Reklama

Reklama

James Farmer mladší popsal texaský Marshall jako "poslední město, které kapitulovalo v občanské válce". Sídlí zde škola Wiley College, ve které profesor Melvin Toslon (v podání dvojnásobného držitele Oscara Denzela Washingtona) vede debatní kroužek během jeho úspěšné sezóny v roce 1936. Jedná se prakticky o první spolek v Americe, ve kterém spolu debatují bílí a černošští studenti. Jejich úspěchy vyústí až v pozvání na národní šampionát na Harvardově univerzitě. Pro čtyřčlenný tým, kde je mimojiné i studentka a velice mladý James Farmer, je připravena zkouška ohněm v podobě debatních témat, jako jsou Jim Crow, sexismus, lynčování davu, zatýkání a výtržnosti, milostné aféry, žárlivost a posluchači státního rozhlasu. (Filmbox)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (128)

markuc 

všechny recenze uživatele

Podle popisu zde mi mohl clovek nabyt dojmu, ze tento film je o Tolsonovi a jeho nazorech a zplakal by nad vydelkem. Film je o skupince nadanych zaku, dobre debatujicich. Podstata pribehu neni ani za mak originalni a Denzel Washington to sice pojal zajimave, ale nijak suprove to taky nevypada. Je to proste jen pohodovy film, nic vice a nic mene, ktery ale trosku kazi delka. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Nemohlo ma zaujať také schematické a čierno-biele rozprávanie o príbehu, ktorý sa mal odohrať v tridsiatych rokoch minulého storočia. Denzel Washington si asi neuvedomil, že prílišné tlačenie na pílu v rasových otázkach pôsobí skôr kontraproduktívne. A tiež to, že nie všetko, čo bolo nakrútené musí byť aj použité v hotovom filme. Vystrihnutie polhodiny by filmu určite prospelo. ()

Reklama

Maq 

všechny recenze uživatele

Washington coby režisér docela obstál, a to snad zejména díky tomu, že jeho film se ani v nejmenším nesnaží vybočit ze zavedených postupů. Je to tuctový, hezký film o hezkých lidech bojujících proti nespravedlnosti. --- Mě tyhle filmy o diskriminaci černochů často vybízejí ke srovnání s bolševickým režimem, který jsem zažil. Slovo "totalitní" je zřejmě důležité; v Americe diskriminace existovala a byla sprostá, jenže Amerika nebyla totalitní, takže všechny ty bariéry byly jaksi děravé. U nás nebylo možné byť na periferii provozovat činnost, která úplně neladila s vládnoucí ideologií, v Americe člověk narážel na odpor, ale nějaké cestičky přecejen existovaly. --- Tenhle rozdíl se mně týkal velmi osobně, protože já jsem coby mládenec vnímal život v komunismu jako naprosto bezvýchodný a jedinou volbou pro mě byla emigrace. Kdybych měl ty šance jako měli oni černoši, určitě bych bojoval... Celkem mě mrzí, jak rychle tyhle historické zkušenosti z paměti nejen mladých lidí vyprchávají. Zase už by rádi stát, který všechny díry utěsní a zajistí všem bez výjimky jakési jistoty. Ukazuje se, že dáte-li otrokům demokratická práva, zvolí si otroctví. Ostatně i mezi americkými černochy někdejší étos boje za svobodu zdegeneroval v nárok na sociální dávky. ()

BoXBe 

všechny recenze uživatele

Denzel Washington se očividně shlédl ve filmech s hutnými tématy a chce se zapsat do americké kinematografie jako umělec, který netočí jen entertainment pro popcorn, ale filmy, u kterých stojí za to dvě hodiny pozorně sledovat obsah a sdělení. Společně s Forrestem Whitakerem přispěli filmovému průmyslu další charismatickou dvojkou intelektuálů, kteří se bijí za správnou věc. Rasová nerovnost a dlouhodobá recese ve Spojených státech; to je základ nejen pro diskuze o tématech, které jsou aktuální dodnes, ale také pro vydařený filmový příběh o obyčejné lidské důstojnosti a svobodě, která je platná pro všechny, bez ohledu na barvu pleti. ()

Freemind 

všechny recenze uživatele

Tak tohle Washingtonovi nežeru a nevěřícně kroutím hlavou. TAK výborný a inteligentní herec, s TAKOVOU skupinou výborných kolegů, s TAK silným tématem nakonec zplodí tuctové, předvídatelné a unylé americké drámo. Což o to, natočeno to je hezky, vizuálně i zvukově to ladí, dojem ale kazí ukecaný a - což je horší, protože se to onou ukecaností násobí - hloupý scénář a mizerní herci (Junior a slečna debatérka, jejíž výkon je opravdu trapný). Nemám rád filmy o tom, kterak hrdina jde do soutěže a po všemožných útrapách a strastech nakonec třímá zlatý pohár za potlesku nadšeného sálu, proto je mi líto, že režisér nabalil tuto tupou šablonu na vážné a kontroverzní téma. Nuda, nuda, šeď, šeď. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (12)

  • Tomuto filmu bolo ako prvému od roku 1979 dovolené natáčať na pôde Harvardskej univerzity. (erapo)
  • Film sa natáčal v Bostone a Cambridge (Massachusetts, USA), Mansfield a Shreveport (Louisiana, USA) a v Palestine a Marshalle (Texas, USA) od 13. mája 2007. (Arsenal83)
  • Film zobrazuje tím Wiley Debate, ktorý porazil v 30. rokoch Harvard College, to však nie je presné. Skutočný tím Wiley namiesto toho porazil University of Southern California, ktorí boli v tom čase vládnucimi šampiónmi v debatách. Hoci vtedy porazili úradujúcich šampiónov, tím Wiley nemohol byť oficiálne uznaný za víťaza, pretože neboli plnohodnotnými členmi debatnej spoločnosti - černosi boli prijatí až po druhej svetovej vojne. (Arsenal83)

Související novinky

Zlaté glóby vyhlášeny, ale nepředány

Zlaté glóby vyhlášeny, ale nepředány

14.01.2008

Jak již bylo řečeno, oficiální ceremoniál předávání Zlatých glóbů byl zrušen poté, co se ho rozhodli bojkovat i samotní herci, aby tak podpořili již několik týdnů se táhnoucí protestní stávku… (více)

Nominace na Zlaté globy

Nominace na Zlaté globy

13.12.2007

Ve čtvrtek 13.12.2007 ráno byly vyhlášeny nominace na Zlaté globy. Zatímco porotu, která rozhoduje o udělování Oscarů, tvoří filmoví tvůrci, Zlaté globy udělují novináři. Mezi nominacemi na letošní… (více)

Reklama

Reklama