96 hodin

Velmi správně na kost ohlodané akční drama hrdiny, který má nad jiné silnou motivaci a neúspěch pro něj neexistuje. V takovém stavu je pak člověk ochoten dopustit se spousty ošklivých věcí (zvlášť když je dělal dříve a ani takovou motivaci neměl) a já si zas pro změnu nepamatuju film, u něhož bych byl ochoten nechat staré dobré ultranásilí působit mi tak pozitivní pocity. Nevědět, že Liam Neeson má všehovšudy dva syny, řekl bych, že si to bral docela osobně. Každopádně je více než příjemné vidět pana "hraní mě občas fakt nudí, ale co, na chleba se vydělávat musí" v plném nasazení a velmi povedeně nasnímaného, sestříhaného, ohudebněného, ozvučeného, prostě hergot fix, tenhle film mě naprosto dostal. 90% a chci OBA soundtracky. PS: Maggie Grace je poleno a pravděpodobně i slepice, ale to si uvědomíte až někdy docela dlouho po konci filmu;) (25.12.2008)

Celkem velké překvapení, neznámý režisér, produkce Luca Bessona je poslední dobou spíše varováním než lákadlem, neoriginální téma a přesto: výsledkem je výborný akční film. Moc se mi líbila postava Liama Neesona, která celý film táhne dopředu. Právě jeho nesmírně efektivní chování bylo to, co mě fascinovalo. Člověk, který ví, že nemá čas a proto jde za cílem velmi úsporně, s ničím se nemaže, protože má prostě jen těch 96 hodin. Chová se vlastně stejně jako Jason Bourne - moje nejoblíbenější postava poslední doby. Akčních scény jsou mistrovské, zamrzí jen, že jsou vždy tak krátké, což bylo u Bourna taky a je to logické, když je je hrdina úsporný a efektivní, tak nemůže akce trvat dlouhé minuty. (11.11.2008)

Pribehom jednoduche ako zakladna nasobilka, obsahom obludne rovnako ako skutocna realita a zanrovo udernejsie ako one inch punch od Bruce Leeho. Pokludny uvod je sice mozno trocha natahovany, ovsem od momentu, kedy otecko Liam Neeson vysvetli unoscom svojej dcery priamo do telefonu ako im spravi v nasledujucich hodinach zo zivota peklo, prepina film do takmer nonstop akcneho, bojoveho modu a nechava tak spomenut na to najlepsie, co ponukla europska (hlavne francuzska) akcna vlna 80´s s nekompromisnymi hrdinami na strane prava a spravodlivosti. Neeson zvlada bojove techniky na jednotku a Parizom si razi cestu za svojou unesenou dcerou s vytrvalostou buldoga a prieraznostou protitankovej strely. V ramci zanru velmi, velmi dobre. (19.07.2008)

Ukrutnej akční nářez! Tohle jsem fakt potřeboval, po dlouhé době akční thriller s oldschoolovým tématem a moderním zpracováním, které mi vyjímečně nevadilo. Vím, že Neeson není žádnej martial arts mistr a střihy byly udělaný naprosto v pohodě. Ale hlavní je prostě děj a to, jakým způsobem jeho hlavní postava vymete s grázlama, kteří si dovolili unést jeho dceru. Rychlej, dynamickej, vynalézavej, krutej a chladnej taťka, kterej si absolutně nebere servítky a jde za svým cílem jak loveckej ohař, vystřílí, vymlátí, zláme, nakope a umučí všechny, kdo se mu postaví do cesty. Opravdu nářez, nevím, co mi nedovoluje nedát plný počet ... Možná prostředí ve kterým se film odehrává, možná absence krve (toho jsem si všiml až v třetí třetině filmu - film je brutální, ale krev zde neteče). Těžko říct. Každopádně všem milovníkům akčích filmů doporučuju. Je to něco mezi nejlepšíma Seagolavkama a Bournem. (20.10.2008)

Tento film je esenciální a současně maximalizované béčko. Nezabývá se nějakými áčkově odtažitými potížemi s identitou jednoho hezouna, nebo tím, kterak na nového Astona Martina nabalit žhavou modelku, ale naopak naprosto primárními věcmi (které evidentně sousta zdejších komentátorů mylně zaměňuje s primitivními). Únos dcery je zde zasazen do nelítostného prostředí, které ve své drastičnosti a obludnosti je tak neuchopitelné a zneklidňující, že jediným způsobem, jak se s ním vyrovnat je ho přejít – přesně jako hrdina, který s daným systémem může bojovat jen díky tomu, že jde pouze pro svou dceru a nezachraňuje žádné další dívky. To není naivita, ani žánrová zaslepenost, nýbrž bezmocná odevzdanost vůči faktu, že tento systém je tak prorostlý do společnosti, že ho prostě nelze zničit (viz scény ze stavby, zapojení policie a závěr mezi smetánkou). Z tohoto světa nevede jiná cesta, než zářivý happyend, který coby iluze dokáže přebít uchopení se vzpírající realitu. Díky zobrazení kuplířského prostředí, dravému tempu, přímočarosti a realismu (v intencích žánrového filmu) je 96 hodin devastující nejen jako audiovizuální jízda, ale i coby emotivní zážitek. Není tak stylově precizní jako bourneovky, ale díky tomu má mnohem větší účinek. (09.01.2009)