Čistilišče

Pane bože, to byl masakr. Velmi krvavý, brutální, naturalistický a syrový válčený film, jehož zpracování dává diváku pocit, že sleduje válku v přímém přenosu. Bez hlubších znalostí Rusko-čečenských vztahů a konfliktů počínajících již v dávné historii, nemá cenu rozebírat, kdo je v právu a kdo ne. Tento snímek ukazuje hrůzy války a nelidské zacházení s protivníky, ať už živými či mrtvými, poukazuje na sadismus a bestialitu, kterou v lidech probouzí válečný konflikt. Ironií historie je, že po první, ale i druhé světové válce padlo tolik krásných vět o tom, že právě ukončená válka musí být tou poslední v dějinách. Vidíme ale, že zůstalo pouze u slov, neboť i dnes, v tuto chvíli, je na světě nespočet válečných konfliktů a to i na starém kontinentu. Co si matně pamatuji z přednášek o soudobých válečných konfliktech, konkrétně Čečensko-ruských válek, je, že Rusové poslali do Grozného mladou, nezkušenou a ne příliš dobře vybavenou armádu a jejich plán, že město získají za 3 dny, se protáhl na tři měsíce a po jeho dobytí začali úřadovat čečenští ostřelovači... ale dost probírání toho, co a jak bylo. Tomuto snímku dávám 5*, ale ne pro jeho historickou kvalitu (musel bych mít hlubší znalosti ohledně tohoto konfliktu), nýbrž pro jeho naturalistické zpracování, které zanechává znatelnou stopu i díky doslova apokalyptické hudbě podporující už tak syrovou a hutnou atmosféru. (24.01.2015)

Jeden maďarský gej mi nasmerfoval do pošty akože tutové odporúčanie. Že vraj „Ak sa ti páčil Ržev, toto ťa totálne odjebe“. A měl pravdu, chalan chlpatý, odjebalo! Úplně mi to odjebalo poslední zbytky důvěry v ruské filmy. Bylo to, jako by zneuznaný režisér amatérského fekálporna dostal oboustranný akutní zánět ambicí a snažil se natočit Zachraňte vojína Chlestakokotova v Apokalypse, k čemuž měl k dispozici závratných 1000 rublů, mobilní telefon, tři hromady suti, partičku notorických leningradských bezdomovců, dva cigánské holobyty, pět litrů rajského protlaku, tři kila vepřového z nuceného výseku, pokoutně nasnímané otáčení tanku v bahně, čtyři podomácku vyrobené sádrové panely, cisternu benzínu, sirky a rusko – čečenský translátor. No neudělejte z toho sofistikovaný a dechberoucí velkofilm s atmosférou, jako by byl divák přímo přítomen v tom pekle! Pekle plošně retardované squatterské čtvrti. Čočka mobilu je dvě hodiny nalepena na xichtě nějakého zjevně nesvéprávného hrdinného krasnoarmějce či do morku kosti odporného separatisty, aby náhodou nebylo v pozadí toho vrakoviště, kde to celé uplácali, vidět stěžně zaparkované Aurory, přičemž tito procítěně trousí do éteru vlastenecké bonbonmoty hodné scénáristicko - herecké přípravky ochotnického spolku Ochrnutý down, nebo se naprosto přesvědčivě pitvoří, jako by měli v rozkroku tři koule. Ta třetí koule je jakože z gumové atrapy snajprpušky Dragunov SVD a pitvoření vypadá, že si právě skřípli pytel v zipu těch rekvizitních maskáčů ze seconhandu Velké vlastenecké války. Tu a tam se záběr přesune na až nevydržitelně drasticky povalující se vepřovou kýtu marinovanou v kečupu, občas na někoho spadne jeden a tentýž sádrový panel, přičemž mu rekvizitář mrdne na hlavu kýbl stavební suti, a v pozadí těch nevyžádaných detailů neustále věrohodně hoří nějaké odpadky polité benzínem. Ještěže to je alespoň dokonale ozvučeno! Ruchy a postsynchrony dozajista profesionálně vyráběli tak, že se pak všichni sešli ve studiu (sklep režisérovy 1+1) a na mávnutí zvukaře dělali do nahrávajícího magnetofonu Karpaty-205 „Zzzzzz-Džžžž“, „Ratatata“ a „Pffffff“ (tohle je citoslovce plápolajícího ohně). Fuckt paráda, dicki moc za doporučení! (02.08.2020)

Konečne vojnový film, v ktorom zhruba 90 % stopáže zaberajú nefalšované bojové akcie. Naozaj ide o celkom autenticky vyznievajúcu a nezakrývanú brutalitu, vlastne až na jednu scénu, keď moslimovia nožom odrežú ruskému vojakovi hlavu a jeho bezhlavé telo sa ešte hýbe (pochybujem, že je čosi také vôbec možné). Príbeh je len minimálny, avšak dokumentárne zachytáva bitku o nemocnicu, z ktorej je najskôr ruská armáda vytlačená, no napokon sa jej opäť zmocní. Na strane čečenských alláhovcov bojujú i medzinárodní dobrovoľníci: černosi, arabi, ba aj dve mladé litovské biatlonistky, dnes už rôznymi legendami opradené, blonďavé ostreľovačky, známe ako White Tights (Белые колготки/bílé kalhotky). (29.04.2015)

dvojhodinové plamene prestrelky strieľačky tečúca krv na zemi na stenách na tankoch, miestami mi to pripomínalo propagandu ruského vojaka, ktorý sa nikdy nevzdá a bojuje aj obviazaný s s nohami v dlahách len aby zničil nepriateľa, ktorý naopak iné nerobí len strieľa, reže gule a hlavy. Nesúhlasím s názorom v oficiálnom obsahu, že ide od takmer "dokumentaristicky vykreslený boj" . Všetko je natočené na efekt, ešte aj reťaze tanku posypané dolámanými - odtrhnutými nohami mŕtvych vojakov a ich črevami. Pre normálnych milovníkov vojnových filmov to neodporúčam, kto che pozerať "sado-maso", nech sa kukne. (17.12.2018)

Hodnotím ako najlepší reálny vojenský film ktorý som videl. Ja som si svoje odslúžil za Dzúra u tankistov, najprv T-55 a potom T-72. Tie scény z filmu mi presne pripomínali ostrý nočný bojový poplach, padali ploty, všade dym a zmätok, z výfukov lietali iskry, škrípanie pásov. Čečensko je divoký Kaukaz, má len 16 000 km2, asi ako 1/3 Slovenska, pred prvou čečenskou vojnou 1,6 mil obyvateľov, z toho 25% Rusov,u ostatných náboženstvo islám. Nevzorov kritizoval a iritoval ruské vojenské kruhy svojimi reportážami, ten film je o tom čo tam videl, niektoré postavy boli skutočné. Napr. plk Sokolov = reálny plk. Savin, dostal črepinu z granátu do oka, zomrel, mŕtvolu Čečenci zohavili a oskalpovali. Odstrelovačky - žoldáčky z Pobaltia.Rusov samozrejme terorizmus a strategická poloha Čečenska nemohli nechať ľahostajnými.A potom takto vyzerala reálna vojna, to nie je hollywoodská limonáda. Povinne by si to mali pozrieť všetci politici a vojnychtiví jedinci. Škoda že Nevzorov nepokračoval ďaľšími filmami. Dávam 5 * (02.08.2018)