96 hodin

Každé zdravě paranoidní fotřisko dobře ví, že Paříž je nová Sodoma, v níž hordy albánských draků číhají na nevinné americké panny a przní je v ten okamžik, co se podvozek Jumboleviathanů jen otře o de Gaula. V křišťálové kouli, jež zove analytik, však gunman Papá spatří rodiště a zaměstnání pánů přistěhovalců a nakope jim prdel. Brutalita je ospravedlněna, unesli mu přeci dceru. Tatam je pozitivní tolerance předchozích let, přichází "oko za oko, zub za zub". "Dost jsme vám, vy Albánci a Arabové, my zápaďané, dopřáli povyražení. Serete nás k zbláznění a konečně přišel čas nakopat vám řiť," dalo by se číst sdělení filmu. Pokud je to tak, pak je film jen výrazem primitivního vzteku, snad i pochopitelného, který jen již rozlobeným přinese na okamžik pocit: "Dobře jim tak, hajzlům." A pokud tomu tak není, cítím jen snahu přinést hrdinu drsnějšího než přinesli jiní, přesvědčivější násilí, zběsilejší akci, kterou tady tvoří spíše střih a pohyby kamery, než herci a kaskadéři. Raději mám o dění přehled alespoň takový jako hlavní hrdina. Dobře mi to zprostředkovává např. scéna únosu, o dost hůře různé rvačky a automobilové honičky. Kol a kolem vzato, nesmysl, co občas mírně zvýší hladinu adrenalinu v krvi. (12.05.2010)

Tohle jsem potřeboval, bezmozkovou akční jízdu, kde se neodbočuje od jednoduchého příběhu. Proč se většina podobně laděných filmů snaží hrát na něco víc? Když to jde takhle jednoduše a přitom dost efektně podat. Liam Neeson odehrál pomstivého papínka velice přesvědčivě, což sem podle prvních trailerů rozhodně nečekal – přiznávám. Hláškuje, využívá reálné finty, schovává se, láme ruce, mučí, zabíjí – vše reálně a bez kompromisů, tak jak to jeho situace vyžaduje. Opravdu podařený akční film, více takových. (21.12.2008)

Nevím, kdo jste. Nevím, co chcete. Jestli chcete výkupné, řeknu vám hned, že nemám peníze. To co ale mám, je velmi neobvyklý druh schopností. Schopností, které jsem potřeboval celou svoji kariéru. Schopností, které jsou noční můrou pro lidi jako jste vy. Když moji dceru teď necháte jít, tak to nechám být. Nebudu tě hledat. Nebudu tě pronásledovat. Ale jestli ne, tak tě hledat budu. Najdu si tě. A zabiju tě. Veľmi husté. Úplne ma to dostalo. Bryan (Liam Neeson) bol nekompromisný ako už dávno nikto na filmovom plátne. Jeho likvidačnú akciu som sledoval s otvorenou hubou a krochtal som blahom. Adrenalínová akčná bomba! 90% (11.04.2009)

"Není čas si měřit pinďoury." Ale právě naopak, teď ten správný čas nastal. Bryanovi totiž unesli dceru a dobrovolně mu ji nevrátili, takže se mohou na vlastní oči, uši, krky, lokty i kolena přesvědčit o tom, že majitelem největšího pinďoura je právě Bryan. A jelikož nejsem závistivý, tak mi ta sada speciálních dovedností připadá velmi zábavná, a pokud někdo unese mé dítě, tak se dozví, že znám někoho, kdo zná někoho, kdo tvrdí, že jednou viděl někoho, kdo se nápadně podobal Bryanovi. A s takovými známostmi bude potomek doma dřív, než stačím vyslovit obligátní: Zabiju tě, až umřeš, borůvkovej koláči. (15.06.2016)

Osviežujúca kombinácia béčkové scenára (nech mi nikto netvrdí, že to Besson a Kamen nenapísali s úmyslom na comeback Stevena Seagala ;-)) a áčkovo natočenej akcie zosobnenej netradičným Liamom Neesonom. Logika si dá občas pohov, ale tá nekompromisná nekorektnosť ("Albánci, černosi, Arabi, všetko jedna banda, strieľať to na hromadu") a stupňujúca sa brutalita (scéna s rodinnou večerou u Jeana-Clauda vedie) diváka jednoducho prevalcujú. Keby som mal poslať po Bournovej stope nejakého spoľahlivého chlapa, bol by to Bryan. Šiel by po ňom. Našiel by ho. A nakoniec by ho zabil. Samozrejme až potom, čo by ho mučil elektrinou pustenou do klincov zapichnutých do nôh. ;-) (01.02.2009)