The Bonfire of the Vanities
Ohňostroj márnosti
Režie:
Brian De PalmaScénář:
Michael CristoferKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
Dave GrusinHrají:
Tom Hanks, Bruce Willis, Melanie Griffith, Kim Cattrall, Saul Rubinek, Morgan Freeman, John Hancock, Kevin Dunn, Clifton James, Barton Heyman, Donald Moffat (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Spořádaný byznysmen z Wall Street a „vládce všehomíra“ Sherman McCoy (T. Hanks) spolu se svojí milenkou Marií (M. Griffithová) omylem v newyorském Bronxu porazí autem jednoho z dvojice černochů, kteří je chtěli okrást. Sherman s Marií však z místa ujíždí a na policii nic nehlásí. Chlapec se dostává do nemocnice a poté upadá do kómatu. V tu chvíli začíná hledání onoho neznámého bělocha, co mu to způsobil a začíná hysterie. Mnoho lidí se chopí příležitosti a z tohoto „honu na lišku“ se snaží získat maximum – novináři mají senzaci, černošský reverend burcuje davy a vyvolává protesty, židovský starosta se kvůli blížícím se volbám musí zavděčit černošským voličům a neúspěšný a na alkoholu závislý novinář Peter Fallow (B. Willis) má snad poslední šanci, jak najít ztracenou novinářskou čest. Mezitím se však Shermanovi začíná zcela hroutit jeho svět… Podle stejnojmenného románu Toma Wolfea natočil v roce 1990 americký režisér Brian De Palma film Ohňostroj marnosti, v němž až parodicky vykresluje Ameriku velkých úspěchů, za které leckdo zaprodá duši. Ukazuje odvrácenou stranu slávy, bohatství a moci „těch nahoře“. Řemeslné mistrovství režiséra De Palmy a kameramana Vilmose Zsigmonda doplňuje hvězdné herecké obsazení. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (98)
Už námet filmu je taký všelijaký, ale povedzme, že v zásade je to domino efekt s odhaľovaním mileneckej aféry navonok bezchybného zazobaného muža. Avšak prevedenie je otrasné, roztekané a je to velikánska nuda, ktorú nevedia zachrániť ani veľké hollywoodské mená. Problém je, že sa príšerne prehráva (Griffith ťažko vládne), snímke chýba nápad, mnohokrát sa prešľapuje na mieste a korunu tomu dáva priblblý záver s výstupom sudcu, ktorý dáva vlastne najavo, že každého zúčastneného pozná a morálne poučí všetkých o dôstojnosti, ktorú nám vštepovali už naše babičky. Úbohé a úmorné! ()
Podle knížky by se zdálo, že Tom Wolfe a Brian De Palma jsou si souzeni - až na to, že De Palma je snad poprvé ve své kariéře nepochopitelně mírnější než obvykle a dokonce jaksi krotce dobrácký, takže se žahavá zlomyslnost předlohy rozpustila v pohodovém komedii (což je bohužel žánr, který tedy rozhodně není Mistrova parketa). ()
Po prvním pětiminutovém záběru jsem měl pocit, že se dívám na Scorseseho se smyslem pro humor. Bohužel, krásně trpký potenciál je od poloviny filmu postupně pohřbíván v sentimentu a patosu vrcholícím v soudcově závěrečné řeči. Až se jednomu nechce věřit, že to De Palma myslí vážně. Navzdory tomu jsem se celkem bavil, i když, že se má jednat o komedii, jsem zjistil až posléze na čsfd. ()
Taky bych panikařila, ale je pravda, že bych k tomu asi neměla ani příležitost. Nechovala bych se jako kus hovězího a nechtěla bych svého milence za volantem na dálnici omilovat. Tímpádem by dotyčný amant stihl včas odbočit a jakékoliv drama, spojené se čtvrtí hrůzy, by bylo eliminováno na úplné minimum. Jinak docela dobře odvedená práce. Příběh měl zajímavou myšlenku, byl opravdu dobře zahrán skvělými herci a měl spád. Je pravda, že mě některé situace pobavily, hlavně ten černošský kazatel, po kterém jsem měla vzápětí stochutí hodit chlebem. Soudce byl kupodivu supr chlap. Nestranný, rozumný a hlavně soudil spravedlivě. Film ve mně vyvolal takový odraz dnešního smutného světa plného lží, nespravedlnosti, měření dvojím metrem a zpolitizovaných kauz. ()
Tvůrci už v názvu díla projevili nevídanou dávku jasnozřivosti, kterou musím ocenit dvěma zářezy. Pokud si hned na začátku filmu s ohledem na váš drahocenný čas budete klást zásadní otázku a to: bude to taková nuda až do konce? Pak mám pro vás jeden milosrdný spoiler: ano bude! Produkce: Warner Bros ()
Galerie (46)
Zajímavosti (24)
- Brian de Palma se snažil o co nejoriginálnější pojetí v každé scéně a nechtěl nechat scénu přistávajícího letadla ve filmu, protože se jedná o klasické klišé. Režisér druhého štábu Eric Schwab se s ním vsadil, že scénu příletu Marie (Melanie Griffith) natočí takovým způsobem, aby ji nebylo možné z filmu vyškrtnout. Zjistili si proto, kdy je na letišti při zapadajícím slunci vidět v pozadí silueta Empire State Building vzdálená 20 km. Je to sotva půl minuty za rok. Následně najali letadlo Concorde a jeho posádku z Air France a za pomoci 5 speciálních videokamer a mnoha dalších lidí tuto scénu natočili. Ve finále 10vteřinová scéna stála přes 80 tisíc amerických dolarů a de Palma ji ve svém filmu skutečně použil. (monolog)
- Scéna zo súdnej budovy, zobrazujúca nepokoje v spomalenom zábere, bola natočená v Essex County Courthouse v Newarku, New Jersey. Z filmu bola nakoniec vystrihnutá po negatívnych reakciách na testovacej projekcii. (m.a.t.o.)
- Film sa oficiálne začal natáčať v piatok 13. apríla 1990. Mnohí mali pocit, že natáčanie v ten deň len pridalo na smole, ktorá film sprevádzala od natáčania až do uvedenia v kinách. (m.a.t.o.)
Reklama