Smrtící spojení

Siamese Dream. Je celkem pochopitelné, že horor o siamských dvojčatech představuje thajský vývozní artikl. Až na několik sympatických a méně humpoláckých metafor a symbolů, jimiž děsí film spíše v první polovině, představuje Faet rutinní, předvídatelné a naprosto neděsící řemeslo. Tvůrci jakoby se paradoxně lépe cítili v úplně jiném, ale stejně brakovém žánru, jímž místy tuctovou hororovou hstorku, utápějící se v klišé, záplatují. Možná dobře, že se po této cestě o několik let později vydali. S jakým výsledkem, to už bohužel, dá-li Bůh, nezjistím. (13.01.2017)

Pár solidních nápadů a místy slušná atmosféra, ale jinak mě tenhle asijský horor docela dost zklamal. Námět sice sliboval mnohé a před začátkem jsem se opájel představami, co bude zlotřilé mrtvé dvojče své druhé půlce provádět, ale kromě několika lekaček se vlastně nic nedělo. A nepřekvapil ani zvrat, který nutně musel přijít, protože jinak by po hodině nebylo na co koukat. Konec byl pak nutným a nevyhnutelným zlem. Zklamání. 30% (18.07.2012)

Zpočátku již klasická asijská duchařina se vším, co k tomu patří, zaujme především tím, že se zdá, že postrádá právě onu klasickou klišovitou a neoriginální příměs hledání identity ducha a zívěrečný zvrat s tím spojený. Jenže ouha, i z tak zjevného faktu, jakým se zpočátku identita duchá zdá být, druhý půlka filmu dokáže vykřesat (a znatelně celý film pozvednout z neoriginálně klišovitého balastu, který thajský horror nabízí vrchovatou měrou) zajímavé psychologické drama i s oním zvratem. To, společně se zajímavou hlavní představitelkou, z filmu činí to lepší, co nám Thajsko (alespoň z toho, co jsem zatím viděl) může nabídnout. Potěšil mě zajímavý závěr a přirozený oheň, ne jeho digitální náhražka. Klasikou je docela povedená hudba (je zajímavé, že i ta nejobyčejnější thajská sračka má výbornou hudbu). A máte-li rádi/y omyly, opomenutí a chyby filmových tvůrců, určitě vás potěší závěr scény ve vaně. Sledujte pozorně. Pobavilo mě, jak něco takového mohli přehlédnout. (09.02.2011)

Po delší době jsem měl chuť na pořádnou asijskou duchařinu, to bych si ale nesměl vybrat hodně tuctový bububu snímek. Převážnou část příběhu totiž vyplňuje nešťastný osud siamských dvojčat, jenž se snaží hrát na slzopudnou strunu, což jsem prostě nepřekousl. Když si pustim horor, tak se chci bát, ne brečet každých deset minut. Jediná silnější scéna je ta v ložnici, jinak několik levných leknutí nedělá strašidelný horor. Kor když zdejší pointa, jež se alternativně opakuje v desítkách jiných filmů, je dnes stará už asi deset let. Ani ten konec mě nepřesvědčil ke třetí hvězdě. Škoda no. (16.10.2010)

Celkme vydařená duchařina s jedním docela "hearthsttoping" momentem. moc jsem od začátku nečekal a ze začátku jsem ani moc nedostal ale postupem času jsem se bavil. Hlavní co mucím pochválit je konec ten je skvěle natočen a hudba kterou přidaly je naprosto uchvatná. Herce asi moc nepochválím protože sice zahrály co měly ale prostě mi moc nesedly. Překvapivá pointa u mě bohužel moc nezafungovala protože jsem to tak trochu tušil. Film sám o sobě nemá žádné větší poslání a ani se na něj asi už nepodívám ale je na jedno zkouknutí je výborný. Takže za 3*. (08.01.2011)