Odpor

Na Posledního samuraje sice tenhle snímek nemá... A vlastně se mi o trochu více líbil i Krvavý diamant.... Ale co se týče "nových" válečných filmů, je rozhodně nadprůměrný. Došlo mi při něm mimo jiné to, že asi budu kýčař - někým kritizovaná kamera a záběry na lesy jsou podle mě naprosto úchvatné a finále na louce mi vzalo dech, ačkoliv jsem ho (o něco epičtější) očekával. Jinak herci (všichni bráchové) jsou ukázkoví (jen Schreiber mohl dostat o něco více prostoru), líbila se mi také postava židovského učitele. A akce? Ať se jde Annaud se svými stukami v Nepříteli před branami bodnout! Tady je vidět nálet, jak má být. Tři a tři čtvrtě. (21.04.2009)

Edward Zwick možná trochu vážněji, ale pořád svůj. Jeho rukopis totiž člověk už pozná na první pohled. Režírování akčních scén, práce s herci, trocha toho patosu atd. Jenže sem přidal i hodně dobrou atmosféru, která podle mě dobře popisuje tu tíživou atmosféru na útěku a v některé scény byly obzvláště mrazivé a měl jsem z nich tak trochu depku. Atmosféru taky dokresluje hudba, která se hodně povedla. Herci hrajou na jedničku. Daniel Craig je výborný, ale ještě více mě zaujal Liev Schreiber, který je ale v druhé půlce trochu opomíjen. Jenom kdyby ta stopáž byla kratší, takhle se film místy docela táhne, zvláště v té zimní části. Zwick ale prostě neumí natočit špatnej film. Poctivejch 80% (20.01.2009)

Daniel Craig už opravdu nemusí nikoho přesvědčovat (doufám!), že je vynikající herec. Snímek Odpor je působivý zejména díky tomu, že je založen na skutečném příběhu. Ke konci je také dost napínavý, což podporuje výsledný dojem. Možná mi film přišel trochu delší, ale rozhodně bych jej neoznačil za nudný či nezáživný a to i přesto, že jsou tu pasáže, kdy se nic extra neděje. Mnoho postav si dovede získat divákovy sympatie a potěší také ztvárnění bojových scén a vztah bratrů Bielských. (31.01.2013)

Další z řady příběhů o neznámých hrdinech během druhé světové války. Nicholas Winton, Oskar Schindler a tentokrát bratři Bielski. Občas mi příjde, že filmy podle skutečné události automaticky dostávají lepší hodnocení. Ale nemůžu si pomoc. Z předchozí tvorby Edwarda Zwicka vím, co mě čekalo a tak se v tomhle směru překvapení nekonalo. Dokonce v některých pasažích jsem měl pocit deja vu, že už jsem někde něco podobného viděl. Herci nějak nepřekvapili a konečně jsem mohl vidět Craiga jinde než v Bondovce. Filmu hodně pomohla skvělá hudba Jamese Newton Howarda. (18.01.2009)

Po V Bruggách další příjemné překvapení. I přesto že se pravděpodobně jedná o ještě větší finanční neúspěch než Krvavý diamant, tak mě ty pohyblivé obrázky z "běloruských" lesů vtáhly dovnitř a já se během sledování cítil jako v sedmém nebi. Tentokrát se nestali herci, ani režie ba ani hudba mou nejoblíbenější složkou, tentokrát to vyhrálo prostředí, ve kterém se celý film odehrává. Hluboké hvozdy, které ještě nestihly zničit výdobytky lidské civilizace, vrzání smrkových větví a šumění stromů, přesně takhle to vypadá v lesích v místě, kde jsem vyrůstal. Ale zpět k filmu, Edward Zwick si opět bere na svá bedra látku, která už jen na papíře chytne za srdce a rozehrává před očima diváka divadlo na city plné sentimentu. U Edwarda mi to narozdíl od jiných režisérů nevadí, i když nám schéma Defiance říká: teď přijde romantická scéna, teď přijde akční scéna, teď na poslední chvíli přiběhne záchrana..., tak i přesto jsem oči z obrazovky nespustil (také zčásti díky výborné kameře). Já byl spokojen jako už dlouho ne, jen více takovýchto filmů. (17.02.2009)