Taková je Anglie

Hrozně dobře vybraní herci, nesmírně stylově přesné, smnoha výstižnými dobovými detaily. Bohužel celé pojaté tak, že to víceméně omlouvá rasistické hnutí skinheads jako pouhé osobní prohřešky nešťastných jedinců. Toto je obecně problém všech filmů o skinheadech a rasismu: nepoměr mezi společenským a soukromým, kombinace moralismu a skrytých vnitřních sympatií pro jedince určitého typu, nepoměr mezi touhou být sám sebou a být členem směčky... (05.06.2008)

Stylový a zároveň maximálně realistický obraz thatcherovské Anglie 80. let minulého století s důrazem na problematiku sociální, přistěhovalectví a především na vznik subkultury skindheads, a to na základě osudu dvanáctiletého chlapce Shauna (jehož brilantně zahrál Thomas Turgoose). Tematických rovin najdeme však vícero. Absolutorium zaslouží nabušený soundtrack, jakož i výběr herců, výkony i typizace jimi představovaných postav. Stejně tak nápaditá kamera. ~ /možné spoilery/ Přestože je snímek vnímán hlavně jako hraný dokument o prvopočátcích neonacistického hnutí v Anglii, já považuji za středobod This is England právě Shauna. On je v prvním i POSLEDNÍM záběru, on také rozvíjí většinu dalších tematických rovin (např. válku o Falklandy prostřednictvím jeho zesnulého otce apod.). Právě Shaunův strastiplný a zároveň jedinečný příběh ukazuje a dokládá jak zárodky zmíněné subkultury, tak i její pozdější rozštěpení a vznik ultrapravicového křídla – zde představený konfliktem Combo x Woody. Současně reflektuje citově nedostatečné Shaunovo rodinné zázemí, touhu po respektu a začlenění se do nějaké skupiny / party, potřebu někam patřit a být uznáván. Jsme svědky jeho transformace z šikanovaného chlapce stranícího se ostatních v uznávaného člena skupiny, jsme svědky jeho (snad předčasného) dospívání a rebelie… Motivicky se snímek dotýká také přátelství, smrti (potažmo války) či lásky. Základní dějová linka spěje k Shaunovu závěrečnému procitnutí / poznání, byť, připouštím, poněkud tezovitému, avšak s ohledem na jakési uzavření tématu, vypořádání se s ním či výhledem a nadějí do budoucna, vhodně zvolenému. ~ Vymezuji se však vůči těm z uživatelů (Bluntman, Tetsuo…), kteří snímek nařkli z omlouvání rasismu a vyvozují z něj z mého pohledu zcela mylné závěry (jako např. že skinheadem se člověk stává, má-li špatné rodinné zázemí, nebo že skinheadi se dělí na zlé a hodné apod.). Film nikoho neobviňuje ani neomlouvá, naopak šikovně pokládá otázky nad hranicemi mezi skinheadem a náckem / mezi vlastenectvím (nacionalismem) a rasismem? Otevírá i dnes často skloňovanou, méně však již řešenou, problematiku multikulturalismu. Nutno také zmínit, že (– jak zde již uvádí jiný z kolegů) v této tematice časté černobílé vidění postav smazávají četné autobiografické rysy. Doporučuji. (08.04.2012)

Nadprůměrné drama s dobrým nápadem ohledně přijetí malého kluka mezi partu skinheadů. Překvapením je pro mě velmi dobrý herecký výkon hlavního představitele, kterému jsem jeho roli opravdu věřil. Zajímavé téma a vykreslení tehdejší doby, po nudnějším začátku mě to chytlo a pustilo až na konci, který mi přišel trochu nedořešený a ustřihnutý. Pak fajn hudba, vhodně použité dokumentární záběry, sem tam něco k zasmání (imdb nakonec nezklamalo jak jsem se obával), takže spokojenost. Jinak chápu, že má někdo problém s důvěryhodností ohledně toho přijetí Shauna, ale myslím si, že to opravdu viděli jako takový malý nábor výborně tvárného a ovlivnitelného chlapce (vztah s o dost starší holkou nebo až překvapivě tolerantní matka mi už sedly méně). (11.08.2012)

Nejdřív jsem měla vážný problém dostat se do atmosféry a zvyknout si na příšerný midlandský přízvuk (který je mimochodem pořád lepší než scouse v Liverpoolu..), poté docela překvapil směr, kterým se děj vyvinul (nečetla jsem obsah). Aneb taková byla Anglie v osmdesátých letech. Nezaměstnaní a rasisté, kam se podíváš. Přes počáteční nudu se film celkem rychle přehoupne a divákovi vyrazí dech "krásnými" ukázkami psychologického nátlaku ze strany skinheadů vyvíjeného na dvanáctiletého kluka, který se zrovna hledá a tak není těžké mu udělat v hlavě zmatek,donutit ho páchat zločiny a začít nosit martensky (né, mé milované boty..). Takový - o dost horší! - Kult hákového kříže po anglicku. Není to tak silné a nenese to pořádně žádné poselství, nic moc se tam navíc neděje a chybí postava, která by si ukradla celý film pro sebe. Prostě do sebe to něco má, ale i tak mínusy převažují nad plusy, takže 3*. (23.08.2012)

Tento snímek je zajímavou sondou do světa skinheadů v Anglii. V lecčems se liší od našich lebkounů, ale myslím, si že to bude úplně stejná primitivní lůza plná zakomplexovaných deprivantů jako u nás. Mám právo to říct, protože, co by čtrnáctiletý, jsem taky s jejich idelologií koketoval. Naštěstí jsem však dospěl a za toto období se hluboce lidsky stydím. Oceňuji, že film kašle na politickou korektnost a nechává tak některé postavy, jako třeba Woodyho, aby byly celkem fajn obyčejní kluci. Démonizovat je a dělat z nich černobílé psychopaty, by jim snad ještě prospělo. Vidět je kouřit trávu a poslouchat ska, je pro našince skoro k neuvěření. Závěr je jako vystřižený ze života, on taky je, a ukazuje s kým máme tu "čest." Stephen Graham podává oslnivý herecký výkon a je vidět, že si roli fakt užil. (09.05.2008)