Ďáblův sluha

Opravdu se srovnání s Chuckem nedá ubránit. A to je právě kámen úrazu Reapera, protože ten prohrává na celé čáře. Sam není prostě charizmtický tahoun, má děsně nesympatického kámoše a ani jeho lovestory nestojí za nic. Postava ďábla mě taky nijak nebere - nemá nic na práci, jenom blbě kecá - nevím, proč si duše nechytá sám; to je scénáristicky nedotažené. Po několika dílech tvrdím, že každý díl je rutinní a ničím nepřekvapí. Vlastně možná nějakým nečekaně blbým lapačem. V titulku je uvedeno komedie, ale to je jedna velká ďábelská lež. 50-60%. (09.12.2009)

Pekelná pohádka o jednom průměrném zaměstnanci supermarketu, jehož duši rodiče zaprodali ďáblu. Nápad to není vskutku špatný, ale dokáži si velmi lehce představit jak by skončil v propadlišti seriálových dějin, kdyby se nedostal do rukou Kevina Smithe. Kevim Smith dal seriálu řád a nakonec z toho vznikla vcelku zajímavá podívaná. Každý díl nám nabídne jednu uprchlou duši z pekla, která musí být zpět do pekla navrácena, romantickou linku mezi Samem a Andi a postupem času i další dějové linie ohledně Samova původu, zničení ďábla a života dalších démonů v našem světě. Postavy seriálu jsou odlišné a velmi rozmanité, avšak jejich potenciál nebyl zplna využit. I tak se bylo na co dívat... mou nejoblíbenější postavou je bezesporu sám Ďábel. Ve ztrvárnění charismatickým hercem Rayem Wisem se dostává do podvědomí diváka ne jako krutý tyran, ale spíše jako usměvavý hodný strejda, který si z kažého rád děla blázny. Stejně tak dobrou postavou je Samův přítel Sock jehož nevymáchaná huba trousí jednu vtipnou hlášku za druhou a způsobí nejednu komickou situaci. Hlavní hrdina Sam za těmito dvěma poněkud zaostává, ale pokud se na obrazovce potká s překrásnou Missy Peregrym, člověk si nepřeje nic jiného než aby ti dva byli konečně spolu. (26.11.2008)

Sam Oliver pracuje ve skladu, s kamarády Sockem a Benem chlastají, flákají se a vymýšlí ptákoviny a už spoustu let tajně touží po kamarádce Andi. Když je mu ovšem 21 let, dovídá se, že jeho rodiče prodali duši ďáblovi a on pro něj teď musí makat - chytat uprchlé duše z pekla. Pokaždé dostane úkol, nástroj a poté příslušnou duši odevzdá. Sleduje se to skvěle - je to totiž hlavně komediální, skoro až sitcom - člověk sleduje co ty paka zas vymyslí, vyvedou nebo jen poslouchá ty jejich kecy. Navíc je tu opravdu hafo skvělých postav - nejlepší je pochopitelně flákač, hovado, občas idiot, ale vynikají kámoš Sock a pochopitelně hustopřísnej ďábel, kterej fakt nemá chybu. Jejich vzájemné scény se Samem patřík tomu nejlepšímu ze seriálu. Ale i ostatní - magorský šéf Ted, flegmatická úřednice Gladys nebo třeba dvojice vystylovaných homosexuálních démonů - ti všichni jsou k sežrání. V druhém plánu jsou mnohokrát výborní záporáci dílu, především v první sérii a skvělé akce na konci. No a v druhé sérii se nenápadně přidává spousta vztahových linií (hlavně problémy Bena a démonky Niny nemají chybu), rozjíždí se pár skvělých příběhů a ve finále je vše víceméně uzavřeno (až na to nejpodstatnější - bohužel). Mínusy? Snad nic, jen takový ten pocit, že nejsleduju nic velkýho, ale jen takovou zábavnou blbinku. Z konce mi ale bylo docela smutno... (21.03.2010)

Rukopis Kevina Smithe je znát v každém druhém záběru. Přibližně prvních pět - šest epizod. Pak už si Ďáblův sluha jde svou vlastní cestou, stavící svůj potenciál na pouhopouhých dvou postavách - ulítlém spolupracovníkovi a kamarádovi hlavního hrdiny v jedné osobě Socka a na mém snad nejoblíbenějším satanovi od dob Ďáblova advokáta. Humor je plný cynismu (satan v brilantním podání Raye Wise) a sarkasmu (Sock) a trefil se mi přímo do noty. Jednotlivé epizody se od sebe kvalitativně neliší a jde tak o osmnáct nadprůměrných výletů do Samova světa obchodního domu Work Bench. (26.05.2008)

Brett Harrison je chudák. Herca z tak prehnanou gestikuláciou by ste hľadali ťažko. Veď ten človek pozná iba jednu polohu: úsmev. A tým sa snaží odohrať celú paletu emócií. Keď je sám a má sa tváriť smutne, tak to ešte celkom zvláda, ale akonáhle má hrať s niekým, alebo čo horšie; viesť s niekým dialóg, je to úbohé a žalostné. Práve on bol hlavným dôvodom prečo som to vypol po piatej časti. Inak teda taká neurážajúca oddychovka, s pár dobrými gagmi a nápadom. Kevina Smitha z toho ale teda vôbec neni cítiť. (19.07.2012)