Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh se odehrává v současném Polsku. Do Krakova přijíždí skupina pražských herců v čele s režisérem hry, aby na alternativním festivalu v netradičním prostoru oceláren uvedla jevištní adaptaci Dostojevského hry Bratři Karamazovi, jejímž základem je vyšetřování otcovraždy. V divadelním dramatu, nabitém emocemi - láskou, žárlivostí, nenávistí, se řeší otázky víry, nesmrtelnosti a spásy lidské duše. Na pozadí divadelní zkoušky sledujeme osudy hereckého souboru, komické příběhy herců a režiséra. Do děje zasahuje i osobní tragédie jednoho z diváků, který projeví nezvyklé přání: poprosí herce, aby zahráli jenom pro něj. Zkouška se promění ve strhující představení, kdy herci vystupují pro jediného diváka. Náhle největší drama neprobíhá na jevišti, ale v hledišti... KARAMAZOVI jsou dramatem o morálce, povaze člověka, lidském svědomí, vině, trestu a odpuštění. Film není jen psychologickou sondou do zpustošené ruské duše, ale reflektuje aktuální téma odpovědnosti člověka za své činy. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (3)

Trailer

Recenze (760)

Marigold 

všechny recenze uživatele

Film, jaký česká kinematografie potřebovala jako viselec provaz. Svébytný, načichlý silnou autorskou vizí a s obsahem existenciálně znepokojivým, hutným a skvěle strukturovaným. Zelenka nijak neubral na svém poněkud podivném mystifikačním "humoru", ale navzdory pár skečům spočívá těžiště Karamazových v brilantním prolnutí Dostojevského klasiky a lidského dramatu "skutečného" světa. Zasazení sytých dialogů do rzivého a špinavého světa oceláren je úžasný nápad, kontrast tradice a industriálu je kupodivu nikoli rušivý, nýbrž významotvorný. Celý film se stává divadlem a divadlo obráží celý svět. Zrcadlení a prolínání se "mimesis" a "skutečnosti" je strhující. Herecké výkony neskutečné. Zelenka dokázal velké divadlo oživit filmovou řečí, skvělou kamerou i perfektním hudebním doprovodem. Vznikl tak film, jaký tady léta nevznikl (pokud kdy vůbec). ()

viperblade 

všechny recenze uživatele

Tak to byla síla! Pokud si myslíte, že jste Trojana viděli hrát, tak se podívejte na tento film. Pokud jste si mysleli, že Badinková neumí hrát, podívejte se na tento film. Pokud si myslíte, že Češi neumí natočit kvalitní drama, tak se podívejte na tento film. Zkrátka a dobře, podívejte se na tento film! :-) Teď trochu vážněji. Ten Český lev za Film roku + režii je ve velice správných rukou. Škoda jen, že Trojan neproměnil svou nominaci. Ale co mě nejvíc zarazilo, bylo, že HUDBA neproměnila svou nominaci!! Proč!! Je to velká škoda, protože ta hudba je jednoduše excelentní! Ale pozor, i přes to, že tento film můžu doporučit všemi prsty, které mám k dispozici, tak vás musím varovat. Tenhle film není pro každého. Opravdu ne. Věřím, že pokud někdy budu sestavovat svůj TOP 10, co se týče českých filmů, tak tenhle určitě bude mezi nimi. Těším se na opětovnou projekci už teď pár minut po dokoukání a to už je co říct! BTW: Karamazovi jsou 1900. filmem, který tu hodnotím. Jsem rád, že to takhle pěkně vyšlo. Člověk pochopí, že je smrtelný, že nemá naději na vzkříšení a přijme smrt, a přijme ji rád. Bude jako Bůh a všechno mu bude dovoleno. A jakmile bude člověk Bohem, přestane platit jakýkoli zákon. Všechno bude dovoleno! ()

Reklama

StarsFan 

všechny recenze uživatele

Něco podobného jsem v české produkci ještě neviděla a mám dojem, že dalších pár let v té záplavě tragikomedií z let šedesátých a teen komedií zase neuvidím. Kdo by vůbec očekával, že se někdo u nás ujme filmu o partě divadelních herců zkoušejících si svou hru ve staré továrně, kde se místy posouvají hranice mezi tím, co je ještě reálný život, a tím, co je už jen hra? K tomu si připočtěte výborný soundtrack (kdy se naposledy u českého filmu stalo, že by hudba tak dokonale podbarvovala dramatické scény?), úžasnou oddechovou část s mončičákem a trojici herců Ivan Trojan (šílenec-komediant, který mi v jedné své ďábelské scéně připomněl Al Pacina), Radek Holub (dokonale vyšinutý epileptik, z jehož smíchu mrazí), David Novotný (hrdý neústupný syn). Ne, že by ostatní hráli špatně, mizerného herce ve filmu neuvidíte. A ačkoliv někteří můžou tvrdit, že jsou Karamazovi zbytečně "přehrávaní", pro mě se jedná prostě jen o silně absurdní film, ve kterém musí být postavy zahnány do extrémů až karikatur, aby neztratily část svého osobního kouzla. Mimochodem, všimli jste si, že má Trojan podobný smích jako Tříska v Šílených? ()

