Kurz negativního myšlení

Severská revolta proti naučeným úsmevom a pokryteckému pozitivizmu. Film zo začiaku len pomaly a neškodne plynie, oživenie a rozpumpovanie skupinovej dynamiky prináša nový líder - Geirr, pri ktorom sa Tori stáva len bezduchou neúčelnou figúrkou. Ide na to svojsky a hlavne cez skutočné emócie. Mrazilo ma celú dobu. (24.05.2010)

Mám rád tyhle severské depresivní tragikomedie, obecně je z nich cítit život, který má nedostatek světla a slunce. Kurz negativního myšlení má ovšem ještě jiný rozměr, a to konkrétní životní tragedie - pohybové omezení života ochrnutých lidí a z toho plynoucí psychické trauma. Není to snímek tak syrový, jak by se od zástupce severské kinematografie dalo čekat, žádné Dogma 95, je naopak do jisté míry stylizovaný, ba dokonce vykalkulovaný, ale to je překvapivě ku prospěchu - tvůrci sice kalkulují se vzedmutím lidských emocí, ale nejde jim o manipulaci s divákem, ale o poukázání na vážné a tak trochu opomíjené téma, a to hodně osobitým způsobem. Nejsilnější devizou je skutečně hodně černý humor a nadstandardní herecké výkony, příběh sám není prvořadý, mnohem silnější je kontext, prostředí a společnost lidí, ve které se vše odehrává. Kurz negativního myšlení není sice úplná špička svého žánru, ale díky svému obsahu je to stále skutečně hodně silný film, který se vyplatí vidět (a možná vlastně spíše zažít...ale jen na těch 79 minut...) (06.12.2009)

Byl jsem docela překvapen, že místo komedie sleduji opravdu drsný psychologický film, který zatlačil několikrát velmi vostře na pilu. Proto mám i problém s hodnocením. Chtěl jsem si odpočinout u komedie, místo toho jsem opět musel nažhavit mozek a popřemýšlet nad tím, jaké to musí být starat se o postiženého člověka. Film je to nesmírně zajímavý, i když místy nelogický, přesto pokud máte rádi psychologické filmy, tak určitě doporučuju! 65% (21.04.2012)

„Som ochrnutý a impotentný. To nepokladám za pozitívne.“ Uf, toto je „komédia“, z ktorej môžu byť slabšie povahy šokované. Ukážkový „festivalový film“, ktorý musí byť radosť pozerať na veľkom plátne, s originálne napísanými postavami a originálnymi hereckými výkonmi, krvavo dozdobený zvratmi, ktoré nečakáte (pästný úder, chodenie vozíčkara). Zaujímavé a príjemne krátke. Optimizmus nikam nevedie? (10.09.2010)

Jasné, že každý človek musí niekedy vybuchnúť. O to viac, keď je po krk v problémoch. V problémoch, ktoré nemá silu vyriešiť k vlastnej spokojnosti. Nedá sa byť za každú cenu pozitívnym. A ani negatívnym. Stredná cesta je to pravé orechové. Partička, ktorá sa zišla na párty u Geirra bola excelentná, takisto aj muzika. (12.03.2016)