Útěk ze Sibiře

Zpočátku jsem se trochu bála, jak američtí herci zapadnou do ruského prostředí, zvlášť když jsem zjistila, že úvodní sekvence je natočena v polštině. Pak se mi ale dostalo vysvětlení; Ed Harris hraje Američana, který kvůli Stalinovým čistkám potencionálních cizineckých špionů skončil v gulagu také, a všechny postavy kolem něj proto mluví anglicky. Je pro mě sice trochu záhadou, proč tento status quo dodržují, i když dojde na dialog mezi Polákem a Rusem nebo dvěma Poláky, ale budiž, nebudu po jazykové stránce do Weirova filmu rýpat, protože o tom to zas tolik není. The Way Back je o útěku, překonávání limitů a o tom, že ne všichni do konce dojdou. To vše doplněno o hezkou kameru a záběry krajinek, ne však o nějaký úžasný psychologický vývoj nebo napínavý, nepředvídatelný děj. (Celý ten film je vlastně o tom, že postavičky putují dál a dál a sem tam někdo odpadne.) Na jedno pokoukání fajn, vidět to ale znovu, šla bych možná s hodnocením o hvězdičku níže. (13.01.2011)

Peter je vynikající filmař o tom žádná a i tady funguje obrazová složka skvěle. Problém vidím ve scénáři nebo spíš časové náročnosti filmované látky. Netrvalo to dlouho a už jsem remcal, konkrétně nad odfláklým útěkem z lágru, to nezkousnu, kolik v týhle scéně mohlo bejt adrenalinu a emocí jenže útěk si měl divák asi přehrát v hlavě sám. Pak s těma vlkama, z jejich strany přece muselo jít o pernamentní nebezpečí vůči skupině i tady se dala rozehát slušná hra nervů a zase nic. Potom ta zima na Sibiři, líp asi udělat nešla, ale přiznejme si, že v realu to bylo peklo sekundu po sekundě, tady 15 minut ? Dvě drsný scény ? Oproti tomu se dobře poved přechod pouště, za to Himaláje, bylo zjevný, že už se nikomu nic velkýho ani časově náročnějšího točit nechce a tak to ošidili na nejvyšší možnou míru. Naštěstí herci neošidili nic a tak si člověk mohl vychutnávat maxi výkonů u Colina se mě chce říct, že to byl jeho nejlepší herecký výkon vůbec. Škoda, někde ubrat , jinde přidat nebo-li nepodceňovat emoce s atmosférou a mohla to být pětihvězdičková salva. (13.04.2011)

Peter Weir je skúsený režisér a po ruke ma skvelých hercov so slušným scenárom.Zrežírované je to na výbornú (cítil som sa ako keby som celú cestu išiel s nimi), herci viac ako len dobrý, príroda je pekná a drsná a ja osobne mám rád takéto filmy.Zvlášť v tom období.No jediné čo mi tam vadilo bola dĺžka filmu.Skrátiť to tak o 20 minút a je to možno aj a 5*.Ku koncu mi to už pripadalo strašne dlhé, niekdy aj na tri hodiny a cítil som sa viac unavený ako hlavný hrdinovia. 85% - 4* (28.06.2011)

Nepříliš zdatně udělané útěkové / putovní drama. Východoevropské přízvuky zúčastněných působí spíš jako parodie, nemluvně o Colinu Farrellovi, který se tu celkem utrh ze řetězu. Je znát, že film by byl zajímavější spíš jako seriál protože 127 minut není rozhodně adekvátní čas na film o skupině lidí, která přejde Sibiř a půlku Asie a díky tomu se tu střídají pasáže, kdy se skupinka buďto extrémě zabývá sháněním vody a jídla anebo naopak vůbec a nakonec jim otečou nohy a umřou. (31.08.2012)

Sedm let v Tibetu dovedených k dokonalosti. Přes jistou prvoplánovost celého projektu se tahle adaptace knihy Slawomira Rawicza povedla vskutku nevídaně, režisérský nestor Peter Weir natočil strhující příběh, který je, bez v Hollywoodu téměř nemyslitelného patosu, skutečnou poklonou oněm polozapomenutým hrdinům. O přístupu tvůrců hovoří nejlépe už jen ten prostý fakt, že se v gulagu mluví rusky, jen polština je nahrazena angličtinou (je to výhra jen napůl, ale díky bohu za ni). Weirovi se podařilo na americký film nevídaně udržet autenticitu ruských reálií, což bylo podpořeno vynikajícím castingem i mnohým odpozorovaným (kostýmy, tetování, typologie herců...). Útěk ze Sibiře je složen ze dvou částí - gulag a odysea z něj, přičemž samo téma gulagu vlastně teprve čeká na své filmové objevení. Sekvence ze sovětského lágru svou až didaktickou konotací trochu skřípe, ale záměr je jasný. Připomnělo mi to analogii literární, a totiž novelu Jeden den Ivana Denisoviče, v němž šlo také především o nutnost sdělit jistá fakta světu, což Solženicyn realizoval prostým soustředěním se na detaily. Skutečné filmové demaskování zrůdného systému gulagu teprve na své ,,souostroví" čeká. Jestli je něco k vyzdvižení zvlášť, pak především herecké mistrovství většiny zúčastněných herců - od zkušeností Eda Harrise až po křehkost Saoirse Ronan, kongeniální byl ale především výkon bravurního Colina Farella. Poláci mohou být právem na co hrdí - mají své hrdiny. Nezapomínejme, že i my máme podobné, už by někdo (a klidně zase americká produkce) mohl konečně zfilmovat osudy bratrů Mašínů a Milana Paumera a jejich legendární útěk přes celé východní Německo do západního sektoru rozděleného Berlína (třeba jako filmovou adaptaci strhujícího románu Jana Nováka Zatím dobrý), příběh je to stejně neuvěřitelný... (12.04.2011)