Marley a já

Psovi nezáleží na tom, zda jste chudí nebo bohatí, šikovní nebo nemotorní, moudří nebo hloupí. Věnujte mu svoje srdce a on vám dá to svoje. O kolika lidech to můžete říct?…. Že to nezní jako z komedie? On tento film není totiž taková normální komedie, kterou jsem (přiznám se) očekával. Jistě, vidíte veselé i méně veselé příhody, které můžete prožít se svým psem. Ale postupně ubývá humoru a přichází víc situací, které přináší život. Dítě, děti, manželství, krize. Prostě situace, které nás potkají, ať už se psem, nebo bez něj. Ale pes zde hraje stále zásadní roli, jen nevytváří pocit bezpečí a klidu. To mi vadilo stejně jako závěr, který je uměle vytvořenou reklamou na smutek, kde pro smích není místo. Váš úsudek jistě ovlivní i sympatie k hlavní dvojici a to, jestli máte doma podobného mazlíčka. PŘÍBĚH *** HUMOR *** AKCE ne NAPĚTÍ ** Co uvidíme (možná) příště? Za obyčejným názvem Harley a já se budou skrývat osudy muže, který se stal spolu se svým mazlíčkem ozdobou nejednoho srazu a pijatyky. Bude konec stejně dojemný? V zájmu hlavního hrdiny doufám, že ne! (05.04.2009)

Škoda, že v hlavních rolích nehrála jiná dvojice. Jennifer Aniston byla extrémně nudná už v Přátelích a Owen Wilson pokud není v partě s nějakým frat-packem taky za moc nestojí, navíc oba dva svým neustálým psím pohledem deklasují titulního Marleyho až na třetího psa v pořadí. Jinak jakožto člověk, který sdílí domácnost s ženou, velkým psem, jedním malým dítětem a druhým na cestě musím uznat, že domácí trampoty, radosti i starosti byly znázorněny věrně. Konec je samozřejmě debilně přehnaný. (21.06.2009)

Jak už to tak bývá, život nabídne leccos. Sympatická tragikomedie vypráví o jednom vykutáleném „nejlepším příteli člověka“, který prochází všemi zásadními změnami ve vztahu mladého páru novinářů. Původně bylo tohle štěně labradora oddálením potomka, záhy se stalo miláčkem všech, i když to dalo pořádně zabrat, protože „likvidátor všeho“ Marley (od Boba) se milému a poslušnému pejsku rozhodně nepodobá. Očekávaně se ale stane plnohodnotným členem téhle typicky americké famílie. Ač je newyorčan David Frankel seriálovým matadorem, filmovou jistotu prozatím postrádá (z průměru ho měla předloni vytáhnout sadistická Meryl Streep a Ďábel nosí Pradu – ale nevytáhla). Tvůrci některé linie trochu odbývají, působí rozutíkaně, jiné jsou psány tak, aby byly až moc dobře srozumitelné. Což je škoda, stejně jako fakt, že tu chybí průkazně hlubší emocionální napojení mezi Marleym a jeho páníčky!! Civilní herecká poloha svědčí jak Jennifer Aniston, tak Owenu Wilsonovi. Tihle dva s přibývajícími roky i dětmi proplouvají mezi jakž takž příjemnými dialogy, novinovým psaním dle měnících se priorit a životními pravdami, občas pobaví, občas citově vydírají. Knižní bestseller (na základě novinových sloupků) se asi musí dobře číst, film mi ale přišel spíše povrchní a uhlazený pro zámořské diváctvo!! Pod kůži se mi dostal tucet jiných, podobně laděných snímků!! Slzy jsem neronil, nebyl důvod.. (29.05.2009)

"A dog has no use for fancy cars, or big homes, or designer clothes. A waterlogged stick will do just fine. A dog doesn’t care if you’re rich or poor, clever or dull, smart or dumb. Give him your heart, and he’ll give you his. How many people can you say that about? How many people can make you feel rare, and pure, and special? How many people can make you feel...extraordinary?"... Nečekaně upřímný a chytrý film o tom, že život není vždycky peříčko. Tvůrci postupují od kytky přes psa k dětem a během toho reflektují všechny maléry a radosti, které s tím souvisí. Žádný zbytečný patos, žádné laciné vztahové hrátky, čistá pravda, která vás pohltí a na konci nechá v slzách. I přes laciné plakáty nejde o snímek typu "pes se chová jako člověk na čtyřech nohách a je vtipné třeba to, že umí nastartovat auto". Marley a já není ničím víc, než věrným otiskem každodenních problémů, se vším "dobrým i zlým, dokud nás smrt nerozdělí". Zcela bez debat nejlepší vztahový mainstreamový americký film posledních let. P.S. Herci jsou fantastičtí. Owen Wilson nikdy nepůsobil tak „herecky vyspěle“, Jennifer Aniston je k pomilování i v okamžiku absolutního vyčerpání, charismatický Eric Dane potvrzuje komiksový potenciál a Alan Arkin je v roli šéfa, který „se nikdy nesměje“, jednoduše okouzlující. A Marley… pohled do těch očí jen tak nezapomenu (ano, byl to podraz, ale k životu to patří). (25.03.2009)

Všechny recenze, co lze o tomto snímku najít, nelžou. Na konci z vás bude kaskádami padat vodopád slz. Marley a já je moc pěkný film o jednom mladém páru, který se po svém vyrovnává s životem. Na začátku si pořídí jedno roztomilé štěnátko, a to je pak provází těmito útrapami, i když v drtivé většině za ně může právě ono. WIlson a Aniston zde tvoří moc sympatický pár, roky ubíhají, a stopáž - ač dvouhodinová - uteče velmi rychle. (06.04.2009)