96 hodin

Tento film je esenciální a současně maximalizované béčko. Nezabývá se nějakými áčkově odtažitými potížemi s identitou jednoho hezouna, nebo tím, kterak na nového Astona Martina nabalit žhavou modelku, ale naopak naprosto primárními věcmi (které evidentně sousta zdejších komentátorů mylně zaměňuje s primitivními). Únos dcery je zde zasazen do nelítostného prostředí, které ve své drastičnosti a obludnosti je tak neuchopitelné a zneklidňující, že jediným způsobem, jak se s ním vyrovnat je ho přejít – přesně jako hrdina, který s daným systémem může bojovat jen díky tomu, že jde pouze pro svou dceru a nezachraňuje žádné další dívky. To není naivita, ani žánrová zaslepenost, nýbrž bezmocná odevzdanost vůči faktu, že tento systém je tak prorostlý do společnosti, že ho prostě nelze zničit (viz scény ze stavby, zapojení policie a závěr mezi smetánkou). Z tohoto světa nevede jiná cesta, než zářivý happyend, který coby iluze dokáže přebít uchopení se vzpírající realitu. Díky zobrazení kuplířského prostředí, dravému tempu, přímočarosti a realismu (v intencích žánrového filmu) je 96 hodin devastující nejen jako audiovizuální jízda, ale i coby emotivní zážitek. Není tak stylově precizní jako bourneovky, ale díky tomu má mnohem větší účinek. (09.01.2009)

Bum, bum, bum, bác. Politická korektnost a multikulturalismus dostává na solar s razancí nevídanou. Pak jednu mezi oči a mozek se potácí do země snů. Pác, bum, prásk. Takto vyhroceně šovinistický film vůči jednotlivým etnikům (ani Francouzi z toho nevyšli se ctí) jsem nepotkal už nějaký ten pátek. Co z toho, že Liam Neeson hraje Bournova dědečka? Kde nic není, ani albánská mafie nebere. (15.06.2010)

Johohó Liam Neeson jako ultimátní drsňák, který by klidně mohl chodit na pivo s Jackem Bauerem. Liam tam zabíjí tu albánskou špínu, jako by se nechumelilo, a když si na něj někdo otevře držku, nebo na něj nedejbože plivne, tak mu zabodne kolíky do kolen a usmaží no na homemade elektrickym křesle. Vše odsejpá, jak má na nudu není čas a všechny role mají známé tváře. Myslím že jedno zhlédnutí mi na obdivování Neesonova úctyhodného bodycountu nestačí. (25.09.2008)

Ukrutnej akční nářez! Tohle jsem fakt potřeboval, po dlouhé době akční thriller s oldschoolovým tématem a moderním zpracováním, které mi vyjímečně nevadilo. Vím, že Neeson není žádnej martial arts mistr a střihy byly udělaný naprosto v pohodě. Ale hlavní je prostě děj a to, jakým způsobem jeho hlavní postava vymete s grázlama, kteří si dovolili unést jeho dceru. Rychlej, dynamickej, vynalézavej, krutej a chladnej taťka, kterej si absolutně nebere servítky a jde za svým cílem jak loveckej ohař, vystřílí, vymlátí, zláme, nakope a umučí všechny, kdo se mu postaví do cesty. Opravdu nářez, nevím, co mi nedovoluje nedát plný počet ... Možná prostředí ve kterým se film odehrává, možná absence krve (toho jsem si všiml až v třetí třetině filmu - film je brutální, ale krev zde neteče). Těžko říct. Každopádně všem milovníkům akčích filmů doporučuju. Je to něco mezi nejlepšíma Seagolavkama a Bournem. (20.10.2008)

„Now´s not the time for dick measuring..“ Máš pravdu Liame, nemá cenu se s tebou přeměřovat a já si tě přeji za taťku.. Pierre Morel se rovnou pustil do horké kaše a nabízí přímočarou jízdu ve stylu agenta Bournea zatíženého otcovskými povinnostmi a házejícího exkrement na logiku příběhu i politickou korektnost. Hlavní devizou je nekompromisní brácha žuly Neeson, jenž na trestné výpravě za záchranou panenství dcery mlátí zločineckou lůzu pistolí do ohryzků a přitom všem se drží výrazu ustaraného tatínka. Na můj vkus ještě mohl občas odlehčit atmosféru nějakým tím vtipem, když by třeba ve scéně mučení elektrickým proudem na rozloučenou prohodil: „Nechám ti rozsvíceno, ať se nebojíš..“ (05.11.2009)