Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Podobně jako v předchozích filmech i zde se režisér zaměřuje na vytvoření psychosociologického obrazu jedince v moderní společnosti. Tentokrát je hlavním hrdinou obyčejný člověk, který před ubíjející každodenní realitou utíká do světa vlastních představ, kde prožívá velká dobrodružství. Snímek uzavírá režisérovu tematicky propojenou a dlouhodobě plánovanou trilogii, jejímiž dalšími částmi jsou snímky Úpadek amerického impéria (1985) a Invaze barbarů (2003). Přes podobnost tématu se Arcandův nejnovější film do určité míry od jeho předešlé tvorby liší. Zatímco svými dřívějšími filmy předkládal především portrét společnosti, nyní klade větší důraz na psychologickou studii jedince. (Febiofest)

(více)

Recenze (73)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Niekomu môže pripadať spôsob vyjadrenia sa k súčasnému životnému štýlu a ku kríze stredného veku Denysa Arcanda trochu amatérsky alebo televízny, s čím by som som možno súhlasil, ak by som film sledoval na filmovom festivale a jeho sledovanie tak bolo kolektívnym zážitkom. V obývačke mi naopak snové vízie hlavného predstaviteľa prišli nápadité a prečo hľadať prešpekulovanosť vo filmovom vyjadrení režiséra, keď sa predsa pozeráme na to, čo sa odohráva v hlave nejakého priemerného kanadského úradníka (porovnajte jeho situáciu so situáciou priemerného Slováka). Ešte si neodpustím poznámku k príšernej gýčovej radovej zástavbe Montrealskeho predmestia. ()

easaque 

všechny recenze uživatele

tak tento film mě dostal a jsem rád, že mě k němu dovedla Česká televize, což není bohužel běžné. Výborně vystihuje dnešní společnost z nadhledu se svými hloupými a bizardními pravidly. Bohužel taky ukazuje i nemožnost úniku a nutnost to všechno přetrpět. Bavil jsem se však na jasných 5* a doporučuji, kde mohu ;-) [ PŘÍBĚH: 3 /// NÁLADA: 3 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Už pouhé tituly režiséra Denyse Arcanda svědčí o tom, že si o naší přítomnosti a atmosféře ve společnosti nedělá sebemenší iluze. Ve svém nejnovějším snímku pokračuje v mapování bezradnosti, tápání a celkové krize moderní západní společnosti. Jeho hlavním tématem je krize středního věku, taková kanadská varianta Americké krásy, méně ambiciózní a efektní, ale ve své výpovědi mnohem přesnější, krutější a bez berličky závěrečné kulky, která vyřeší situaci. Mnohem horší než jeden hrozný konec je totiž hrůza bez konce a bez východiska. Hlavní hrdina je lapený v síti stereotypů, povinností, předpisů a hlavně v pasti naprosté osamělosti. Denys Arcand se od své Invaze barbarů posunul mnohem víc k satiře a tragikomedii plné černého humoru, takže jeho film je diváčtější než předchozí snímky. Aby jeho hrdina přežil neveselou realitu, utíká se do světa snů a když už najde potenciálně zpřízněnou duši, ukáže se, že ta si svůj únikový svět přetavila do svérázné reality a je pro soužití nepoužitelná. Arcand má široký záběr, zesměšňuje politickou korektnost (už nemáme černochy, ale lidi rovníkového typu), byrokracii (nikdo se vám nemůže věnovat, protože všichni úředníci jsou na motivačním kurzu - chtěla byste snad demotivované úředníky?), krizi rodiny a mezilidských vztahů obecně. Zatím podle mého nejlepší film tohoto zajímavého kanadského režiséra. Celkový dojem: 90 %. ()

claudel 

všechny recenze uživatele

Znamenitá tragikomická satira plná trefných hlášek a klasického i černého humoru. Hrdinovy představy jsou ve většině případě nesmírně vtipné a odrážejí občasnou marnivost celého světa, zde konkrétně i tak vyspělého státu, jakým je Kanada. Film je z větší části podán humorně, ale obsahuje řadu důležitých témat, počínaje odcizením v rodině, přes pracovní stereotyp, otravnou šéfovou až po úlohu státní správy ve společnosti. Diane Kruger a Emma de Caunes představují bonus a poslední kousíček bezchybně složené skládačky. ()

danliofer 

všechny recenze uživatele

Už dlouho jsem se nesmála skrze slzy nad drsností humoru, proti němuž je struhadlo jako samet... Kolik lidí je lapeno v pasti šedé každodenní rutiny při vytváření ničeho směřujícího k ničemu, aby si pak mohli koupit nesmysly, které ani nepotřebují, a platit hypotéky za domy či byty, jejichž design je sterilní a odlidšťující... ()

Galerie (13)

Zajímavosti (2)

  • Několik scén bylo natočeno na Olympijském stadiónu, který byl postaven v kanadském Montrealu v roce 1976 pro účely letních olympijských her a kterému se kvůli jeho tvaru říká "The Big O". (Aelita)
  • Ve filmu zahráli sami sebe kanadský herec Donald Sutherland, francouzský herec Laurent Baffie a francouzský novinář Bernard Pivot, člen Goncourt Academy udělující slavnou Goncourtovu cenu za nejvýznamnější román francouzské literatury. (Aelita)

Reklama

Reklama