NHK ni jókoso!

O existujúcom probléme hikikomori som vedel, nečakal som však, že z toho bude také kvalitné anime. Z NHK ni Youkoso! je cítiť reálny život. Toto anime sa nesnaží nikoho uchlácholiť a ukázať nejaké zahmlené videnie života. Jednotlivé situácie môžu byť nadnesené, ale ja tým myslím pohľad na život ako celok. Každý predsa zažíva problémy a väčšinou keď prídu problémy tak prídu naraz, aby sa nikto nedokázal nadýchnuť a aby to človeka úplne zlomilo. Tatsuhiro Satou ako hlavný "zápecník", "hikikomori" mi liezol svojim chovaním totálne na nervy, ale mal som ho zároveň rád. Takéto spojenie sa len tak nevidí, aby niekto mal z jedného človeka dva protichodné pocity. Satou sa choval vo veľa situáciách až príliš pasívne aj keď si mohol nechať pomôcť, aj keď niečo cítil. Pochopil som však, že to je jeho osobnosť. Veľká chyba u muža a cesta do pekla je keď si prestane veriť. Sebadôvera je u muža to najdôležitejšie. Satou trpí veľkým množstvom problémov a vonkajší svet ho ubíja. Takáto postava ako hlavný hrdina sa len tak nevidí a preto ma to veľmi zaujalo a bavilo. Misaki mi vôbec nevadila a po rozuzlení, ktoré je v podstate až v poslednej epizóde som nakoniec pochopil celé jej chovanie. Misaki potrebuje Satoua a Satou potrebuje Misaki, žijú vlastne v symbióze. Táto symbióza teda nie je nezištné chovanie Misaki, ale Misaki aj Satou sa navzájom potrebujú. Pozor na Hitomi Kashiwa, ktorá je Senpai (žiak vyššieho ročníka) Satoua. Prečo pozor? Len chcem aby ste správne pochopili čo sa stane v 22 epizóde. Chovanie postáv teda divák pochopí až keď sa do nich skúsi vžiť a predstaviť si danú situáciu čo by robil on keby trpí. Pozorne vnímajte hlavný odkaz, ktorý je v anime a to prečo vlastne hikikomori existuje. Určite existuje aj inde ako v Japonsku, ale tam najviac z dôvodu, že sa na mladých ľudí veľmi tlačí aby dosahovali vysoké výkony. Hlavný odkaz teda zrejme hovorí, že sme všetci konkurenti, nikto len tak niekomu nepomôže a potrebujeme mať na očiach niekoho, kto je na tom horšie ako my. Hovoríte si, príliš tvrdý odkaz? Súhlasím, ale niekedy nemá ďaleko od pravdy. Treba sa pozrieť realite priamo do tváre ako sa snaží aj toto anime a darí sa mu to výborne. Koniec je veľmi napínavý a musím povedať, že po ňom som zostal nervózny (z komentáru neviete ako sa to skončilo). Páčil sa mi aj prvý ending. Toto anime som pozrel skoro celé za jeden deň (okrem prvého dielu). (07.04.2015)

(SPOILERY) Prvé epizódy nastavili atmosféru, ktorá pokračuje väčšinu seriálu. Tu a tam sa objavia filozofické myšlienky na lepšie pochopenie stavu mysle deprimovaních ľudí a niekoľko pokusov pomôcť zmierniť hikikomori stav a prehovoriť do duše, ale väčšinou nič z toho, a skončilo to stále tým, že za všetko môžu iní. Aspoň že odhovára od samovraždy, čo je veľké plus. Nabáda na metódu, ako dostať hikikomori von - vyhladovaním :D Anime je veľmi orientované na mužské publikum, nepatrím medzi cieľové publikum (perverzáci, nezrelí chlapci so sklonmi k agresií, incels, nevďační závisláci), čiže na viac než polovicu seriálu sa nedalo pozerať, nevedela som sa s postavami stotožniť či vôbec sympatizovať s nesympatickými postavami. Ale epizódy o MLM zdvihli hodnotenie, nie preto, žeby som sa s tým stotožňovala, ale pre zmenu tento problém dobre znázornili, z obidvoch strán. O hikikomori som si pôvodne myslela, že môžno trpia nejakou traumou alebo že sú na nich kladené veľké očakávania, veľký tlak, ale podľa tohto anime sú hikikomori len leniví, rozmaznaní, nechcú dospieť a majú sklony k závislosti. Ironické, že tí, ktorí by mali pádny dôvod byť hikikomori sú tí, ktorí sa starali o hikikomori. (19.03.2021)

