Ty, který žiješ

Dílem souvislé a dílem nesouvislé obrazy se mi líbily tak dva z pěti. Proto i takové hodnocení. Problémem zde bylo, že se mi dostal do cesty Ulrich Seidl, a já musel porovnávat "jak by to udělal on", a vždycky mi vyšlo, že by to udělal lépe. Rakouská mentalita je mi ostatně bližší než skandinávská. Tedy dva z pěti, a brzy je zapomenu všechny, byť alespoň onu svatbu bych si chtěl uchovat. A ještě upozornění: Písně z druhého patra je vyšší třída. (08.10.2021)

Formou i obsahem sice osobité, ale celistvé zpracování může již po chvíli začít upadat do nezáživnosti. Rozhodně bych však nepoužila výraz "nudný." Je to jaksi specificky nepodnětné. Tento, možná nesmyslný výraz, stejně ani tak nedokáže vyjádřit mé roztěkané dojmy:) Dlouhé záběry i scény bez postupu děje, často mlčenlivé, nebo s dialogy pronášenými jakoby bez zájmu. Spousta okolních postav vystupuje a působí jako nějaké apatické, nehybné figury. Film v podstatě neobsahuje žádný příběh, nemá nijak propracované, složité či povšimnutí hodné postavy. Jeho nikam nesměřující vývoj Vás může lehce přestat zajímat a ani možná nebudete umět říct, o čem vlastně byl. Něco však v sobě má. Něco, co mi nedovolí o něm říct, že mě nezaujal, nebo, že byl o "ničem." A to ačkoliv jsem ho celý nedokázala sledovat pozorně a soustředěně. Sdílím pocity s komentářem uživatele Niktorius. (25.10.2011)

Určitě je to originální snímek, u kterého se člověk občas zasměje, každopádně viděla jsem ho ve Varech na festivalu a fakt nerozumím tomu, že se celé kino smálo téměř celý film... Možná bych i dala čtyři hvězdičky, ale hrozně mi ten film znechutil chlap, který seděl za mnou a měl smích jako koza, akorát ještě 20x hlasitější. To mi pak skoro žádná scéna nepřipadla vtipná, protože když se on začal smát, umírala jsem. (05.07.2007)

Do kontrastu se zde staví naše každodenní strasti, reptání, žehrání... a jeden opravdu velký problém, který by všechny tyto chmury zahnal jako mávnutím kouzelného proutku. Objeví se hned v první scénce, kde jen mávnete rukou a říkáte si: No jo, nějaký neurotik.... ale to ještě nevíte, co bude scéna poslední. Filmem nevede žádný jednotící příběh, jde spíš o sled komických scének, jen některé postavy se objevují častěji než jiné. Bohužel některé scény byly dost přehnané, čímž pro mě ztrácely svou vtipnost. (25.07.2007)

Po všech těch filmech, natočených roztřesenou ruční kamerou bylo tohle jako balzám na duši. Tady se naopak kamera ani nehne. Film nemá vlastně žádnou linii, jde pouze o slet více či méně souvisejících vypointovaných scének. A to o zatraceně vtipné až absurdní scénky. První půlhodinu jsem se společně s celým kinem popadal za břicho, pak už to začalo být o něco vážnější, ale stejně zajímavé. A poslední scéna je snad až děsivá. (29.07.2007)