Femme Fatale

De Palma se tedy s nějakou logikou a alespoň minimální věrohodností děje vůbec nepáře. Nejhorší mi přišla mnohými opěvovaná úvodní krádež šperků v Cannes - takhle dementně a překombinovaně vymyšlenou loupež už jsem ve filmu dlouho neviděl (trochu to vypadalo jako nějaká nepoužitá scéna z "Mission Impossible"). Zbytek filmu byl sice také podivně splácaný, ale mnohem zábavnější (když rezignujete na přemýšlení). A závěrečný "prudký zvrat"? Ten je tak blbý, až je pěkný, takže mi z toho celkově vyšel nejkoukatelnější De Palmův film od "Carlitovy cesty". Podruhé bych ho ale vidět nemusel. (26.02.2006)

Tento film není s největší pravděpodobností pro každého. Je třeba být velmi pozorný, i když zase není třeba zapínat mozek až tolik, jako třeba u některých Lynchových filmů. V podastatě je to jednoduchý příběh o tom, že druhou šanci dostane člověk jen málokdy. A pokud ji dostane, měl by ji za každou cenu drapnout za pačesy. Brian De Palma si s tím filmem krásně vyhrál a mně se na něj už poněkolikáté moc hezky koukalo. (23.12.2004)

Nikdy jsem z žádné ženy nestrhal šaty za 10 milionů dolarů a asi to ani dělat nebudu. A určitě nebudu dělat fotky tajemné potvory, která by si mě za to mohla slupnout k večeři. Taková poučení mi přinesl tento snímek, v němž Laura neustále mění délku i barvu vlasů a potácí se v místě i čase. Až do konce jsem nemohl uvěřit tomu, že to celé může dávat nějaký smysl. Nakonec dávalo, ale místo zábavy to byla fuška pro hlavu, jejíž činnost měla pauzu pouze ve chvílích, kdy Laura svým hambatým vlněním úspěšně zaměstnávala orgán nacházející se asi o 80 cm níže. (13.05.2013)

Přišel jsem, ulehl jsem, zapnul jsem Femme Fatale, nepochopil jsem ji, přesto si užil skoro každou minutu, opakovaně se poslintal nad Rebeccou Romijn a šel jsem spát. De Palma je docela podrazák a nejsem si jistý, že všechny ty kinematografické pocty a dějové kličkování tentokrát smysluplně ustál, ale ty hrátky mě baví - když už nic jiného. 75% (09.04.2020)

První půlka nadprůměrně dobrá, zlodějské plány, Rebecca jako femme fatale, to je moje gusto; druhá polevuje v tempu a poutavosti. A především těch pár scén se zpomalenou kamerou, dramatickým zvukem, a kdy do sebe všechno záměrně – naprosto nepravděpodobně – zapadá (a de Palma si asi myslel, bůhvíjaké umění tím nepředvádí) film zabíjí. Škoda, po první půli jsem váhal nad 4*. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh 6 | hudba 6 | humor 0 | akce 3 | napětí 3 | pustil bych si znovu 4 (28.12.2012)