VALL-I

Rozhodně kvalitní film, ale od Pixaru jsem čekal trochu víc. První půlka rozhodně lepší než druhá, a obsahuje několik skvělých fórků. Wall-E a Eva jsou roztomilí, ale další roboti, kteří přijdou na scénu později, jsou nezajímaví a zaměnitelní. Taky bych místo neustálého "Ííííva" dal přednost bezeslovnému pípání, které tak dobře fungovalo třeba u R2-D2. Naopak celkový námět o zpustošené zemi a zdegenerovaném lidstvu se mi líbil, ale obávám se, že pro hloupé děti a leckdy ještě hloupější rodiče to bude moc velká depka a film nepřijmou příliš pozitivně. Konec se ale povedl a byl velmi dojemný. Viděno uprostřed Atlantiku. (07.09.2008)

Země je zanesená odpadem. VALL-I nás z něj vyhrabe…. Má svůj byteček, domácího mazlíčka, smysl pro pořádek a je romantik. Na robota dobrý. A co na to děti? Už dlouho jsem neviděl svýho synátora něco takto prožívat. I když možná víc než tu romantiku oceňuje to, že je s ním legrace a hlavně ŽE JE TO HRDINA! Před Pixarem smekám, protože ukázat lásku mezi kusy plechu tak, aby ji chápali i ti nejmenší – to už dá kapku práce. To, ale asi ocením spíš já. (13.01.2009)

Pixar se možná překonal v animacích, ale srovnávat WALL-E s Ratatouille je absolutně zcestné. Jestliže příběh o krysákovi, který chtěl vařit je takřka bez chyby, vtipný, svižný příběh; WALL-E je totální nuda. Stačilo by pár minut a byl by to velmi zdatný kraťas. Ale hodina a půl ekologicky smýšlejícího robota, který popojíždí sem a tam a dialog prakticky žádný, je strašně ubíjející. Někdo před spaním počítá ovečky, někdo čumí na WALL-E. Chrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr (26.11.2008)

Paráda. Jeden z nejlepších animáků všech dob. Scifárna, která v sobě nese náznak poselství, náznak romantiky, náznak dobrodružna a hodně emocí. Celé je to servírováno v podobě, která je srozumitelná dětem a zároveň neodrazuje dospělé, skvěle naanimováno a taky parádně hudebně podbarveno. Vidím to na takových 90%. Btw. Po tomhle filmu asi přehodnotím svůj vztah ke švábům. :-) (28.03.2013)

Úvodní scéna projíždění odpadky zasypaným velkoměstem s puštěným magnetofonem mi strašně připomínala scénu rozbořeného města, kterým se z gramofonu linula překrásná hudba Edith Piaf v Zachraňte vojína Ryana. Takových nenápadných citací je zde povícero (Vesmírná odysea, Číslo 5...) a ve spojení s celkovou roztomilostí a dnes nejlepší animací vůbec je takové pomrkávání na starší obecenstvo příjemným zpestřením v animáky tolik zamořeném světě filmu. Zamořeném tak, že se většina animáků stává jen spotřebním odpadem, kterým je kinematografie zasypávána stejně jako zde planeta Země. Díky bohu pak za takovéto animáky, které krom zábavy pro všechny věkové kategorie přinášejí těm mladším i něco víc. (18.01.2009)