Anténa

Co se vizuální podoby filmu týče, odkazů na staré filmy jsem si sice moc neužil (poněvadž jsem moc starých filmů neviděl), ale líbily se mi hrátky s textem zastupujícím řeč obyvatel, symboly některých režimů či náboženství ve vztahu k určitým situacím nebo některé 'technické vychytávky' (dalekohled s okem apod.). Bohužel na to, kolik tam bylo děje, mi přišly některé scény zbytečně dlouhé a proto jsem se občas docela nudil. Je škoda, že film není kratší, kombinace starého vzhledu a občasných moderních prvků je docela zajímavá a moc mi tam nevadí ani ta jednoduchá zápletka.. jen je to všechno příliš dlouhé. (07.03.2009)

Moji oblíbení uživatelé ve frenetickém nadšení sázejí 5* jen to lupe, ale já jsem naštěstí natolik přízemní, abych odolal tomuhle útoku na ješitnost artového diváka. Anténa je zvláštní film, který pracuje s motivem autoritářské a manipulované společnosti, která staví na monopolu informací kontrolovaném panem "Televizí", tedy magnátem, který ovládá monopolní televizní společnost. Je to vize totalitního státu jako z 20. nebo 30. let, naplnění snu o státní propagandě, která má monopol na pravdu. Ostatně v jedné scéně se zřetelně objeví nacistický hákový kříž. Řada dalších prvků, jako jsou uniformy nebo obecně vojenské prvky, odpovídá realitě diktatur Argentiny nebo Brazílie v době Hitlerovy éry, kdy místní pohlaváři napodobovali svůj totalitní evropský vzor. To je pochopitelně zajímavý námět, jenže režisér si zároveň chtěl hrát na velké umění a zpracoval Anténu jako němý expresionistický film ve stylu Metropolis. Má to, ať už jde o kostýmy, kulisy nebo práci kamery, výraznou stylizaci, ve které se ale námět a příběh ztrácí. Samozřejmě, kdo na tuhle hru přistoupí a považuje ji za podmanivou samu o sobě, může být navýsost spokojený, jenže já v tom vidím jenom samoúčelnou záležitost. Kinematografie se od 20. let zatraceně posunula kupředu a když chci němý film s naivními kulisami, sáhnu po osvědčené klasice. Ty 2* jsou právě za onu atmosféru dávno zašlé slávy němého filmu, ale jinak mě po emoční stránce film nijak nezasáhl. Celkový dojem: 40 %. (29.09.2011)

Osobně se domnívám, že prvoplánová cizelace vizuální stránky obrazu spojená s jeho zjednodušením a zpřehledněním (udělat v kompozici místo pro pohyblivé animované titulky nepovažuji za nic komplikovaného) se pojí spíše se šosáctvím než s uměleckou avantgardou. Co se týče aluzí a zvláště aluzí ideových a ideologických by si autor měl v sobě udělat trochu pořádek. Některé symboly mají - a to autor možná neví - v Evropě pořád velmi silný potenciál a nelze je všechny nasypat na stůl a hrát si s nimi jako s kostkami domina. O vyprázdnění významu aluzí filmových už ani nemluvě. Ty tři hvězdičky jsou pomníkem všem zmrzačeným nápadům, které tento film tak úspěšně pohřbil. (28.02.2009)

Pohodlí neinformovaného diváka je při návštěvě projekce v ohrožení a věřím tomu, že nemnohý "náhodný turista" by odešel. Naštěstí na projekce artových klubů moc nezasvěcených lidí nechodí. Ono natočit doslovnou poctu němým klasikám, jako jsou CESTA NA MĚSÍC nebo METROPOLIS, které jsou navíc i otevřeně citované, je zajímavý nápad. Silně stylizované dílo tak při dnešních možnostech hýří vizuálními vtípky, které i jen při mírné snaze působí jako vystřižené ze samotných počátků kinematografie, čemuž umě napomáhá hudební doprovod výrazných kompozic Leo Sujatoviche (po jehož další práci se budu muset poohlédnout). A bude záležet jen na vás, jestli se necháte okouzlit vzpomínkou na doby dávno překonané a nebo si jen poklepete na čelo nad tím, jak jsou podobné pokusy zbytečné nebo snad vykalkulované až k festivalovým vavřínům. 70% (30.01.2009)

"Vzali nám hlas, ale zůstala nám slova." Argentinská kinematografie je vedle francouzské a španělské mému srdci tak nějak nejblíže. A stále umí překvapovat. Třeba tahle "La antena". Fantasmagorické dílko s jazykovým kursem v jednom. Zároveň mi z toho nebylo moc dobře. Smutně fascinující, strhující a navzdory nerealitě tak nějak reálné. Důmyslně propracovaný, znepokojující a nezapomenutelný film po stránce vizuální a hudební brilantně vytvořený. Sice trochu nuda, ale nezapomenutelná nuda. A nezapomenutelně jsem se ještě nikdy nenudila. (12.09.2011)