novoten 

všechny recenze uživatele

V nenásilné lince hereckých představitelů mě děj i postavy zajímaly, ale od chvíle, co se ansámbl ponoří do rolí a jen občas vykoukne, aby v pár větách probral nešťastného údržbáře nebo nesympatického režiséra, je všechno špatně. K čemu se babrat v ruské klasice, když je tu jen naoko? Zelenka si chtěl s kamarády natočit experiment, ale já bych se mu raději vyhnul. Finální scéna, která je přítomna jen proto, aby film nějaký konec měl, mě dokázala možná tak naštvat. Druhá hvězda víceméně jen za to, že by byla ostuda nevzdat hold hereckým výkonům za hranicí možného. ()

Dan9K 

všechny recenze uživatele

Samotnou hru Karamazovi jsem neviděl, ale tatínek mě před ní mnohokrát varoval, takže mě to vlastně ani nikdy nenapadlo. No a film Karamazovi je vlastně hlavně o té hře, kde Trojan přehrává a ostatní nehrají vůbec, ale jistě to byla snaha o vykreslení toho, že jde teprve o zkoušku a herci to ještě tolik neumějí, potom tedy bravo. Mimo hru se postupně rozjedou dvě plytké zápletky, z nichž jedna prošumí do ztracena a druhá skončí jako klišé. Pochvalu určitě zaslouží hudba, obzvláště na konci, kdy její hlavní téma je lehce doprovázeno rytmicky se vlnícími kovovými monstry továrny, takže výsledkem je vlastně pravá industriální hudba. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (16)

  • Režisér Petr Zelenka popsal, jak došlo ke spolupráci s oscarovým hudebním skladatelem Janem Kaczmarkem: "Film jsme původně měli točit v Polsku, ale protože jsme tam nenašli žádnou továrnu, která by nám šla tak na ruku, jak nám šli v Hrádku u Rokycan, tak jsme těsně před natáčením rozhodli, že budeme točit u nás. Poláci z toho byli otrávení a tvrdili, že jsme to udělali schválně a podvedli je, a o to víc trvali na tom, aby některé profese byly polské, například architektka nebo hudební skladatel. Já původně počítal s ruským skladatelem, ale když odmítl, tak jsem při opakovaných polských požadavcích, že to má být Polák, plácnul: 'Dobrá, ale když Polák, tak ale jedině pan Kaczmarek!' A oni: 'Tak jo, není problém.' Donesl jsem mu na DVD desetiminutovou ukázku filmu, jemu se to hodně líbilo a že to pro nás udělá. Navíc za dobrou cenu. Takže byrokratický tlak, aby všechno bylo opravdu půl na půl, přinesl nečekaně něco pozitivního." (NIRO)
  • Na produkci se podílelo i Polsko, jež do filmu investovalo sedm miliónů korun (Češi pak o dva miliony méně). (Reiniš)

Související novinky

Oscaroví tvůrci míří do Prahy

Oscaroví tvůrci míří do Prahy

15.10.2011

Praha se už brzy zařadí po bok dalších světových měst, která mají štěstí na velké kulturní akce s účastí zajímavých hostů. V pondělí 21. listopadu 2011 totiž Rudolfinum hostí benefiční Concert for… (více)

Nej filmy roku 2008

Nej filmy roku 2008

25.12.2008

Mezi ČSFD uživateli s nejvíce body jsme udělali malý průzkum, které filmy se jim v roce 2008 líbily nejvíce a které nejméně. Nejedná se o žádné „ČSFD Oskary“ ani žádnou oficiální statistiku, jde… (více)

Český herecký úspěch v Karlových Varech

Český herecký úspěch v Karlových Varech

13.07.2008

Přestože si nejnovější režijní počin Michaely Pavlátové Děti noci samotný cenu neodnesl, hlavní herečtí představitelé filmu Martha Issová a Jiří Mádl doslova ovládli podium velkého sálu hotelu… (více)

Reklama

Reklama