Severní blata

Veľmi temná kriminálka z islandského mestského prostredia, ktorá je pre tento typ filmov priam predurčená a ani nemusí mať tak inteligentne, zručne a originálne napísaný scenár, ale svojou atmosférou ma dokázala pohltiť až do konca. Okrem skvelej atmosféry, však ani námet nezostal pozadu. Veľmi svojrázne spracovanie však viedlo k tomu, že po zhruba polovici začínal tvorcom dochádzať dych, ktorý ale našťastie znova nabrali v samotnom závere, i keď niektorí by mohli nesúhlasiť. Herecké obsadenie je pomerne atypické, najmä trojica detektívov robí film veľmi pozerateľný aj po hereckej stránke, záporáci sú typicky chladní, i keď znova musím pochváliť ich výber. Nakoniec sa nezabudlo ani na zameranie na medziľudské vzťahy, ktorého línia mi nie vždy vo vzťahu k celému deju sedela, no je aj tak impozantné, čomu všetkému sa za tak krátku minutáž stihol film venovať. 80%. (03.11.2009)

Zpočátku slibná atmosféra, která ale postupně zaniká v krkolomné a chtěné nepřehlednosti. Co se chvíli zdá být lákavě syrovým „severským koloritem“, ukazuje se spíš jako chabý smysl pro humor a televizní produkce. Překombinovaná zápletka má divákovi provětrat závity, ale scénář nehraje poctivou hru s přidělováním indicií. A stejně jsou hlavní body jasné prakticky od začátku. Prostě žádná sláva, ale určitá chutnost snímku přeci jen nechybí — hodně slabá trojka. (20.07.2011)

Drsné prostředí zimního Islandu a ponurá, tichá hudba ještě víc umocnilo temné drama dávné vraždy, znásilnění a současného dopadu této minulosti. Hlavní postavy netvoří ansámbl jako ze žurnálu, ale obyčejní lidé. Tlustí, nehezcí a s mastnými vlasy. Všechno je tak přirozené, jako bych se dívala na skutečný život a ne na výkvět hereckých celebrit. Příběh se svými zvláštními cestičkami prolíná a nakonec dotvoří celou skládačku v jeden celek. Měla jsem ale trochu zmatek v tom, co jsou záběry z dob minulých a co je přítomnost. Je to tady vzájemně provázané. Co se stalo pro mě velice těžkým rozdýchat, byla smrt dítěte. Přestože je mi jasné, že to je prostě život, ale jakmile jste rodičem, tak tím víc si uvědomujete, co by pro vás taková ztráta znamenala. Lahvárna a svérázný patolog byly takové lahůdečky. (16.11.2015)

Doufám že to Kormákur trochu přehnal a Island doopravdy není tak depresivní místo jak se mi snažil namluvit. Pokud mu můžu věřit, tak vedle něho i takové Finsko vypadá jako země psychicky vyrovnaných usměvavých optimistů, a to už je co říct. Mýrin je můj první film z tamní produkce a musím říct že na mě zapůsobil. Režisér má očividně talent, a osobitá atmosféra která je přece jen výrazně odlišná od zbylých nordických zemí dává snímku zvláštní hloubku. Jediná vada, ovšem nepřekonatelná, je že mě pátrání po vrahovi skoro nezaujalo. A to by se kriminálce stávat nemělo. V příběhu problém není, ani v hercích ne, spíš bych řekl že se obojí stalo obětí snahy vyhrotit pocitovost snímku, a zmizelo v pozadí. Silné tři hvězdičky. (08.04.2012)

Myslím, že Kormákur tu snahu o ryzí severskou detektivku trochu přepískl v hyper-drsné a hyper-tragické stylizaci, která hlavně ke konci nepůsobí moc důvěryhodně. Jinak je to krásně natočené, opatřené stylovou výpravou a hlavně typově báječně obsazené. Stačilo trochu méně tlačit na pilu a víc nechat mluvit atmosféru a zajímavé postavy. Režisér je bezesporu talentovaný a plný zdravé energie, Severní blata ji jen ne vždy napínají ideálním směrem. Každopádně jde o zajímavou výpověď o islandské identitě. (25.07.2011)