Taková je Anglie

Anglie osmdesátých let vystajlovaná naprosto přesně (takhle má vypadat dobová atmosféra a ne jak ten shit Stranger Things). Herci parádní (Thomas Turgoose je neskutečnej, o to spíš, že to bylo tenkrát takový malý pako. Josepha Gilguna jako Woodyho byste zas chtěli mít za svýho kámoše). Příběh oukej, nečekejte hollywoodský drámo typu Kult hákovýho kříže, ale uvěřitelnej sociální vhled do chudší části Anglánů (kde kurva brali prachy na všechny ty Marteny, Beny Shermany apod.? :-). Hudba přesně taková, jakou Pítrs může. A přestože se mi na týhle subkultuře líbí maximálně tak móda (Dr. Martens, bombery, Harringtonky, košile Ben Sherman, polo Fred Perry, ohrnutý levisky a kšandy) a hudba (protože jsem kurva individualista, kterej se na všechny klany dívá s despektem), příběhově mě to zkrátka chytlo, Shane Meadows (kterej čerpal i ze svých vlastních zkušeností) má tenhle typ filmu v malíku. (12.02.2020)

Film bez nějaký silný dějový linky, spíš pojatej jako náhled do subkultury z pohledu mladýho kluka a zároveň jako vyobrazení tehdejší doby, myšlení, politický situace i dopadů války, která probíhá na druhý straně planety a přesto ovlivňuje životy a zdraví lidí v Anglii. Nutno říct, že to všechno film dělá na výbornou a to i s pomocí několika silných scén podpořených skvělou hudbou. A herecky samozřejmě naprosto parádní - co čekat, od Stephena Grahama, Joe Gilguna nebo Jack O'Connella. Některý komentáře toho typu, že film obhajuje "rasistický hnutí skinheads" akorát vyjadřujou za 1) nepochopení filmu (páč vážně nevím, ve který části snad film hájil rasismus) a za 2) základní neznalost skinheadský subkultury a automatický považování jejích členů za nácky. (07.08.2016)

Scénář: Shane Meadows .. Taková byla Anglie… Válka o Falklandy roku 1982. Tato událost hodně ovlivnila chod v Anglii a ovlivnila i obsah tohoto filmu, který je rámován dobovými záběry právě ze zmíněného konfliktu. Mezi nimi se odehraje několika týdenní příběh chlapce jménem Shaun, kterého se válka také dotkla. Netuším, zda Meadows čerpal z vlastní minulosti, ale zdálo se mi trochu přitažené za vlasy, jak mohl být tak snadno přijat malý kluk mezi mladé skinheady. Na druhou stranu, nábor se má provádět neustále a strom ohýbat, dokud je mladý, takže... Jak je u Meadowse zvykem, jeho příběhy se točí převážně kolem mládeže a jsou prostoupeny sondáží do různých sociálních vrstev. Mladí skinheadi, chovající se nepoliticky jsou zde staršími členy tohoto uskupení vtahováni do vyšších her Národní fronty a postupně se jim vštěpuje radikalizace s důrazem na nacionalismus a krajně pravicové ideály (proto si spousta lidí spojuje dnešní skiny s nácky), které vedlo k jejich postupnému rozštěpování a úpadku. Prostě je to slušná částečka z velké skládačky a koho zajímají nebo má blízko ke skinheads určitě potěší. K tomu Thomas Turgoose hraje výborně, dobová atmosféra, kostýmy či symboly hnutí jsou přesné a hlavně písničkový doprovod je parádní.. 70%. (14.06.2007)

Stylový a zároveň maximálně realistický obraz thatcherovské Anglie 80. let minulého století s důrazem na problematiku sociální, přistěhovalectví a především na vznik subkultury skindheads, a to na základě osudu dvanáctiletého chlapce Shauna (jehož brilantně zahrál Thomas Turgoose). Tematických rovin najdeme však vícero. Absolutorium zaslouží nabušený soundtrack, jakož i výběr herců, výkony i typizace jimi představovaných postav. Stejně tak nápaditá kamera. ~ /možné spoilery/ Přestože je snímek vnímán hlavně jako hraný dokument o prvopočátcích neonacistického hnutí v Anglii, já považuji za středobod This is England právě Shauna. On je v prvním i POSLEDNÍM záběru, on také rozvíjí většinu dalších tematických rovin (např. válku o Falklandy prostřednictvím jeho zesnulého otce apod.). Právě Shaunův strastiplný a zároveň jedinečný příběh ukazuje a dokládá jak zárodky zmíněné subkultury, tak i její pozdější rozštěpení a vznik ultrapravicového křídla – zde představený konfliktem Combo x Woody. Současně reflektuje citově nedostatečné Shaunovo rodinné zázemí, touhu po respektu a začlenění se do nějaké skupiny / party, potřebu někam patřit a být uznáván. Jsme svědky jeho transformace z šikanovaného chlapce stranícího se ostatních v uznávaného člena skupiny, jsme svědky jeho (snad předčasného) dospívání a rebelie… Motivicky se snímek dotýká také přátelství, smrti (potažmo války) či lásky. Základní dějová linka spěje k Shaunovu závěrečnému procitnutí / poznání, byť, připouštím, poněkud tezovitému, avšak s ohledem na jakési uzavření tématu, vypořádání se s ním či výhledem a nadějí do budoucna, vhodně zvolenému. ~ Vymezuji se však vůči těm z uživatelů (Bluntman, Tetsuo…), kteří snímek nařkli z omlouvání rasismu a vyvozují z něj z mého pohledu zcela mylné závěry (jako např. že skinheadem se člověk stává, má-li špatné rodinné zázemí, nebo že skinheadi se dělí na zlé a hodné apod.). Film nikoho neobviňuje ani neomlouvá, naopak šikovně pokládá otázky nad hranicemi mezi skinheadem a náckem / mezi vlastenectvím (nacionalismem) a rasismem? Otevírá i dnes často skloňovanou, méně však již řešenou, problematiku multikulturalismu. Nutno také zmínit, že (– jak zde již uvádí jiný z kolegů) v této tematice časté černobílé vidění postav smazávají četné autobiografické rysy. Doporučuji. (08.04.2012)

Pozor, možné spoilery: Film veľmi pekný a podarený, len strašná škoda, že bez konceptu. Zvytočne sa zameriava na správanie jednotlivca. Príliš je zamerený na Comba, a ani len neponúka možné príčiny jeho skratového správania. Ako keby bez pointy. Príliš je to ponechané na vlastnú fantáziu, a u mňa táto nezablúdi do týchto sfér. Neodsúdim celú komunitu pre jeden čin jednotlivca... A to teatrálne odhodenie Anglickej zástavy, tak to už hej.... (08.10.2008)