Code Geass: Hangjaku no Lelouch

Moje první mecha a hned taková pecka! Mohla jsem sáhnout po starších kouscích, ale Code Geass mě ze všech prohlížených profilů zaujal nejvíc, ať už grafickou stránkou (mám dojem, že zrovna CLAMPovská animace patří k těm, které nesednou každému), obsahem nebo podobností s Death Note. ----- Nejdřív jsem si myslela, že tenhle styl kresby postav asi nebude úplně můj šálek čaje, ale ani mi to moc nevadilo a všechno okolo bylo nakresleno krásně – třeba na souboje mechů je radost pohledět: pokud vás baví souboje v Transformers a Pacific Rim, ale chcete k tomu napínavý, zajímavý a komplexní příběh plný hlubokých myšlenek a úvah, je Code Geass přesně pro vás (kritika příběhu Tranformers se netýká prvního dílu, ten mám hodně ráda, ale pak už to šlo do kytek). Možná je to jen nezkušeností s mecha anime, ale že se budu víc soustředit na dialogy a na děj (a občas i kvůli tomu přetáčet nazpět) než na souboje robotů, to jsem nečekala. Příběhy o přátelích mám hodně ráda a pro ty, kdy se z nich stanou nepřátelé mám speciální slabost, asi proto, že se v nich může stát cokoliv – zrady, udobření, souboje. Tady je to navíc i ten případ, kdy jde i o souboj ideálů a volby metod, jakými vytyčeného cíle dosáhnout (podobně jako v X-Menech). Neméně potěšily i filozofické úvahy nad nesmrtelností a tím, co to vlastně je a co znamená „žít“ nebo úvahy o lhaní a přetvářkách. Za pozornost stojí i drobnosti jako třeba postava Anyi, která je závislá na svém „mobilu“ nebo co to vlastně bylo – tady tvůrci Code Geass předpověděli budoucnost. A možná i tak trochu předpověděli Brexit (v seriálu je Britské impérium proti EU). Mimochodem pokud chcete změnu v podobě padoušského státu a jste ochotni překousnout, že je to Británie, Code Geass vás opět potěší. Ještě mě napadlo, jestli snaha o osvobození Arei 11 (neboli Japonska) není anekdotou na boj USA o nezávislost (ale to je jen hrubý odhad). ----- Tady je pro pochopení potřeba dávat pozor, stejně jako u šachů, čímž se dostávám k věci, kterou Hromino již zmínil ve svém komentáři – po tomhle seriálu máte chuť zahrát si šachy, ať už je hrajete nebo ne. Já je aktivně hrála naposledy na základní škole, ale i tak jsem zalitovala, že už doma nemáme ani ty malé cestovní magnetické. Kromě šachů je tu další výrazný prvek táhnoucí se celých seriálem – pizza, přesněji Pizza Hut. Tak jako jsem často měla při sledování chuť zahrát si šachy, měla jsem stejně tak chuť dát si pizzu, bohužel jsem si pro ni kvůli časové vytíženosti tímto seriálem nestihla dojít. Na Lelouchovu počest konečně vyzkouším pizzu z Pizzy Hut, která už je i v Česku. ----- Na první pohled se může zdát, je to Death Note v mecha kabátě, ale ta podobnost je jen velmi malá a s přibývajícími epizodami je čímdál menší. Použití titulní síly se liší, prostředí se liší, postavy se liší. Ve srovnání mi dlouho jako lépe napsaný antihrdina (ne záporák) vycházel dlouho Light, ale v průběhu seriálu nad ním jasně zvítězil Lelouch. Proč? To se dozvíte níže, ale bacha, u části komentáře věnované jednotlivým sériím jsou SPOILERy: -------------------- PRVNÍ série měla dobrý začátek, k dokonalosti ovšem ještě něco chybělo (i když se roboti objevili již v první epizodě). Nebyl však důvod nepokračovat a všechny pochybnosti se brzy rozplynuly. Opět musím srovnávat s Death Note – oproti Death Note je tu pomalejší začátek, kdy je víc prostoru se se vším seznámit. Taky se tu víc než samotná nadpřirozená síla řeší boj proti Britům a backstory Lelouche, která je oproti Lightovi mnohonásobně bohatší. K podobnostem patří určitě i věk hlavních hrdinů a dívka, která miluje hlavního hrdinu (a přidělá mu tak problémy). Objeví se