Ex Drummer

„Už se prali?" Punková špína, jak to mají mazlíčci z ulice rádi! Zpočátku tak trochu ubíjející, jak ale začali zkoušet, příběh nabral dech a rozjel se naplno. Možná více než punk připomíná všechno to křepčení, mlácení, šoustání, řvaní, krvácení a zvracení dada. Ale anarchie tam samozřejmě je, snaha popřít i sebe sama, všichni jsou žumpa a já to lejno v ní plavající a hrajeme jen jednou, No Future. A ke všemu výborná hudba, co dělá z toho hnusu a hniloby fajnový zážitek - Mogwai, Isis, Funeral Dress, Daisy Temple, Lightning Bolt, Colonel Bastard, Ghinzu... (21.12.2020)

Na co já to poslední dobou koukám? Další explicitní náser. __ Až půjdete zase jednou na koncert a budete se .. potit rozkoší z idola, co tam poskakuje, vydloubněte si ty růžový oči. __ Inteligence je mocná. Mocná a přichází s ní povýšenost. Pocit nadhledu který izoluje. Soukromá laboratoř, pokusný krysy. Člověk se nesmí nechat stáhnout svou individualitou do separé místečka bytí. Je pak prázdný a krutý. __ Kde že je ten ideál lidskosti? Proboha mnězemě bylo při tom filmu hrozně ouzko. Protože jestli něco šlo na dřeň lidský přirozenosti, tak tento hnusfest. A jak jinak jí zobrazit, než přes primitivní a svou nebetyčnou idiocií přirozené zvířectvo či výkvět inteligence s lupou v ruce nad mraveništěm. Nevim, kdo by vyhrál bludišťáka za nejvíce hodného pohrdání. Dost mě děsí představa sebe sama, když vím jak málo stačí abych se rochnil v tom bahně animální show nebo se stal minimengelem .. A já na i vně myslel že si užiju ten učesanej sex, drogy a Rock'N'Roll. Pche. Třikrát ti děkuju, 666teen, za nevymazatelnej hnus z hlavy. Asi se před příštim koncertem, než vylezu na podium, pomažu výkaly. Jo, to bych měl. (16.02.2011)

Jeden z nich je feťák, žijící se svou přítelkyní a dcerkou v bytě zavaleném odpadem. Druhý z nich málokdy souloží tak, aby netekla krev, udružuje poměr s plešatou matkou toho posledního, zatímco za zamčenými dveřmi je ve svěrací kazajce přikurtovaný k posteli už bůhvíjak dlouho otec. Třetí je gay, dříve terorizován a nyní terorizující rodiče. No a ten čtvrtý vše cynicky pozoruje z povzdálí a zkouší, jak až daleko může zajít. Tolik a ještě víc dobře natočené negace, hnusu, agrese a punku se do stopáže Ex Drummera vejde. (25.01.2010)

Netvrďte mi, že tohle pan režisér myslel skutečně vážně? Nevím zda to mám chápat jako vydařenou komedii, či něco úplně odlišného vysoce zvráceného. Film naprosto jedinečným způsobem provokuje naprosto celou společnost. Nemám ponětí z čeho pan režisér vycházel, neboť s naprosto čistým svědomím mohu říct, že mezi českými kapelami to takhle nevypadá. A nevypadá to tak ani ve společnosti mnou prozatím poznané. Naprostá neúcta k rodičům, incest. Na každým kroku gay, nejnenáviděnější postava ve společnosti. Na každým druhém kroku šílenec, či idiot. Nemám ani tušení, jakou myšlenku, či poselství se nám tenhle film, založený na absolutní degeneraci společnosti a přemíře násilí, snaží předat. Možná někteří, kteří si do té doby nevážili života si ho vážit začnou. Nicméně tohle je naprosto amatérská filmařina. Maximálně nesympatičtí herci, příšerná hudba. A nebýt toho 5-ti minutového finále, tak bych nad odpadem asi neváhal. Takhle odpad dát nemohu za nesmírnou orginalitu a nebojácnost se vydat zrovna touhle nepříjemnou cestou. Tohle však nepovažuji za žádný druh umění. Tohle byl výplod nejzvrácenějších představ nějakého mentálně indisponovaného člověka. * sem přesto patří. P.S. Tenhle film má tak vysoké hodnocení asi hlavně proto, že ho zrovna moc lidí nevidělo, to svědčí o jeho kvalitě. (28.06.2011)

Zatraceně kvalitní ujeťárna o třech muzikantech, kteří žijí na samotném dně společnosti. Aby mohli založit rockovou kapelu, potřebují bubeníka. Vybraný chlápek, spisovatel, tvoří zpočátku pro diváka jedinou normální postavu dílka. Ovšem jeho skryté zájmy při vstupu do kapely ho postupně degradují na roveň ostatních účinkujících individuí v tomto bizarním divadle. Režisér se s tím vskutku nesere a valí do diváka jednu šílenost za druhou. Plešatou nadrženou matkou jednoho hudebníka počínaje a půl metrovým dickem konče. Během sestavování kapely a její přípravy na veřejné vystoupení tvůrci postupně odhalují osudy jednotlivých postav a věřte, že i tohle je síla. Kvalitní hudba, kamera, vystavění příběhu, uvěřitelní herci, salva výše zmíněných bizarností a násilnosti tvoří dokonalou špinavou směsku ve stylu drogy, sex a rock´n´roll, která optimálně naladěného, značně otrlého diváka posadí doslova na prdel a koncem, který režisér předvedl, zamáčkne hluboko do toho, na co si divák sedl. Velmi zvláštní, ale velmi dobré. Za mě jasný plný počet. (06.03.2012)