Kurz negativního myšlení

„Som ochrnutý a impotentný. To nepokladám za pozitívne.“ Uf, toto je „komédia“, z ktorej môžu byť slabšie povahy šokované. Ukážkový „festivalový film“, ktorý musí byť radosť pozerať na veľkom plátne, s originálne napísanými postavami a originálnymi hereckými výkonmi, krvavo dozdobený zvratmi, ktoré nečakáte (pästný úder, chodenie vozíčkara). Zaujímavé a príjemne krátke. Optimizmus nikam nevedie? (10.09.2010)

Když mi při práci větev jako noha zlomila před lety sedm obratlů a lopatku, taky jsem měl blízko k tomu, abych skončil na kriplkáře. Nevím co bych potom dělal, možná bych si to hodil, možná bych zase začal chlastat, těžko říct. Určitě ale vím, že bych se k lidem kolem sebe nechoval tak zhovadile jako Geirr. Občas si mě sice něčím naklonil, třeba když nečekaným direktem poslal k zemi tu otravně vlezlou psychočůzu, ale většinu času mě jeho slabošské ublíženectví a nasranost na svět nebavily. Nebavila mě ani většina ostatních postav, nebyly mi ničím blízké ani sympatické, chovaly se dost nepravděpodobně a nezáleželo mi na nich. Film na mě "v psychologické rovině" nijak významně natož novátorsky nezapůsobil, protože pesimismus i negativismus jsou v různých podobách a variacích samozřejmou (sou)částí mého/mých světonázoru/názorů, stejně ovšem jako i opačné úhly pohledu, prostě nic nového pod Sluncem. Po formální stránce se jedná o vizuálně nepříliš přitažlivou a filmařsky okázale ledabylou poloamatérštinu ve stylu podobných severských rádoby syrových a autentických ledabylostí. Nejdéle si z filmu asi zapamatuju scénu s ruskou ruletou odkazující na Deer Huntera, ale silně pochybuju že se k němu ještě někdy vrátím. (20.05.2019)

Sereme na čůráky v televizi, co se pořád smějí. Sereme na ty, co mají dobré přátele a rodinu. Sereme na ty, co mají život před sebou a sní, že budou někdo jiný. Sereme na ty, co tě litují. A na všechny, co nic nechápou. Na všechny kretény, co si myslí, že je možné být šťastný. Sereme na ně, na tebe i na mě. Btw docela mi to připomnělo Hornbyho Dlouhou cestu dolů. (19.04.2009)

Tohle komedie??? Každému, kdo má nějaké psychické problémy (ať už je na vozíku či nikoli) bych přála, aby se nechal inspirovat tímto alespoň filmovým kurzem, který začíná nevinně jako běžný kurz pozitivního myšlení, bleskově se díky novému členu zvrhne na kurz negativního myšlení o pojmenovávání tvrdé reality, někdy za použití i tvrdé pěsti, marihuany a alkoholu. Nicméně terapeutický účinek této tvrdé metody zafunguje nejen na všechny "léčené" ale i na oba zainteresované zdravé partnery postižených, ale především na "vlezlou přechytralou terapeutku". (03.08.2008)

Debutující režisér Bard Breiner smísil skandinávské psychologické drama o mezilidských vztazích se sarkasticky černou komedií. Originálnímu tvaru přidává na atraktivitě hudební doprovod pro rockové fajnšmekry (Steppenwolf, Nina Simone nebo Johnny Cash). Vítejte v klubu! Scénář : Bård Breien. Kamera : Gaute Gunnari (30.04.2011)