Náklad 200

Hodně podivný film. Tenhle přetažený částečně absurdní styl mi moc nesedí, ale i tak stojí za to film vidět. Člověk by asi na to měl mít i náladu. Závěrečná "účtovací" scéna je výborná...přesně zobrazila Sovětský Svaz. Ušmudlaní, opilí a otupělí lidé ve špinavém odlidštěném prostředí...to je zážitek sám pro sebe. (15.08.2009)

Válka na Ukraině se táhne, přibývá mrtvých civilistů, lidí bez domova a Rus k válečným zločinům páchá té nebohé zemi i obrovské materiální škody. Neměl jsem teď moc chuť koukat na filmy. Stačí každodenní sledování zpráv. A navíc jsem se zařekl, že na ruské teď nějakou dobu nebudu koukat vůbec. Je to opravdu tupý hloupý národ, stal se mi odporným (samozřejmě vyjma těch několika tisíců inteligentních statečných lidí, kteří proti válce protestují v ruských městech a jsou biti a zatýkáni ruskou policií). Vzhledem k tisícům mrtvol ruských vojáků jsem se kupodivu až nyní seznámil s termínem Gruz 200. Doposud jsem jej nazaregistroval ani u dřívějších válečných filmů z Afghánu. Ve zprávách proběhlo, že v Kaliningradu tajně přistálo letadlo s nákladem gruz 200 a že plné vlaky toho samého nákladu jezdí i do Běloruska. Pojízdná krematoria, která skutečně existují asi nestíhají, nebo je ruským švábům statečná Ukrainská armáda zničila drony. Mimochodem ten pocit, když jedete v koloně BVP a za vámi jede pojízdné krematorium na nákladním autě, to musí být něco...  A v jedné ze zpráv byl v souvislosti s převozem mrtvých Rusáků zmíněn i tento film. A tak jsem šel do něj. Rovnou říkám, že to co jsem viděl jsem naprosto nečekal, ale možná proto jsem byl tak mile překvapen. Čekal jsem zase propagandu o gerojích, ale Balabanov nám naservíroval Rusko (prý osmdesátých let) ve své nejčistčí podobě. A já jsem si jist, že stejná primitivnost, zchátralost všeho od bytů, domů, po lidskou duši, je v Rusku dnes dvojnásobná. Je to země, kde se sto let v kuse lže, překrucuje. Jak řekl kdosi moudrý, Rusko zahynnulo když komunisté vyhnali Boha. Je to místo, kde se z člověka dělá tupá ovce bez vlastního myšlení. Mezi Stalinem, Brežněvem, nebo Putinem není žádný rozdíl. A mezi propagandou dříve v KSSS, dnes v kult Putina a velikou Rus také ne. Tenhle film doporučuji sledovat bez manželky nebo přítelkyně, konec by nemusela rozdýchat a vy by jste pak těžko vysvětlovali jaký že to žánr vlastně preferujete! :-). Je to geniálně natočené, s fantastickou hudbou, brutální, šílené, depresívní, prosté ruské bez příkras. Bezcitný pohled Alexeje Polujana mne bude dlouho strašit (mimochodem si zahrál i v další šílenosti Čekista). Potěšila i účast Serebrjakova, kterého jsem si oblíbil v seriálu Trestný prapor. Teď jen jak dostat z hlavy tu šílenou ruskou diskotékovou odrhovačku... Dávám za 5 much. * * * * * (18.03.2022)

Jelikož jsem už od Balabanova viděl kdysi Zámek a Bratra, bylo mi jasné že namísto syrového, dušezpytného a zádumčivého realismu, který mám na ruských filmech tolik rád, půjde spíš o jakýsi groteskní realismus. Ale ona není grotesknost jako grotesknost. Z téhle ruské (Balabanovovy) grotesknosti se vám ústa do úsměvu příliš neroztáhnou, zato se nejspíš zkroutí do znechuceného šklebu. A slabším náturám se možná i malinko zvedne kufr. Všeprostupující zdevastovanost, pokřivenost, ubohost, špína, bída, beznaděj... zkrátka předperestrojkový Černěnkovův Sovětský svaz. A jestli u amerických filmů za happyendy automaticky hvězdu ubírám, tak tady ji naopak přidám, protože tenhle film bez jakéhos takéhos happyendu by mohl být pro slabší jedince se sebevražednými sklony životu nebezpečný. No... ale když nad tím teď tak přemýšlím, tak on tenhle film vlastně ani žádný happyend nemá, takže nechám "jen" silné čtyři, Tarkovskij ani Zvjagincev to holt není. (15.12.2015)

Takhle silný coenovský nádech (v případě tohoto snímku se spíše hodí říct zápach) bych opravdu z Ruska nečekal. Pomalé tempo, které pozvolna rozplétá příbeh, se několikrát dostane do rozporu s jásavými rytmy sovětských diskoték, což jen podtrhuje bizarnost a absurdnost filmu a doby. Mám pocit, že kritizovaná nechutnost a chladnost je přesně tím, čím by se to, co se v Sovětském svazu dělo, dalo nejlépe popsat. Navíc když je vše podpořeno skvělými hereckými výkony, tak se nám dostává pocitu děsivé reálnosti (aniž víme, že film je natočen na motivy skutečné události). Původně jsem chtěl dát lepší čtyři hvězdy, ale vzhledem k výbornému "konci" a matce Žurkova musím jít ještě o stupínek výš. (05.01.2011)

Nevím jak přesně popsat pocity z tohoto filmu. Možná nejpřesnější slovo je - překvapení. Děj je ze začátku velmi obyčejný a nezadá si s jinými dobovými filmy ale poté co se vydají koupit alkohol to teprve začne. Pomalu ale nenápadně se film začne potápět do větších a větších absurdit a kdyby film nebyl podle skutečné události, nevěřil bych, že se něco podobného může stát. Jinak je celý film jedna velká deprese. Nejvíce na mě obrazově působily záběry při průjezdu průmyslovou oblastí kde se střídala šeď ještě s větší šedí - to vše podbarvené optimistickou dobovou hudbou působí velmi kontrastně. A vlastně to ani moc o tom nákladu 200 nebylo. A zajímavý byl také závěr, který po domyšlení byl vlastně i celkem šťastný. (07.07.2008)