Zkažená mládež

Kdy se podobné filmy začnou točit u nás? Toť v čase, kdy se u nás tématikou mladých v lepším případě zabývají Gymply, Rafťáci a podobné typicky české, rádobyvtipné povrchnosti o nadržených, potažmo revoltujících pubescentech (jak příznačné, že hlavní trýznitel v Klass se dost podobá V. Kotkovi), toužebná otázka, nad kterou si zdejší filmový fanda jen rezignovaně povzdechne. Plné hodnocení dávám filmu z dosud mě neznámého filmového Estonska za působivé uchopení společensky závažného tématu, které navzdory nepřekvapivému průběhu a nijak extrovní formální stránce vyznívá v Klass patřičně mrazivě. Ony velmi nepříjemné a ponižující akty jsem ve škole téměř nezažil, ale do kůže Kaspara a Josefa jsem vklouzl snadno. Co byste, být jimi, dělali vy? Pane Janáku, prosím Vás, aspoň jednou se přestaňte ve svých filmech zabývat rozbouřenými hormony Kotka s Mádlem a natočte něco vážnejšího... ze života. Něco jako Klass. (14.12.2007)

Jsi alfa samec posedlý touhou ovládat své okolí, nesneseš odpor, odlišnost a známky slabosti nelítostně trestáš veřejným ponižováním vybraného subjektu? Tak by ses jednoho dne mohl stát smutným hrdinou filmu, který v závěru bude vyděšeně koukat do hlavně revolveru a milióny diváků na celém světě si budou říkat, že tak rychlá smrt je pro zmrda tvého ražení až příliš milosrdná! Chování pubertálního stáda pod vedením třídního "borce" bylo bohužel nepříjemně realistické a člověk se tak nemůže konejšit větou "byl to jen film". Krutost některých jedinců a neschopnost většiny ostatních rozeznat špatnost jednání a čelit jí, to je běžná realita nejen na školách, ovšem právě tam a v tomto nedospělém věku jsou outsideři nejzranitelnější a stádo nejsnadněji manipulovatelné. A lepší to nebude, dokud rodiče nevtlučou do svých namachrovaných potomků nějakou tu empatii, ono prosté: "nečiň jiným, co nechceš, aby činili Tobě". Hnusný film, už ho nechci nikdy znovu vidět. 75% A dodatek (spoiler) k oné velmi nepříjemné scéně před závěrem: nevěřím, že by tyran nůž použil při natáčení na mobil a před tolika svědky, tudíž ani nevěřím, že by se do té doby celkem drsný chlapec nechal zlomit a udělal "to". (22.06.2010)

Suprové výchovné video pro prevenci šikany. Ale jinak obyčejně dobrý, průměrně zrežírovaný snímek, který mrazí spíš povahou zobrazovaných událostí, než díky filmařské virtuozitě. Je naprosto přirozený, že člověk ustrne, když vidí realisticky zobrazený teror na dvou školácích - podobně jako ztuhne, když uvidí následky libovolné genocidy. Ale tohle mrazení ještě automaticky neznamená duchaplné dílo. Třída budiž příkladem - jen průhledně roztáčí spirálu násilí, až k přepálené poslední půlhodině. Cenná je přitom hlavně věrná evokace školy a přesvědčiví herci, dvě výjimečná světélka v jinak konvenčním filmu. Brutální CSFD hype. (05.02.2009)

Něktré filmy jsou točené jen kvůli tomu, aby byly dobré... a tohle je jeden z nich. Vybralo se téma, jehož scénář nemůže být nepůsobivý, vybral se styl natáčení, který nemůže vypadat špatně a vybrali se ti nejlepší herci, kteří byli v dosahu... Vzniklo poselství v pozlátku, na které nejde než pět ódy a chválit ho. Bohužel pro tvůrce to jde prokouknout. Film je sázka na jistotu, do které není přidaná ani špetka originality. Kamerové filtry jsou působivé, ale okoukané. Styl je zajímavý, ale bez jakýchkoli filmařských experimentů. Herci hrají skvěle, ale jsou to jen role. Navíc jsem ve filmu nenašel tolik zmiňovanou kontroverzi - tvůrci se naopak snažili, udělat film kontroverzní co nejméně. Krom toho je děj uspěchaný a konec přichází moc rychle na to, abych mohl uvěřit, že se to stalo. Děj se odehrává během týdne... nevěřím, že by se podobná událost mohla takto vyvinout během měsíce, natož týdne... Prostě nekonečná sázka na jistotu. (13.12.2009)

Klass je opravdu nádherný klíč k uchopení tragédie v Columbine. A nejen to... nabízí tři roviny. První je klasická dělba společnosti mezi slabé a silné jedince podle opakujících se archetypů Junga přes celou historii lidstva. Druhá rovina se týká mlčení, tichého souhlasu a nemožnosti vzdorování násilí, což vede k šikaně (plynoucí ze zvířeckosti teens a dětí, kteří už mají racionální úvahu, ale neprojevují empatii) a což nezřídka kdy končí masovou vraždu. Čo Sung-hu popravil v areálu technické univerzity v americké Virginii 32 lidí. Robert Steinhäuser zavraždil na gymnázium Johanna Gutenberga šestnáct lidí. Eric Harris a Dylan Klebold postříleli třináct lidí. Proč? Klass na tohle v řádcích i mezi nimi odpovídá. No a třetí rovina se týká antisemitismu, diaspor, lynčování... což později přerůstá do Konečné řešení židovské otázky, nebo genocidu v Srebrenici. Pokud je tedy na začátku tohoto filmu řečeno, že je to podle skutečné události – není to za A, pravda (v dějinách Estonska se nic takového nestalo) a za B, to souvisí s tím, že jde zkrátka o průřez všemi tragédiemi, který se kde udály. Režisér Raag zaslouží vyznamenání za to, jak umně pořešil absolutní puzzle všech filmařů, kterak verglovat kamerou a rázem zalomením scény opustit hrátky s formou a explodovat v sugestivním líčení. Je zvláštní, že tak neskutečně silný filmy točí pouze ve Skandinávii a v okolních periferiích – v zemích vydestilovaných z Counter-Strikeu, vodky a melancholický deprese. Klass má mega drive od začátku do konce a 85% filmů, co se honosí zařazením „drama“, by při pohledu na něj měly projevit dostatek mravopočestnosti, zabloudit do stroje času a odfrčet z naší reality. (27.12.2007)