Náklad 200

Válka na Ukraině se táhne, přibývá mrtvých civilistů, lidí bez domova a Rus k válečným zločinům páchá té nebohé zemi i obrovské materiální škody. Neměl jsem teď moc chuť koukat na filmy. Stačí každodenní sledování zpráv. A navíc jsem se zařekl, že na ruské teď nějakou dobu nebudu koukat vůbec. Je to opravdu tupý hloupý národ, stal se mi odporným (samozřejmě vyjma těch několika tisíců inteligentních statečných lidí, kteří proti válce protestují v ruských městech a jsou biti a zatýkáni ruskou policií). Vzhledem k tisícům mrtvol ruských vojáků jsem se kupodivu až nyní seznámil s termínem Gruz 200. Doposud jsem jej nazaregistroval ani u dřívějších válečných filmů z Afghánu. Ve zprávách proběhlo, že v Kaliningradu tajně přistálo letadlo s nákladem gruz 200 a že plné vlaky toho samého nákladu jezdí i do Běloruska. Pojízdná krematoria, která skutečně existují asi nestíhají, nebo je ruským švábům statečná Ukrainská armáda zničila drony. Mimochodem ten pocit, když jedete v koloně BVP a za vámi jede pojízdné krematorium na nákladním autě, to musí být něco...  A v jedné ze zpráv byl v souvislosti s převozem mrtvých Rusáků zmíněn i tento film. A tak jsem šel do něj. Rovnou říkám, že to co jsem viděl jsem naprosto nečekal, ale možná proto jsem byl tak mile překvapen. Čekal jsem zase propagandu o gerojích, ale Balabanov nám naservíroval Rusko (prý osmdesátých let) ve své nejčistčí podobě. A já jsem si jist, že stejná primitivnost, zchátralost všeho od bytů, domů, po lidskou duši, je v Rusku dnes dvojnásobná. Je to země, kde se sto let v kuse lže, překrucuje. Jak řekl kdosi moudrý, Rusko zahynnulo když komunisté vyhnali Boha. Je to místo, kde se z člověka dělá tupá ovce bez vlastního myšlení. Mezi Stalinem, Brežněvem, nebo Putinem není žádný rozdíl. A mezi propagandou dříve v KSSS, dnes v kult Putina a velikou Rus také ne. Tenhle film doporučuji sledovat bez manželky nebo přítelkyně, konec by nemusela rozdýchat a vy by jste pak těžko vysvětlovali jaký že to žánr vlastně preferujete! :-). Je to geniálně natočené, s fantastickou hudbou, brutální, šílené, depresívní, prosté ruské bez příkras. Bezcitný pohled Alexeje Polujana mne bude dlouho strašit (mimochodem si zahrál i v další šílenosti Čekista). Potěšila i účast Serebrjakova, kterého jsem si oblíbil v seriálu Trestný prapor. Teď jen jak dostat z hlavy tu šílenou ruskou diskotékovou odrhovačku... Dávám za 5 much. * * * * * (18.03.2022)

Sice jsem od filmu čekal úplně něco jinýho než mi bylo nabídnuto ale to co mi film nábídnul předčilo moje očekávání. Suverénní výkon předvedl Alexej Serebrjakov v roli Zhurova. Tady musím před rusákama opravdu smeknout(kdybych měl co). Jedná se o hodně kontroverzní film o čemž svědčí i fakt, že po uvedení do kin vyvol rozporuplné reakce a z některejch kin ho dokonce stahovali. Gruz 200 je pro mě hodně zajímavým filmem, kterej si podle mě zaslouží 5 hvězd. S doporučováním bych byl ale radši opatrnější. (04.11.2021)

Nevidíš někde světýlko?... Jo, na konci tunelu, jen jestli nás nakonec neoslepí víc, než špiritus, až ho dosáhneme... Balabanov buď nebyl Rusem rád nebo právě naopak - nářek kritiky v agonických momentkách z jeho země nelze přeslechnout... a když se k tabu tématům přidá špetka thrilleru, zbývá už jen optimistický popík, který by v souvislosti s děním v obraze podtrhnul hrůzostrašnost bezmoci. Tak, drsná země si žádá drsné činy, a i když se úroveň úchyláků rovná americkému Středozápadu, ke cti doby slouží info o humánnosti poprav... narozdíl od života. A tak dumám, jestli se docent katedry ateismu svým rozhodnutím, nechat se pokřtít, nakonec neunáhlil, možná jsme fakt jen vědomí a hmota... někdo dokonce jen hmota. (12.08.2015)

Drsný film, ktorý sa na nič nehral a svet komunistického Sovietskeho zväzu podal riadne tvrdo a ukázal hlavne svet rôznych podivínov a ľudských oblúd. Mne osobne tam chýbal poriadny príbeh, ale ako thriller je to teda poriadne, poriadny psychologický des, celkovo je to priemer, ale je to pozerateľné, len nie pre slabšie povahy. (05.02.2013)

Jelikož jsem už od Balabanova viděl kdysi Zámek a Bratra, bylo mi jasné že namísto syrového, dušezpytného a zádumčivého realismu, který mám na ruských filmech tolik rád, půjde spíš o jakýsi groteskní realismus. Ale ona není grotesknost jako grotesknost. Z téhle ruské (Balabanovovy) grotesknosti se vám ústa do úsměvu příliš neroztáhnou, zato se nejspíš zkroutí do znechuceného šklebu. A slabším náturám se možná i malinko zvedne kufr. Všeprostupující zdevastovanost, pokřivenost, ubohost, špína, bída, beznaděj... zkrátka předperestrojkový Černěnkovův Sovětský svaz. A jestli u amerických filmů za happyendy automaticky hvězdu ubírám, tak tady ji naopak přidám, protože tenhle film bez jakéhos takéhos happyendu by mohl být pro slabší jedince se sebevražednými sklony životu nebezpečný. No... ale když nad tím teď tak přemýšlím, tak on tenhle film vlastně ani žádný happyend nemá, takže nechám "jen" silné čtyři, Tarkovskij ani Zvjagincev to holt není. (15.12.2015)