Čachtická paní

Juraj, ty kokot, čo si to spravil?! Akási francúzská flundra nakrútila takú istú kokotinu za polovicu. A ja krava dva roky fajčím sponzorov, aby som ti zaplatila vraj že film tvojho života. Pche! A to si vravel, že keď tam dostanem Franka Nera, všeci padnů na riť. Vieš si vobec predstaviť, čo ten pervezný starec chcel? No a to som počula, že ta Delphyová si tam vopchala Wiliama Hurta a to vraj ani nemusela otvorit papulu! Keby si nebol megalomanský kokot, som v hlavnej úlohe, nakrútiš to tiež za polovicu a teraz by zme mali 150 mega na dochodok!! Takto máme akorát holú riť a viěš čo?? Už ti v živote nebudem produkovať ani hovno, aj keby si na kolenách škemral. A vobec, zajtra odchádzam do Talianska za Frankom. Tento je aspoň vo vate a slúbil mi nakrútiť Borghiu - True Story! (02.04.2010)

„Prečo keď zasadím do zeme semeno, vyrastie strom a keď tam dám človeka, nič sa nestane?“ – „Lebo semeno je živé, kým človek ide do zeme mŕtvy.“ – „A keď ho tam dám živého?“ He-he-he. No. Takto. Učili ma, že správne použitý vulgarizmus niekedy povie viac, ako sto básní. Takže. BATHORY (2008) Juraja Jakubiska bol kurva film. Kontroverzný, rozporuplný, škandalózny. Ťažko nechal niekoho ľahostajným. V ére všedných politikov, všedných televíznych staníc a všedných moderátorov, to bolo v slovenských vodách nevídané. O rok neskôr prišla so svojou verziou o Čachtickej pani sympatická Francúzka Julie Delpyová (PRED ÚSVITOM, PRED SÚMRAKOM): režírovala, napísala si scenár, produkovala, verte neverte zložila hudbu a zahrala si hlavnú rolu. Pribrala do medzinárodnej koprodukčnej bandy Williama Hurta ako Turza (Oscar za BOZK PAVÚČEJ ŽENY) a mladého Daniela Brühla (GOOD BYE, LENIN!, DÁMY V ROKOCH) ako jeho ušľachtilého syna a výsledkom je... štandard. Tam, kde opulentná BATHORY dýchala atmosférou, sa teraz do pekných historických kostýmov oblečení pekní herci prechádzajú v pekných interiéroch a občas povedia niečo zaujímavé („Čo je väčší hriech? Vražda alebo chamtivosť?“ – „To sa čoskoro dozvieme. V pekle.“). Delpyová vlastne robila, čo mohla: dobrí herci podávajú dobré výkony (Hurt ale dostal skôr cameo, v ktorom nemá šancu vyrovnať sa monštruóznemu Rodenovi, dokonca i skúsená nahá Delpyová ma bavila menej, ako neskúsená oblečená Anna Frielová), niektoré zábery na lesy/hrady pekné (dva tri možno dokonca veľmi pekné) a príbeh už z princípu silný a nesmrteľný. (29.03.2010)

Nečekala jsem žádnou perfektní podívanou - ostatně nejen hodnocení ale také celkový obsah tomu podprůměru sám napovídá. Vždy mě zajímalo jak by to asi s Alžbětou Bathory mohlo být doopravdy, ale jedno vím jistě - tento film je mnohem horší než Bathory Juraje Jakubiska. V Bathory od Jakubiska se alespoň někdo spolehl na rozmanitější a smysluplnější scénář, pravděpodobný sled událostí či na historickou podobu nejen kostýmů, ale také všeho ostatního. Zde jste svědky toho, že se hraběnka chová jako lesba, megera, domina, lehká žena, násilnice, masochistka a jako zářný příklad na psychiatrii. Podobně jako se mi nelíbilo celkové zacházení s fakty kolem celého "případu" se mi nezdálo zobrazení Nádasdyho jako tlustého čuněte, který se občas objeví na bitevním poli, ale v ruce stále třímá jablko nebo jinou pochutinu, chodí navštěvovat lehké děvy a prahne po ranci peněz. Nepochybně bude zrnko pravdy na tom, že tato žena se stala jednou z největších záhad historie podobně jako pyramidy v Gíze, ale pravda zemřela s ní(podle skutečnosti ale uhořela). Musím ovšem pochválit dva herce bez kterých by film ode mě pravděpodobně dostal ještě horší hodnocení: Julie Delpy a Daniel Brühl."Pravda byla zazděna za cihlovou zdí, a nás ostatní již brzy pohřbí čas." (23.02.2013)

Nelze nesrovnat s Bathory JJ a pak popřemýšlet která verze je podařenější. Pro mě osobně je to Bathory a to pro jistou odvahu být nekomfortní. Čachtická paní je komorní drama, postavené jen na hercích a pár kulisách. Scénář je odveden tak na půli cesty. Problém je zde ve strašlivé okleštěnosti děje v délce ani né 100minut. Vše je zde zbrklé, nedotažené a pořádně se divák o Erzebet Bathory a době ve které žila nic nedozví. Jak jsem již zmínil, jedná se o herecký film a obsazení znělo slibně. Bohužel nikdo zde doopravdy nezazářil, ale nikdo zde opravdu nekazí dojem-výkony protagonistů jsou solidně odvedenou prací (jako komoda v Ikey). Celkově je Čachtická paní solidním, průměrným historickým snímkem, jenž dokáže na televnizní obrazovce diváka zabavit a moc nenudit, rozhodně jej však ničím neohromí, či na něj v paměti po čase nezbyde nějaká významnější vzpomínka, či myšlenka. (08.10.2010)

Neprávem opomíjená verze příběhu kruté středověké vražednice Erzebet Bathory. Okamžitě se nabízí srovnání s verzí Juraje Jakubiska, která doplatila na své přebujelé umělecké ambice a neukočírované tvůrčí ego. Julie Delpy zastala ve svém projektu hned několik funkcí: vedle režie a scénáře si navrch přibrala i hudbu. A pochopitelně se obsadila do hlavní role, a je moc fajn, že se ze sebe nesnažila dělat (středověkou) sexbombu. Nabídne něco málo ze svých odhalených tělesných partií a nebrání se naturalisticky vyznívajícím scénám. Šikovně maskuje nižší rozpočet, takže z výpravného hlediska toho mnoho neposkytne, film tak mnohdy inklinuje k televizním parametrům. Rozhodně důležité bylo, že svůj film nijak složitě nestaví, neuchyluje se ke zbytečným dějovým odbočkám a celý příběh pojala v optimálním tempu. Do jisté míry, poměrně nenápadně, bortí zaběhané mýty panující kolem zvrhlé ženštiny, což byl osvěžující prvek. Určitě se dalo zapracovat na scenériích, které příliš oko diváka neuchvátí. Kamera ovšem byla plně vyhovující, osvětlovači svoji profesi zdatně zvládali, takže se snímek moc často neutápí ve své tmavosti. Pochmurné tendence mohly být ovšem ještě hutnější. Herci ve vedlejších rolích sice nepředvádějí mimořádně působivé herectví, ovšem k dispozici byl osvědčený William Hurt a Daniel Brühl. Výsledkem snažení je, že v Čachticích zase jednou pustili náležitě žilou. A výrobci omlazujících krémů nebudou mít co žrát. 8/10 (06.12.2020)