Sirotčinec

Bravo. Španělé opět dokazují své výsadní postavení na hororové scéně. El Orfanato nepřekvapí originálním příběhem, nýbrž silným působením na naše podvědomí, schopností vyvolat opravdový strach a napětí. Na pečlivém a pomalém budování atmosféry celý tento film stojí, divák má nutkání se bát, ačkoli "reálně" není čeho - nejsou zde žádné infarktové lekačky, žádné časté zjevování hrůzných duchů, vše je založeno na zvucích, práci se světlem a tmou a na pohybech kamery. (14.02.2008)

Pro v duchařinách zběhlého diváka spíše mysteriózní drama než horror. Zápletka s dětmi v rozlehlém domě tu už byla tolikrát, že předstrčí-li nám tvůrci pointu jakou chtějí, stejně snímek nemá absolutně čím překvapit. Španělům se povedlo namíchat prima atmosféru místy husté konzistence, ale bez úderného momentu (rozhodně nesouhlasím s tezí, že lekačky jsou nejlacinějším horrorovým prostředkem aplikovaným na diváka) či odhalení mi film připadal jako kvalitní sex bez vyvrcholení. A to je velká škoda, jelikož jinak El Orfanato naplňuje žánrová pravidla takřka bravurně. Jen to mrazení se jaksi nedostavilo... Z mého pohledu fanouška mysteriózna si však film nadprůměrné hodnocení bezesporu zaslouží. 7-8/10 (27.03.2008)

Tak mám trochu rozporuplný pocity. Ne, že by na mě tahle duchařina nezapůsobila, to fakt ne. Příběh je fakt hodně dobrej, stejně jako výborná Belén Rueda v hlavní roli. To spíš ta režie mi přijda taková krapet nevyvážená. Byly zde totiž pasáže, u kterých se atmosféra opravdu dala krájet a místy jsem se i bál. Potom ale následovala zase třeba delší pasáž, u které jsem se spíše nudil. I když uznávám, že na konci mě to vzalo úplně, i když ten konec byl takovej klasickej "deltorovskej". Prostě to chtělo lepšího režiséra, jinak bych byl naprosto spokojen. 70% (14.06.2009)

"Hlavně si to pusť večer, tak to je mnohem lepší..." Tak přesně tohle mi poradila kamarádka, díky které tento horor mám. A musím říct, že měla pravdu. Sirotčinec není ale klasickým hororem v pravém slova smyslu, je to spíše výborně promyšlena duchařina. I když tam těch hororových prvků není moc, tak věřte, že ty, co tam jsou, tam opravdu patří (to znamená, že vás dokážou vylekat). Pozor, teď přijdou SPOILERY!!! I když jsem si chvíli myslel, že za ten konec budu muset jednu strhnout (jasně, našla ho mrtvého, takže vlastně splnila to, co děcka chtěly, proto mohl Simon obživnout) ale naštěstí je tohle španělský horor, takže poslední minuta mě utvrdila v tom, že si El Orfanato tu pěti hvězdu fakt zaslouží. A Belén Rueda je dost pěkná. :-) (23.10.2009)

V době, kdy se američtí a francouzští režiséři vzájemně trumfují počtem přeřezaných achillovek ve svých hororech, přichází ze Španělska velmi klasicky pojatá duchařina, která všechny ty nabroušené břitvy, ruční a motorové pily spolehlivě tupí svou chytrostí. Stejně jako vizuálně i atmosféricky spřátelený Faunův labyrint, zavádí nás i Sirotčinec na hranici světa fantazie a reality. Zůstává jenom na nás, jak si všechny nadpřirozené jevy vysvětlíme. Jde to i racionálně. Ústřední myšlenka s domem a jeho (ne)živými obyvateli vážně připomíná Ty druhé, ale označovat její následné rozpracování za neoriginální mi přijde hodně neprozíravé. Všechno dění dává dokonalý smysl v rámci obou vymezených světů a jejich protnutí je na horor až nečekaně dojemné. Motiv pátrání najednou získává nový rozměr – matka nehledala adoptovaného syna, ale cestu k němu. Hororovými fanoušky bude Sirotčinec nejspíš přijat jako ne dost děsivý a příliš pocitový, mně poměr scén „blíží se infarkt“ (včetně nečekané parafráze Osvícení) a „řekni mi, kdo jsi a co chceš“ (včetně zábavných her ve stylu počítačových adventur) naprosto vyhovoval. Nečekejte horor, čekejte dobrý film, a pět hvězdiček vám nebude připadat jako přestřelené hodnocení. 90% Zajímavé komentáře: kleopatra, Adrian, vincent, kikuka, wipeout, Martyr (13.08.2008)