Karamazovi

Film, jaký česká kinematografie potřebovala jako viselec provaz. Svébytný, načichlý silnou autorskou vizí a s obsahem existenciálně znepokojivým, hutným a skvěle strukturovaným. Zelenka nijak neubral na svém poněkud podivném mystifikačním "humoru", ale navzdory pár skečům spočívá těžiště Karamazových v brilantním prolnutí Dostojevského klasiky a lidského dramatu "skutečného" světa. Zasazení sytých dialogů do rzivého a špinavého světa oceláren je úžasný nápad, kontrast tradice a industriálu je kupodivu nikoli rušivý, nýbrž významotvorný. Celý film se stává divadlem a divadlo obráží celý svět. Zrcadlení a prolínání se "mimesis" a "skutečnosti" je strhující. Herecké výkony neskutečné. Zelenka dokázal velké divadlo oživit filmovou řečí, skvělou kamerou i perfektním hudebním doprovodem. Vznikl tak film, jaký tady léta nevznikl (pokud kdy vůbec). (29.04.2008)

Tak to byla síla! Pokud si myslíte, že jste Trojana viděli hrát, tak se podívejte na tento film. Pokud jste si mysleli, že Badinková neumí hrát, podívejte se na tento film. Pokud si myslíte, že Češi neumí natočit kvalitní drama, tak se podívejte na tento film. Zkrátka a dobře, podívejte se na tento film! :-) Teď trochu vážněji. Ten Český lev za Film roku + režii je ve velice správných rukou. Škoda jen, že Trojan neproměnil svou nominaci. Ale co mě nejvíc zarazilo, bylo, že HUDBA neproměnila svou nominaci!! Proč!! Je to velká škoda, protože ta hudba je jednoduše excelentní! Ale pozor, i přes to, že tento film můžu doporučit všemi prsty, které mám k dispozici, tak vás musím varovat. Tenhle film není pro každého. Opravdu ne. Věřím, že pokud někdy budu sestavovat svůj TOP 10, co se týče českých filmů, tak tenhle určitě bude mezi nimi. Těším se na opětovnou projekci už teď pár minut po dokoukání a to už je co říct! BTW: Karamazovi jsou 1900. filmem, který tu hodnotím. Jsem rád, že to takhle pěkně vyšlo. Člověk pochopí, že je smrtelný, že nemá naději na vzkříšení a přijme smrt, a přijme ji rád. Bude jako Bůh a všechno mu bude dovoleno. A jakmile bude člověk Bohem, přestane platit jakýkoli zákon. Všechno bude dovoleno! (08.03.2009)

Něco podobného jsem v české produkci ještě neviděla a mám dojem, že dalších pár let v té záplavě tragikomedií z let šedesátých a teen komedií zase neuvidím. Kdo by vůbec očekával, že se někdo u nás ujme filmu o partě divadelních herců zkoušejících si svou hru ve staré továrně, kde se místy posouvají hranice mezi tím, co je ještě reálný život, a tím, co je už jen hra? K tomu si připočtěte výborný soundtrack (kdy se naposledy u českého filmu stalo, že by hudba tak dokonale podbarvovala dramatické scény?), úžasnou oddechovou část s mončičákem a trojici herců Ivan Trojan (šílenec-komediant, který mi v jedné své ďábelské scéně připomněl Al Pacina), Radek Holub (dokonale vyšinutý epileptik, z jehož smíchu mrazí), David Novotný (hrdý neústupný syn). Ne, že by ostatní hráli špatně, mizerného herce ve filmu neuvidíte. A ačkoliv někteří můžou tvrdit, že jsou Karamazovi zbytečně "přehrávaní", pro mě se jedná prostě jen o silně absurdní film, ve kterém musí být postavy zahnány do extrémů až karikatur, aby neztratily část svého osobního kouzla. Mimochodem, všimli jste si, že má Trojan podobný smích jako Tříska v Šílených? (22.11.2008)

V nenásilné lince hereckých představitelů mě děj i postavy zajímaly, ale od chvíle, co se ansámbl ponoří do rolí a jen občas vykoukne, aby v pár větách probral nešťastného údržbáře nebo nesympatického režiséra, je všechno špatně. K čemu se babrat v ruské klasice, když je tu jen naoko? Zelenka si chtěl s kamarády natočit experiment, ale já bych se mu raději vyhnul. Finální scéna, která je přítomna jen proto, aby film nějaký konec měl, mě dokázala možná tak naštvat. Druhá hvězda víceméně jen za to, že by byla ostuda nevzdat hold hereckým výkonům za hranicí možného. (10.04.2012)

Samotnou hru Karamazovi jsem neviděl, ale tatínek mě před ní mnohokrát varoval, takže mě to vlastně ani nikdy nenapadlo. No a film Karamazovi je vlastně hlavně o té hře, kde Trojan přehrává a ostatní nehrají vůbec, ale jistě to byla snaha o vykreslení toho, že jde teprve o zkoušku a herci to ještě tolik neumějí, potom tedy bravo. Mimo hru se postupně rozjedou dvě plytké zápletky, z nichž jedna prošumí do ztracena a druhá skončí jako klišé. Pochvalu určitě zaslouží hudba, obzvláště na konci, kdy její hlavní téma je lehce doprovázeno rytmicky se vlnícími kovovými monstry továrny, takže výsledkem je vlastně pravá industriální hudba. (11.07.2008)