Femme Fatale

Iba pre pripravených a správne naladených. De Palma rád šokuje, má svojrázny filmársky štýl, jeho rukopis v momente spoznáte, ale či Vás aj niekedy osloví, záleží na vašom vkuse. Tento film je najgýčovejší v jeho kariére a ťažko je prísť na to, čo si vôbec o ňom myslieť. Za pokus to ale rozhodne stojí. Možno prázdne nič, možno geniálna skladačka. A keď nič, tak určite telo Rebeccy Romijn Stamos. Možno treba kvôli detailom vidieť dvakrát. (24.07.2009)

Rebecca Romijn JE Femme Fatale!__ Film má svoje technické chyby v příběhu a docela se divím, že je vidím u takového mistra, jako je De Palma, ale atmosféra a herecké obsazení to všechno dohánějí, a i když se úplně tak Základní instinkt nekoná, tak je to i tak výborný thriller, který má open v podobě Pojistky smrti od Billyho Wildera, čím chce De Palma naznačit, že se bude jednat o neo-noirovský příběh jako pocta skvělému žánru, což se mu na jedničku povedlo! (24.01.2009)

Už „JEN“ ten začátek! Způsob, jakým si de Palma hraje s jednotlivými záběry, ta plíživá, slídivá, místy snad až voyeurská kamera, která je naprosto dokonalá a hlavně – ta elegance. Označení „elegantní“, v tomto případě až nonšalantní, používám u filmu jen velmi zřídka, nicméně v tomto případě jej lze využít k velmi přesné charakteristice toho, jak celý snímek již od začátku působí. Úvodní scéna v Cannes je nesmírně působivá, plyne vlastně i docela pozvolna a není v ní mnoho dialogů, nicméně vše je natolik rafinovaně a velezkušeně vedeno Brianem de Palmou, že to prostě vtáhne a nepustí. Elegance, originalita, neokoukanost a celkově film, který je formálně až neskutečně bohatý. Pokud má někdo pocit, že scénář je zmatený a spousta scén se v něm nachází takzvaně pouze na efekt, měl by se zřejmě více zaměřit i na samotnou stavbu děje, která sice nedosahuje výše zmiňovaných formálních kvalit, ale je zajímavě větvená a skrývá minimálně dvě „depalmoviny“, které nemusí být napoprvé zcela snadno odhalitelné. Já si jich všiml až napotřetí a to si samozřejmě nejsem pořád jistý.)) Mimořádný zážitek, který jen tak někde jinde neuvidíte. (09.10.2011)

Přišel jsem, ulehl jsem, zapnul jsem Femme Fatale, nepochopil jsem ji, přesto si užil skoro každou minutu, opakovaně se poslintal nad Rebeccou Romijn a šel jsem spát. De Palma je docela podrazák a nejsem si jistý, že všechny ty kinematografické pocty a dějové kličkování tentokrát smysluplně ustál, ale ty hrátky mě baví - když už nic jiného. 75% (09.04.2020)

Fakt nevím, co si mám o tom myslet. De Palma je pořád režisér-hračička, ale tentokrát se pokusil i o scenář a připadá mi, že když ho psal, musel být permanenetně zkouřenej. Zápletka je hodně ujetá, ale celý film není nic proti závěrečným deseti minutám, kdy se to celý zvrtne a zároveň propojí v bizarní dějový veletoč. Mám pocit, že si De Palma udělal z diváků prdel. Nad výsledkem lze jenom kroutit hlavou a uznat, že takový úlet rozhodně stojí za vidění. A pokud byste nesdíleli můj názor, ještě je tu Rebecca, která má nohy dlouhý jak tejden před výplatou a režisér rozhodně jejími vnady nešetřil. (22.06.2003)