Šťastlivci

Scénárista tomu chtěl, aby se potkali a vydali se do svých cílů společně. Všichni tři jsou sympaťáci, takže by se ani divák nebránil sednout s nimi do jednoho vypůjčeného auta, když letecká doprava selhala. Všichni tři se po zranění vracejí na čas domů, tedy nejstarší z nich nastálo. Ona vrací rodičům svého zesnulého přítele jeho kytaru, třetí do party pak míří za svou snoubenkou. Dočkáme se několika náhod, překvapení, milých i vypjatých situací, hlavně jsou až na drobné výjimky uvěřitelné a budou se líbit teenagerovi i padesátiletému divákovi. Tvůrci nabízejí propracované charaktery, příjemnou atmosféru, rozvážné tempo, herci zase velmi sympatické výkony (Rachel McAdams musela být rozkošná i jako dítě, které se vztekalo mezi regály v hračkářství). Tohle je kus, kterým se nás tvůrci nesnaží šokovat, prostě je mile obyčejný a zatraceně dobře drží pohromadě. (11.11.2016)

Základom dobrého filmového príbehu je nepravdepodobná náhoda, ktorú vám tvorcovia naservírujú s chladnou tvárou ako holý fakt a na nej rozvíjajú všetko to, čo vás prinúti ísť do kina, zapnúť domáce kino alebo si to kino jednoducho stiahnuť. :-) Aj tzv. nezávislé a festivalové snímky s touto premisou operujú, ale málokedy ju dokážu posunúť z fikčnej roviny do reálu. Burger mal našťastie oporu v scenári, aký dnes tak veľmi chýba v tzv. mainstreamovej kinematografii. Scenár s reálnymi charaktermi, reálnymi vzťahmi medzi nimi a zápletkou, ktorú by tak zúfalo radi chceli spracovávať naši (tým myslím aj českí) "umelci" a tak ZÚFALO sa im to nedarí ! Nepoviem vám stručný obsah filmu, ani nebudem písať pokus o recenziu, ktorá by vás nalákala. Mne stačí, že pri filme som sa nenudil, že na mňa z neho dýchla človečina, a že v ňom nebolo nič úchylné ani amorálne. A herecké výkony ? Civilné ergo skvelé ! Vrátane dialógov. (6.7.2012) (06.07.2012)

Čtyři dny, tři lidé, dva muži a jedná překrásná žena. The Lucky Ones není zrovna vrchol scénáristické geniality. Z čeho film těží je charisma hlavních postav, neboť takhle sympatickou trojici jen tak nenajdete. Celkový pocit na konci sice není "čtyřhvězdový", ale díky famóznímu výkonu Rachel McAdams nemohu jinak. (09.12.2009)

Komické to teda moc nebylo. Spíše psychologické drama. Ten paradox, když je někdo schopný dát se zavřít, ale nakonec se stejně vrátí. Než do kriminálu, tak bych osobně raději sedl na spoj do Kanady s vojínem a její kytarou (doprovod i finance zajištěny), ale každý svého štěstí strůjce. Jediný, u koho se návrat dal ještě pochopit byl Tim Robbins. Kromě toho byl snímek i nudný a pociťově mnohem delší, než uváděná hodina a tři čtvrtě. Ale špatné to taky nebylo. Zajímavé a zároveň nudné - další paradox. 65% (05.04.2014)

Štěstí. Neštěstí. Štěstí v neštěstí. Neštěstí ve štěstí. Ta myšlenka jestli to, co děláme a to, co se nám děje, je vlastně štěstí nebo není. Že to, co můžeme považovat za největší smůlu nám vlastně možná zachránilo život. Jen probůh, proč to muselo být postavené zrovna na amerických vojácích, to věčné "děkuji.... ne, to my děkujeme za to, co jste pro naši vlast vykonali" z toho se mi chtělo chvílema dost zvracet. Ale nemůžu tomu odepřít ten potenciál. (07.10.2012)