The Bonfire of the Vanities
Ohňostroj márnosti
Režie:
Brian De PalmaScénář:
Michael CristoferKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
Dave GrusinHrají:
Tom Hanks, Bruce Willis, Melanie Griffith, Kim Cattrall, Saul Rubinek, Morgan Freeman, John Hancock, Kevin Dunn, Clifton James, Barton Heyman, Donald Moffat (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Spořádaný byznysmen z Wall Street a „vládce všehomíra“ Sherman McCoy (T. Hanks) spolu se svojí milenkou Marií (M. Griffithová) omylem v newyorském Bronxu porazí autem jednoho z dvojice černochů, kteří je chtěli okrást. Sherman s Marií však z místa ujíždí a na policii nic nehlásí. Chlapec se dostává do nemocnice a poté upadá do kómatu. V tu chvíli začíná hledání onoho neznámého bělocha, co mu to způsobil a začíná hysterie. Mnoho lidí se chopí příležitosti a z tohoto „honu na lišku“ se snaží získat maximum – novináři mají senzaci, černošský reverend burcuje davy a vyvolává protesty, židovský starosta se kvůli blížícím se volbám musí zavděčit černošským voličům a neúspěšný a na alkoholu závislý novinář Peter Fallow (B. Willis) má snad poslední šanci, jak najít ztracenou novinářskou čest. Mezitím se však Shermanovi začíná zcela hroutit jeho svět… Podle stejnojmenného románu Toma Wolfea natočil v roce 1990 americký režisér Brian De Palma film Ohňostroj marnosti, v němž až parodicky vykresluje Ameriku velkých úspěchů, za které leckdo zaprodá duši. Ukazuje odvrácenou stranu slávy, bohatství a moci „těch nahoře“. Řemeslné mistrovství režiséra De Palmy a kameramana Vilmose Zsigmonda doplňuje hvězdné herecké obsazení. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (98)
Prostě mi to nedalo a musel jsem si sehnat film, kde se o hlavní dějové linie dělí Tom Hanks a Bruce Willis a spojuje je Morgan Freeman. Satira, která už v dobu vzniku urazí mávnutím ruky miliony lidí (natož dneska) a nešetří absolutně nikoho, ale suma sumárum jde o bořič mýtu o spravedlnosti soudnictví a žurnalistiky. Na druhou stranu děj je vlastně prostinký a rozuzlení až schématické, kvůli čemuž film působí nezvykle velkohubě a proč si tolik vylámal zuby, zejména pokud jde o tržby. Nemůžu ovšem říct, že bych s filmem nějak ztratil čas, i když většina asi bude ráda, když zůstane v propadlišti dějin. ()
Už námet filmu je taký všelijaký, ale povedzme, že v zásade je to domino efekt s odhaľovaním mileneckej aféry navonok bezchybného zazobaného muža. Avšak prevedenie je otrasné, roztekané a je to velikánska nuda, ktorú nevedia zachrániť ani veľké hollywoodské mená. Problém je, že sa príšerne prehráva (Griffith ťažko vládne), snímke chýba nápad, mnohokrát sa prešľapuje na mieste a korunu tomu dáva priblblý záver s výstupom sudcu, ktorý dáva vlastne najavo, že každého zúčastneného pozná a morálne poučí všetkých o dôstojnosti, ktorú nám vštepovali už naše babičky. Úbohé a úmorné! ()
film obsahuje snad všechny stylistické fetiše DePalmovy režije, několikaminutová nepřerušená úvodní scéna, rozdělený obraz, otáčení kamery kolem své osy při setkání dvou postav, používání transflokátorů apod. To vše je ale netradičně ve službách politické satiry, která pusobí vůči těmto prvkům naprosto antistaticky, takže ruší jejich výsledný efekt a film nenapravidelně tříští na formální a obsahovou rovinu, je to jak když sledujeme dva filmy za sebou a ne v jednom, a tím pádem se nám subjektivně zdá dvakrát tak delší, než ve skutečnosti je... ()
Příběh románu Toma Wolfea je typickým pro postžurnalismus a obecně pro termín "velký amerických román" (což se nevylučuje). Ten se v jednotlivostech i v celku obrací k základům americké společnosti a na těch nejbanálnějších střetech vystaví typizovaný příběh v tolik známých kulisách. Máme tu povrchní bílou třídu, máme tu černošské burany, manipulátory, paničky, milenky... Wall Street i soudní síň. A samozřejmě touhu po penězích. Takhle nějak si představuju tehdejší Hollywood. Jako kritické zrcadlo s top hvězdným obsazením. Vypravěčem je Bruce Willis, antihrdinou Tom Hanks, blondýnou Mell Griffithová, manželkou Kim Cattrall (a její dcerou Kirsten Dunst) a soudcem s vyšším principem mravním Morgan Freeman. ()
Po prvním pětiminutovém záběru jsem měl pocit, že se dívám na Scorseseho se smyslem pro humor. Bohužel, krásně trpký potenciál je od poloviny filmu postupně pohřbíván v sentimentu a patosu vrcholícím v soudcově závěrečné řeči. Až se jednomu nechce věřit, že to De Palma myslí vážně. Navzdory tomu jsem se celkem bavil, i když, že se má jednat o komedii, jsem zjistil až posléze na čsfd. ()
Galerie (46)
Photo © Warner Bros. Pictures
Zajímavosti (24)
- Brian de Palma se snažil o co nejoriginálnější pojetí v každé scéně a nechtěl nechat scénu přistávajícího letadla ve filmu, protože se jedná o klasické klišé. Režisér druhého štábu Eric Schwab se s ním vsadil, že scénu příletu Marie (Melanie Griffith) natočí takovým způsobem, aby ji nebylo možné z filmu vyškrtnout. Zjistili si proto, kdy je na letišti při zapadajícím slunci vidět v pozadí silueta Empire State Building vzdálená 20 km. Je to sotva půl minuty za rok. Následně najali letadlo Concorde a jeho posádku z Air France a za pomoci 5 speciálních videokamer a mnoha dalších lidí tuto scénu natočili. Ve finále 10vteřinová scéna stála přes 80 tisíc amerických dolarů a de Palma ji ve svém filmu skutečně použil. (monolog)
- Bruce Willis bol obsadený kvôli tomu, aby do kín prilákal fanúšikov, hoci iba málo jeho neakčných filmov bolo ziskových. Za účinkovanie dostal 5 miliónov dolárov, rovnako ako hlavná hviezda, Tom Hanks. (m.a.t.o.)
Reklama