Režie:
Peter WeirKamera:
Russell BoydHudba:
Burkhard von DallwitzHrají:
Jim Sturgess, Colin Farrell, Ed Harris, Saoirse Ronan, Mark Strong, Alexandru Potocean, Gustaf Skarsgård, Sebastian Urzendowsky, Dragoș Bucur (více)Obsahy(2)
Píšou se první roky války a na daleké Sibiři už komunistický režim ukazuje svou pravou tvář, v gulazích trpí spousta vězňů. Jedním z nich se stane Polák Janusz Wieszczek. Na dvacet let do gulagu ho přivede falešné obvinění ze špionáže, které pod nátlakem dosvědčila jeho vlastní manželka. Janusz tam potká Američana Smithe, herce Khabarova, ruského kriminálníka Valka, jugoslávského účetního Zorana, litevského kněze Vosse a další. Nehodlá se však se svým osudem smířit a začne spřádat plány na útěk. Jedné noci během sněhové vánice se mu podaří s několika spoluvězni uniknout. Vydávají se na náročnou cestu skrze nelítostnou sibiřskou zimu, oblast jezera Bajkal, transsibiřskou magistrálu, poušť Gobi a Himaláje. Cestou uprchlíci mezi sebe neochotně přiberou mladičkou Polku Irenu, prchající stejně jako oni z ruského zajetí. Uprchlíci najdou útočiště až v Tibetu a poté i v Indii. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (982)
,,A JESTLI VÁS NEZABIJE PŘÍRODA, TAK TO UDĚLAJÍ MÍSTNÍ LIDÉ. TO ONI DOSTANOU ODMĚNU ZA HLAVU KAŽDÉHO UPRCHLÍKA“..... /// Cílem filmu není ukazovat všechny krásy Gulagu, jako jsou hlad, zima, doly....... stejně jako nezdržuje žádnejma strategickejma kecama nebo dlouhodobým plánováním. Sympatická půl hodinka a sedm statečných je v divočině. Sibiř je v těch letech kurevsky turistická tepna, proto se k nim brzy přidá ještě Irena. Šlapou a šlapou, někdo umře, někdo to vezme jinudy a o překvapení JE TU NOUZE. Ale kdo z nás byl u Bajkalu a v Mongolsku. Perfektně natočenej příběh o touze přežít. I když mu chybí jako křoví zdolávání hory nebo díra ve skalách, líbila se mi věrohodnost, autentičnost. Bohužel jako by tu nebylo co hrát, protože scénárista zapomněl, že divák potřebuje trochu víc než obrázky. Emoce! EMOCE!!! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se zdrhnout z Gulagu. 2.) Nevím, že se Fata morgána rozpozná podle ptáka. 3.) Při procházkách po Gobi chodím kolem provizorního kříže a zajímá mě, komu patří. 4.) Odmítám číst knihu ,,The Long Walk“ od Slavomira Rawicze. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Sedm let v Tibetu dovedených k dokonalosti. Přes jistou prvoplánovost celého projektu se tahle adaptace knihy Slawomira Rawicza povedla vskutku nevídaně, režisérský nestor Peter Weir natočil strhující příběh, který je, bez v Hollywoodu téměř nemyslitelného patosu, skutečnou poklonou oněm polozapomenutým hrdinům. O přístupu tvůrců hovoří nejlépe už jen ten prostý fakt, že se v gulagu mluví rusky, jen polština je nahrazena angličtinou (je to výhra jen napůl, ale díky bohu za ni). Weirovi se podařilo na americký film nevídaně udržet autenticitu ruských reálií, což bylo podpořeno vynikajícím castingem i mnohým odpozorovaným (kostýmy, tetování, typologie herců...). Útěk ze Sibiře je složen ze dvou částí - gulag a odysea z něj, přičemž samo téma gulagu vlastně teprve čeká na své filmové objevení. Sekvence ze sovětského lágru svou až didaktickou konotací trochu skřípe, ale záměr je jasný. Připomnělo mi to analogii literární, a totiž novelu Jeden den Ivana Denisoviče, v němž šlo také především o nutnost sdělit jistá fakta světu, což Solženicyn realizoval prostým soustředěním se na detaily. Skutečné filmové demaskování zrůdného systému gulagu teprve na své ,,souostroví" čeká. Jestli je něco k vyzdvižení zvlášť, pak především herecké mistrovství většiny zúčastněných herců - od zkušeností Eda Harrise až po křehkost Saoirse Ronan, kongeniální byl ale především výkon bravurního Colina Farella. Poláci mohou být právem na co hrdí - mají své hrdiny. Nezapomínejme, že i my máme podobné, už by někdo (a klidně zase americká produkce) mohl konečně zfilmovat osudy bratrů Mašínů a Milana Paumera a jejich legendární útěk přes celé východní Německo do západního sektoru rozděleného Berlína (třeba jako filmovou adaptaci strhujícího románu Jana Nováka Zatím dobrý), příběh je to stejně neuvěřitelný... ()
