jako obyvatelé dalších podrobených území. O 7 let později mladý princ Leloush Vi Britannia od záhadné dívky získává sílu, díky které může dát rozkaz i zarytému nepříteli a ten ho splní. Sílu Geass. Této moci si velmi záhy uvědomí, prohlásí se Zerem, bojujícím proti nepraví a za osvobození Japonců. Jeho cíl je ale jednoduchý - zjistit, kdo zabil jeho matku a jeho sestru uvrhl do invalidity. Cesta však vede hodně vysoko, až ke svržení hierarchizované Britannské nadvlády a osvobození Japonska. Vždyť rozzlobený Leloush bojuje proti nikomu jinému než samotnému otci, císaři Britannii. To je ve zkratce děj, který pomalu nabírá na rychlosti a graduje až do poslední vteřiny 25. dílu (doslova). Ze začátku se zdá, že příběh je roztahaný a některé pasáže až zbytečné, posledních pár dílů však zhltnete ani si to neuvědomíte. Děj není černobílý, ale pro každého staví určité dilema. Stabilita či terorismus? Život nebo smrt? Boj nebo ústupek? Každý volí svoje, a buď vítězí, je poražený, nebo je po smrti. Umírají nejenom zlí, ale i hodní, nejenom jednotlivci, ale i davy. Nechybí tu ale ani vtip, ani nadsázka a každodenní problémy studentů. Přejdeme už ale k technickým záležitostem. Kresba je první, co vás uchvátí a ohromí. Na svou dobu je naprosto dokonalá, propracovaná a dynamická. Pro znalce prácí skupiny CLAMP hned bude jasné, že tyto mangaky zde nějakým způsobem zapracovaly. Já osobně bych si tipla, že i příběh pochází z jejich péra, však jen návrh postav. Z líbezných postav a barvitých charakterů snad každý najde svého favorita či favoritku a bude jí fandit až do konce. Co se týče efektů, tak není co dodávat, bitevní scény jsou propracované s preciznosti až teatrálnosti a trochu zavánějí kýčovitosti, kterou se ale dá pominout, když to budete brát trochu s nadhledem. Už jenom 3 změny úvodní a konečné znělky (tzv. openingu a endingu) v 25dílné sérii mluví o velkém rozpočtu a když dokoumáte poslední díl, nic jiného vám prostě nezbude, než se ihned pustit do další série. Code Geass není nejlepší, co jsem kdy viděla, ale s určitosti můžu prohlásit, že patří k těm lepším anime. Zaručeně vtáhne do děje, zaujme propracovanosti a možná donutí fandit rebelovi. (02.02.2020)

S koncem druhé sezóny (R2) zvyšuju na plný počet. Sice jsem asi nikdy neviděla tak překombinované anime, plné naprosto šílených zvratů, kterých je nasekaných do jednoho dílu tolik, kolik u druhých anime stačí na celý seriál, přecpaný postavami, které teatrálně mluví, činí rozhodnutí, která často nemají smysluplný základ a která si ospravedlňují řečmi o spravedlnosti, míru, yasashii sekai a podobnými koninami:-D Přes všechny nelogičnosti je ale děj relativně dobře promyšlený a celý spěje k velmi uspokojivému konci, u kterého nezůstane jedno oko suché. Ale to se dá čekat u seriálu, ve kterém si všichni navzájem lžou, aby se ochránili, nejlepší přátelé si dávají přes hubu, půlka hlavních postav odejde do věčných lovišť, milenci jsou ze znepřátelných táborů a vůbec vše překračuje mez, kdy se ta přepálená dramatičnost dá snést, jenže.... Ta mez byla překročena natolik, že se tady už dá skoro mluvit o nějaké velmi odvážné stylizaci (které odpovídá i zajímavá, i na anime standarty hodně stylizovaná kresba postav - CLAMP si sakra daly záležet). Osobně jsem si uvědomovala směšnost a neuvěřitelnost některých zvratů a událostí, ironicky jsem se pochichtávala, ale zároveň mě osudy hlavních hrdinů totálně braly, těch několik hodin jsem s nimi vysloveně žila. Taky je zajímavé jakým směrem se odebral seriál (a Lelouch/Zero s ním) - od bojůvek v Japonsku až po boje, které ovlivňují ráz celého světa. A ve výsledku se v tom kombinačním chaosu dá možná najít i nějaká myšlenka. Ještě by mě zajímalo, kde Subjektiv přišel na to, že činy ošklivých postav jsou zde souzeny jinak, když krásní jsou tu snad úplně všichni! I kdybych někoho ošklivého našla (napadají mě jen eunuchové:-D), odlišná měřítka nejsou příliš znatelná - většina postav neustále hapruje od "záporáků" ke "klaďasům", spousta postav udělá něco vysloveně ďábelského a pak za to pyká (často z vlastní vůle, tady vůbec všichni dobrovolně procházejím pokáním za své činy...) Politováníhodní jsou tady v některých okamžicích vlastně skoro všichni. Doufám, že už nikdy nebudu muset trpět tak otravnou postavu, jakou byla Nina. (Btw, kdyby Lelouch přibral nějaké to kilčo, ráda ho pozvu do svého pokojíčku;-) (23.10.2008)

Doufal jsem, že stihnu shlédnout do svého tisícího hodnocení a stého komentáře něco, co za to stojí a v tomto případě jsem se skvěle trefil. Nedostatků je opravdu mnoho, ale bez patřičné tolerance by se nedalo dívat na nic. Vždy záleží, jestli dá seriál k hledání slabin prostor. Scénárista mi připomíná démona, který byl sto let uvězněn ve sklepě nějakého hradu a z ničeho nic mu někdo uvolnil řetězy a podal pero. Výsledkem je zběsilá jízda, kde mozek časem musí vypustit všechny požadavky na seriózní podívanou a pohodlně se oddat vysokému tempu, které obzvláště s koncem první série ještě nabírá obrátek a je nejlepší možnou (proklínanou) reklamou na další sérii. Démon se také nepáře s vysvětlováním faktů a motivací, protože nad vším přemýšlel již tak dlouho, že mu některé části přijdou zjevně nepodstatné. Proto takže doporučuji vnímat, co je ve vašich silách. Vše je opatřeno kabátkem, který mi plně vyhovuje v podobě ušlechtile nakreslených postav, které se pro aristokraty perfektně hodí. Nejvíce na mě zapůsobily postavy, jeden z nejlepších soundtracků a již zmíněné tempo, co nedá příliš času na zamyšlení se. Při druhém shlédnutí jsem si vyvrátil těch několik nelogičností, co mě před spaním napadaly a tak mohu sám kritizovat jen dostatečně nevysvětlenou taktiku při delších soubojích. Osobně jsem se bavil po celou dobu a kromě seriálu samotného musím doporučit i krátké epizody z picturebook, které seriál doplňují a vysvětlují některé motivace postav. Druhá série je zpočátku ještě lehce předějována, ale postupně je to zase to pravé s o něco lepší hudbou, animací a především s ještě silnějším příběhem. Nikdy bych nečekal, že to řeknu u anime, ale rozmělnění do více dílů by prospělo. Každopádně mám nově nabouraný top. (15.09.2008)