Po nalezení, když ne smyslu života, tak alespoň trochu toho štěstí netouží jen krásní, vznešení lidé či lidé úplně obyčejní, ale také, a možná především, životní ztroskotanci. Osud jednoho z nich, hikikomoriho Satoua, máme možnost poznat v anime NHK. Pořádný antihrdina, existence živořící na pokraji společnosti, zavřená mezi čtyřmi stěnami, protože svět tam venku děsí a jenž může doufat nanejvýš v to, že se stane úplně obyčejným člověkem, se v anime nevyskytuje až tak často. Už proto působí NHK svěže. Vědomí, že jsem lůzr, nic neumím, ničím nevynikám, nikdo mě nepotřebuje a nic nemá v životě smysl - snad každý má občas takové myšlenky. Satou se liší tím, že občas u něj znamená velmi často. I přes jeho vyšinutí, paranoiu a fóbie, je Satou postavou, s kterou se divák může a musí ztotožnit, kolikrát v těch nejbolestivějších okamžicích. To ovšem neznamená, že NHK by bylo seriálem ponurým, naopak, v leckterých chvílích hýří humorem, který ovšem čas od času přeruší nával melancholie, zoufalství a prázdnoty. Tyto přechody jsou ostré, ale přirozené - jsou jednou z věcí, které na seriálu velmi oceňuji. Satou si neůstojnost své existence dobře uvědomuje, nemá však sil (nebo si to alespoň myslí), aby se ze své situace dostal svojí pílí. Podléhá proto vidinám všemocných léků na jeho životní situaci, falešného naplnění života, které vše spraví jako mávnutí kouzelného proutku. V hloubi duše však na zázraky nevěří. Jeho falešné naděje z něj činí osobu, nad kterou se musíte smát a plakat zároveň. Divák, který si dokáže "užít rozporný soulad těchto pocitů", bude s NHK spokojen, ba možná bude nadšen. Nezklame vás snad ani fakt, že ve chvílích, kdy šlo jít do nejtemnějších hlubin smutku, se tvůrci raději rozhodli zařadit komediální vložku. Takové NHK prostě je a chtělo být. Lepší ****. (30.05.2008)

NHK ni yōkoso! na začátku značně klame tělem. Záplava termínů jako hikikomori, galge, eroges či otaku evokuje dílo vhodné pouze pro diváky orientující se v japonské kultuře a nepřípustné tak všem ostatním. To by ovšem byla mýlka, neb podstatou NHK ni yōkoso! jsou univerzální problémy známé mnoha lidem po celém světě jako deprese, osamělost, zoufalá potřeba sociálního kontaktu a neschopnost ho navázat a taky strach z toho, že když už jeden najde štěstí, tak to bude pouze na krátký okamžik a on bude zase rychle svrhnut zpět do každodenního balastu osamělého života. Tyto pocity se zde daří v mnoha momentech tematizovat tak silně, že jsem seriálu ochoten odpustit i určitou roztahanost zjevující se v druhé polovině a občasné emocionálně příliš přepjaté momenty, nepříjemný to nešvar celé anime oblasti. Lepší 4*. (22.06.2012)

Ještě nikdy jsem nad svým hodnocením tolik neváhal, jako zde. Během sledování jsem se někdy smál, někdy jsem byl smutný, někdy jsem musel přemýšlet nad okolním světem a jindy zase nad sebou. Dokonce byly chvíle, kdy jsem dělal všechny tyto činnosti současně. Pokusů o psychologický výtvor jsem viděl už několik, ale nikdy nebyly podány zábavnější formou a dost jsem se u nich nudil. Tady jsem se zaujetím sledoval každou scénu. Čím je pro mě seriál odlišný od ostatní produkce, je především očekávání dalších scén. Obvykle jsem zvědavý, jak vše dopadne a těším se na budoucí vývoj. Tady jsem po celou dobu v budoucnosti viděl spíš jen čerň. Každopádně jde o příjemně originální příběh, který každého určitě i něčemu novému naučí, a snad se podobných seriálů dočkáme i v budoucnu. (12.06.2008)