Oko bere

Nadšení, úžas, příjemné překvapení, super filmový zážitek. To jsou pocity, které ve mně zavládly po zhlédnutí filmu Oko bere, od kterého jsem nic nečekal a na který jsem se podíval jen proto, že nic zajímavějšího v televizi v té době neběželo. A hned od začátku filmu jsem tomu geniálnímu námětu přišel na chuť a jen si užíval šikovnost hlavního hrdiny a promyšlený systém pana profesora jak obrat kasíno o velké prachy za pomoci logického uvažování. A přitom jsem nečekal, že zrovna příběh z prostředí kasín a hazardních her by mě mohl někdy takto zaujmout a nadchnout. Těžko říci, co je právě na tomto filmu tak výjimečné, možná je to fakt, že v popředí jsou mladí lidé, vlastně ještě studenti, možná za to mohla atraktivita filmu a asi to je i výsledek toho, že záběrů z kasína zde není více, než je nutné, takže kromě okrádání krupiérů sledujeme i soukromý život hlavního hrdiny, který je stejně atraktivní jako příběh o snaze za pomoci své chytrosti získat 300 tisíc dolarů na studium medicíny na Harvardu. Zkrátka tohle je velice atraktivní a napínavý film, který umí být zajímavý od začátku až do samotného konce. Ovšem považuji za nutné zmínit, že tenhle film je tak kvalitní především díky vynikajícímu hereckému výkonu Kevina Spaceyho, který je v roli vychytralého pana učitele prostě neodolatelný. V tomto případě není co řešit, film Oko bere ode mne získává naprosto zasloužených a mohu říci velice překvapivých pět hvězd. (18.07.2010)

„Horšie, ako prehrať, je nepriznať si, že si hral zle.“ Nebavilo ma to. Sladkobôľni tínedžeri, vizuálna stránka ako z nudnej turistickej reklamy na Las Vegas, ťažko pochopiteľné „počítanie kariet“ a scény, odohrávajúce sa mimo kasína, zaváňajúce tupým seriálom, v ktorom sa sexi bozkávajú dobre oblečení švihácki mládenci a bezstarostné dievčatá. Ach! Zostala štipka napätia, (očakávaný a logický) záverečný mini-zvrat a uchádzajúce výkony producenta Kevina Spaceyho a charizmatického Laurencea Fishburnea (ktorý hrá šéfa bezpečnosti zo starej školy). (11.12.2009)

Soundtrack David Sardy: 1. You Can't Always Get What You Want - The Rolling Stones [6:09] ,2. Time To Pretend - MGMT [4:20] ,3. Big Ideas - LCD Soundsystem [5:40] ,4. Giant - D. Sardy/Liela Moss [3:42] ,5. Always - Amon Tobin [3:38] ,6. Young Folks - Peter Bjorn And John [4:37] ,7. Mad Pursuit - Junkie XL/Electrocute [4:16] ,8. Sister Self Doubt - Get Shakes [4:22] ,9. I Am The Unknown - Aliens [5:27] ,10. Shut Up And Drive - Rihanna [3:34] ,11. Alright - Knivez Out [3:31] ,12. Tropical Moonlight - Domino [3:27] ,13. Hold My Hand - Unkle [4:58] ,14. L.S.F. - Mark Ronson/Kasabian [3:32] ,15. Tender Buttons - Broadcast [2:51], (15.05.2011)

Výborný, chytrý film, Jim Sturgess věrohodně ztvárnil přerod chudého slušńáka na sebevědomého bohatého floutka. Radši jsem jednu hvězdičku přidala, když ostatním to připadá jako průměr - mě se to jeví jako výrazný žánrový nadprůměr a na rozdíl od většiny filmů se něco dozvíme z prostředí, do kterého bychom se asi těžko ve skutečnosti podívali. (16.10.2008)

Kevin Spacey si tuhle roli ve svém životopisu nejspíš speciálně zvýrazňovačem nepodtrhne, soundtrack velký úspěch na iTunes asi taky slavit nebude. Tedy možná ano, hudba by to možná byla ještě celkem poslouchatelná (téměř se neliší od 3/4 toho, co se k nám většinou valí z rádia jako moderní hudba pro teenagery), to ale nemění nic na tom, že zatímco lidi jako Hans Zimmer nebo John Williams dokáží notami příběh provázet a často i povznést o několik příček výš (jak se mi během filmu zastesklo po The Doors, kteří hrají v traileru), u tohohle filmu spíš s každou novou skladbou naprosto vypadnete z děje. Nejdřív si zvyknete na pomalou bezvýraznou romatickou skladbičku, bum, spustí se rocková vypalovačka, bum, je tu hudba jak z Karibiku. Když nad tím ale tak uvažuju, možná bych ani neměla vinit režiséra hudebního doprovodu jako spíš toho, kdo sestavoval scénář; toho, kdo tak rád za 10 minut stihl proskákat z casina ve Vegas, do nočního klubu, následně university MIT a znovu do casina. A jakkoliv budou jednotlivé střípky této skládanky zajímavé, dohromady bohužel moc smyslu nedávají a zpočátku i trochu nudí. Jednoduše typ filmu, který nenadchne, neurazí, neoslní. Lepší tři hvězdičky, nebo horší čtyři? Jakožto nadšený hráč Texas Hold'emu (druh pokeru), který se s každou vyloženou kartou dostával více a více do svého živlu (škoda, že tam těch scén z casina nebylo víc), nakonec dávám to vyšší číslo. Ale výhra jistá jako 21 v blackjacku to rozhodně není. / Poznámka: Naprosto nejvtipnější mi na celém filmu přišel moment, kdy při závěrečných titulcích naskočil nápis: "Nezapomeňte tento film ohodnotit na www.CSFS.cz" :D (29.05.2008)