Oblečen na zabíjení

Dalsi ultimativny zarez z hororoveho zanru konciacich sa 70. rokov 20. storocia. Vyborny psychofryler, kde je perfektne vybudovana atmosfera, genialna rezia a film ma prvky krimi, ktora sa snubi s hitchcockovskym stylom. Michael Caine /The Italian Job 1969/ a Angie Dickinson /Rio Bravo, Stvanice s Marlonom Brandom/ boli na urovni. Nadhera : 90 % (21.10.2014)

Film Dressed to Kill můžu opravdu jen doporučit, protože mu lze vytknout jen málo co. Tvůrcům se skutečně podařilo navodit skvělou psycho atmosféru říznutou kriminální zápletkou, kterou skvěle doplnilo několik erotických scén. Ani na herecké výkony si stěžovat rozhodně nemůžu, protože tentokrát se mi skutečně líbili všichni.Bohužel mé od vyššího hodnocení odradilo několik nudných a zbytečně natahovaných pasáží a samotný závěr. (12.09.2010)

Strašlivě špatná režie, děsivě hloupý scénář, příšerně tupé postavy, hrozivě vyřvávající hudba, odporně debilní konec. Ty psychedelické scény, ty softcore scény, ty pseudogore scény. Tak špatný film jsem už dlouho neviděl. A to jsem se tak těšil na Michaela Cainea. Ten je zbytečný. Mohl to být třeba kačer Donald. Nic by to na tomhle tupém filmu neměnilo. Jediná scéna, která mě jakž takž dostala, byl závěr v koupelně. Jinak je to ztráta času. Tenhle film měl úspěch jen proto, že na tehdejší dobu tam je přeci jen dost nahotinek. To už dnes dobrý film neudělá. Hudba vyloženě v některých chvílích ruší. Hrátky s vnímáním postav jsou zdlouhavé a nudné. Jo a nemylte se. Angie Dickinson měla na nahé scény modelku. Jde to poznat z toho, že není vidět zároveň tělo a hlava. (29.03.2019)

Erotický thriller vo svojich začiatkoch a hneď s ohromnými kvalitami. Žiadne lacné, či prvoplánové sexuálne scény. Možno jemná a trošku šokujúca zvrhlosť, ale hlavne kvalitný scenár originálnej kriminálky, dodatočne okorenený hitchcockovským štýlom, mrazivou hudbou a perfektne zvládnutým záverom, kde pointa a zvrat zohrávajú absolútne jednoznačne titulnú úlohu. Stredná výplň filmu by sa dala trošku zhutniť, ale aj tak to De Palma zvládol nad očakávania a takmer kvalitou lízol náznakmi uctievané 'Psycho'. 80%. (14.02.2009)

Tak mám za sebou první setkání se slavným režisérem Brianem De Palmou. No byla to jedna primitivní hororová kravina a ještě z větší části nudná. Slavnému Psychu Alfreda Hitchcocka jsem nadělil 3 hvězdičky a ač jde o zdařile natočený film, nemůžu se u něj zbavit jisté pachuti prvoplánového děsení diváka, stejně jako znuděného pocitu z nekonečného rozjezdu. De Palma na Hitchcockův styl přímo navazuje, či dle některých vyjádření přímo vykrádá, nicméně žeby ten brakový příběh o vrahovi v ženských šatech získal v jeho podání nový zajímavý rozměr navíc... no, pro mě bohužel ne. Spíše bych řekl, že tak silná inspirace notoricky známým filmem byla spíše na škodu, protože pointu zde divák poměrně brzy vytuší a nedokáže už ani tolik šokovat. Režisér se až nechutně vyžívá v zabijáckých scénách plných krve a současně nahoty, ale mezi tím si na chvíli u mě napravil renomé, když se mu podařilo vybudovat v druhé polovině působivou atmosféru, včetně zajímavých vizuálních nápadů (zejména s prodělením plátna, kdy v jednu chvíli sledujeme dva děje kolem klíčových osob souběžně). Ovšem i to napravené renomé si znovu stihl skazit lacině psychopatickým zvratem k závěru. No nic, pokud jde o variace na Hitchcockovy slavné motivy, pro mě osobně legendární zůstávají Chabrolovy Kloboučníkovy přeludy (1982). 35% (08.02.2021)