i další člověk s podobnou schopností, což se i zde naštěstí ukáže důležité pro další děj (i když tu část týkající se Maa bych klidně vynechala). ----- Výrazným rozdílem ovšem je, že Lelouch nepodlehl svojí moci tolik jako Light (i když o tom by se dalo debatovat) a dovedl svých činech pochybovat a zaváhat, kromě toho měl i víc cílů (zničení Britského impéria, pomsta, lepší svět pro sestru). ------ Od napínavého hlavního děje plného zvratu za zvratem, zajímavých postav (i těch vedlejších a zdánlivě zbytečných) a soubojů robotů mě trochu rušily náznaky romantické (pod)zápletky u Lelouche a jeho spolužačky (a i u Lloyda a Milly), ale nakonec toho tam nebylo tak moc (určitě míň, než v Legendě Korry), dá se to v pohodě snést. Co mě naopak nerušilo, byla příhoda s kocourem Arthurem (miluju toho kocoura), která může působit jako filler (ale dle Anime filler listu není), přesto však skvěle zapadá do děje a je vtipná. Celkově humor mi v této sérii nijak nevadil. ----- Líbilo se mi, že se měnila úvodní promluva před jednotlivými epizodami, navíc tak akorát dlouhá, jedná se tak o užitečné zopakování předchozího děje. ----- Konec je cliffhanger jako prase, skoro by mi „praskla žilka“, kdybych se hned nemohla podívat na pokračování. -------------------- DRUHÁ série (R2): Vypadalo to, že se pojede zase úplně odznova (dle zdejšího obsahu), ale je to jen začátek dalšího kola a po nastínění Lelouchova alternativního života se jede dál. A že je to pořádná jízda – je pravda, že kvalitativně je druhá série ještě lepší než ta první. Opět se objeví podobnost s Death Note - hlavní hrdina zapomene na předešlé události, ale nakonec získá svou sílu zpět a vzpomene si – u obou seriálů na to však dojde jinak a Geass je jiný než Zápisník – Geass je na rozdíl od Zápisníku u každého jiný a má jiná pravidla. ----- Druhá série naplnila má očekávání v tom, že konečně poznáme minulost C.C. i to, jak je to se „smlouvou“ a s Geassy a kultem, proč je Vládce Charles tak mocný a jak to vlastně bylo s Lelouchovou matkou. Hodně se mi líbil vývoj Lelouche jako postavy, zvlášť při tom, co všechno se dozvěděl a co se musel postavit následkům svých činů - Lelouch to nikdy nevzdal (i když k tomu měl párkrát blízko), fandila jsem mu, aby Británii dostal (nevěřila bych, že to o Británii napíšu :-D). ------ Tvůrci se nevykašlali ani na další postavy – skvěle přidali nové postavy (třeba Rolo se po počátečních pochybnostech ukáže jako dost důležitý pro děj) a kolikrát mě překvapilo, kam to v první sérii nedůležité vedlejší postavy nakonec dotáhly (příklad za všechny – Nina). Ale mrzí mě, že víc prostoru nedostal sympaťák Rivalz. Tak jako postavy musím pochválit i zapojení dalších států (mocností) do děje seriálu, míra epiky tak stoupla raketovým tempem. ----- Jediné, co by mohlo někomu výrazněji vadit jsou pasáže z Ashfordské akademie. Už jsem myslela, že se nedočkám lázní, které medojed zmiňoval jako jedno z anime klišé v tomhle videu - epizoda Love Attack byla neskutečně vtipná, ale i tak si nemyslím, že bych nějak začala nakoukávat harem anime. ----- Co závěr série? No tak ten závěr je naprosto boží! Dostavil se při něm fantastický pocit, že Lelouch nakonec není takovej hnusák – sice umřel (?) ten, jemuž jsem fandila, ale i tak to dobře skončilo. ---------- Na závěr chci poděkovat Chika-Translations za skvělý překlad (vysvětlovali i nepřeložitelné výrazy a místní názvy), díky kterému jsem si mohla tenhle maraton (všechny epizody zhlédnuty kvůli nedostatku času během cca 48 hodin, pravděpodobně můj osobní rekord u seriálu podobné délky počtu i stopáže epizod) pořádně užít. Excelentní kombinace sci-fi a fantasy. 10/10 (10.09.2019) (méně) (více)