Pouze několik nadprůměrných scén, které chytnou za srdce. Jinak je tento snímek až příliš uhlazený a filmový. Není se však čemu divit, když ho natočil filmový klasik a člověk, který jde jen málokdy proti proudu. Petr Weir je nepochybně velký režisér, ale jeho konzervativní styl mi sem příliš nepasuje. Umí rozehrát dobrou hru, v atraktivním tématickém pojetí se zvučným hereckým ansáblem. Nicméně strhnout mne se mu úplně tak nepovedlo. Nebýt crazy Farrela a syrového Eda Harrise, nebude útěk ze Sibiře nic víc, než průměrným dobrodružným snímkem, kde je všechno tak jak má a děj se dá v podstatě předvídat. Snové scény jsou mimo - opět sem nepatří. Buď mám drsný film bez kompromisů, nebo mohu filozofovat. Obojě dohromady tady nefunguje. ()
Nechybělo moc a dal jsem plný počet. Casting je perfektní (Farrella i Harrise ovšem zastínila mladá Saoirse, která, už jsem o tom pevně přesvědčen, to někam dotáhne), přírodní scenérie jsou překrásné (hlavně hory) a po většinu filmu jsem se nenudil. Jenže když to skončilo, tak to ze mě vyprchalo strašně rychle. Pamatuju si, že Bílé peklo na mě udělalo mnohem větší dojem. Ale to bude asi má jediná výtka vzhledem k tomuto filmu. Tohle je hodně dlouhá cesta, kterou si za nějaký čas určitě zopakuju, a uvidíme, co to se mnou udělá na druhé zhlédnutí. 80 %. ()
Útěk ze Sibiře mě zaujal zejména ve dvou aspektech: 1) důležitost postav a jejich zakomponování do výsledného díla, jinými slovy postavy přicházejí a odcházejí v rámci vývoje příběhu naprosto přirozeně bez ohledu na hvězdný status hereckého představitele (Colin Farrell, Ed Harris, začínající Saoirse Ronan); 2) Prezentování útěku jako cesty za svobodou skrze prostor a čas, tzn. postavy putují nejen přes nejrůznější podnebné pásy, ale i mezi vícero historickými etapami (putování zabralo několik let) - koncept vztahu mezi prostorem a časem, kdy čas byl pevně svázán s prostorem, jinými slovy čas potřebný k cestě byl součástí prostorové vzdálenosti a omezené lidské, příp. zvířecí síly potřebné pro dané přemístění v prostoru, je uveden do extrému v úplném závěru. Moderní společnost dokázala skrze nové technologické postupy výše načrtnutý vztah téměř maximálně narušit a čas přetavit do finanční podoby. Je příjemné se zase na chvíli ponořit "do dob", kdy cesta znamenala tak trochu životní pouť. ()
Galerie (77)
Photo © Newmarket Films
Zajímavosti (23)
- Janusz (Jim Sturgess) tvrdí, že nepodepsal doznání. Taková věc je ale velmi nepravděpodobná, protože ti, kteří jej nepodpsali, byli většinou jednoduše zastřeleni. (ČSFD)
- Peter Weir dal (v Bulharsku) postaviť pracovný tábor v skutočnej veľkosti. (gogo76)
- Snímek je natočen na motivy knihy "Dlouhé putování", kterou autor Sławomir Rawicz údajně napsal na základě vlastních vzpomínek na útěk z ruského gulagu z roku 1941. Velká část minipříběhů a scén z tábora ale byla převzata z díla "Kolymské povídky" od Varlama Šalamova. Příkladem jsou scéna s vraždou pro svetr při hraní karet, která byla inspirována povídkou "Na sekeru", zbavování se vší z oděvů, jež má původ v části "Suchý příděl", vyprávění románů za chleba a ochranu, pocházející ze "Zaklínače hadů", či falešné lákání k útěku dle "Kondenzovaného mléka". (fmash)
Reklama