Reklama

Reklama

Manželé Beata a Bartek Zielinští zjistí, že naletěli podvodníkům, kteří jim měli postavit nový byt. Všechny úspory svěřili stavební firmě a teď musejí navíc zůstat s dvěma dětmi Bartkovy matky. Soužití Beaty s tchýní není vůbec jednoduché, přináší další problémy, stejně jako dlouhodobá finanční tísnivá situace manželů... Dramatický příběh podle vlastního scénáře natočila režijní dvojice Krzysztof Krauze a Joanna Kos-Krauzeová. Tvůrci zvolili bezmála reportážní přístup, umožňující bez zbytečných emocí líčit postupné nahlodávání rodinných vazeb v obyčejné rodině, způsobené shodou nešťastných náhod. Inspirovali se při tom zprávou o skutečné tragické události. Na festivalu polských filmů v Gdyni v roce 2006 snímek získal hned několik ocenění: Velkou cenu Zlaté lvy (pro režisérskou dvojici), Cenu za ženskou roli (Jowita Budniková), Cenu za vedlejší ženskou roli (Ewa Wencelová), Cenu za hudbu (Pawel Szymanski). (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (44)

sklennenka 

všechny recenze uživatele

V tomto případě nesouhlasím s nálepkou nudný film. Naopak. Příběh nám vlastně ukazuje celkem slibně se rozvíjející vztah manželů i s jeho všednodenností, která pro někoho může být i nudou. Poté co se nakupí sled mnoha nezáviděníhodných událostí poznáváme, že právě všední starosti jsou vlastně to obyčejné štěstí. Charaktery jednotlivých postav jsou podle mne naprosto reálné a bohužel opravdu ze života. Zase jedno pěkné psychologické drama, které nikdo z nás nechce prožít na vlastní kůži. ()

BoXBe 

všechny recenze uživatele

Režisérovi Krauzemu se až mučivě realisticky podařilo odvyprávět příběh ze sídliště, takový jakých znám osobně i z okolí desítky, ale nikdy jsem nebyl přítomen celistvě až takto na dřeň. Ve fantasticky zahraných hlavních rolích herci vyobrazují tři světy - typickou tchýni s nevyřešeným a ambivalentním osobním přístupem k životu, syna slabocha, který o sobě nechává rozhodovat jiné a snachu, jejíž život nepatří nikomu, ani jí samotné. Všem postavám chybí málo vůle ke změně, a když jí dosáhnou, většinou za to platí nebo nárokují nepřiměřenou cenu. Tři osudy, které se navzájem prolínají, ale jakoby byly od sebe vzdáleny nekonečně daleko. Že nedostatek peněz má vliv na rodinné vztahy je známo, ale tady hraje podstatnou roli pasivita, s jakou protagonisti řeší svoje problémy. Lenost a deprese Beaty, nerozhodnost Bartka a schizofrenost jeho matky jsou silnými mocnostmi v jejich světě a neschopnost dialogu pak vyústí v tragický konec. Polský film příjemně překvapil kulturního ducha, ale zanechal v hlavě tíživé myšlenky. ()

Reklama

honajz2 

všechny recenze uživatele

Tak nejprve klady, ať už se s nimi tady nemusím zabývat. Hodně se mi líbilo, jak se to snaží být natočené ve stylu rumunských filmů, tz. co nejrealističtěji. Na většinu rumunských filmů to sice nemá, ale dojem realističnosti v tom je. Plus ještě samotný námět se mi líbil, protože skutečně má potenciál přijít s dost silným dojmem. Jenže se dá celkem lehce prokouknout, že za realistickým vizuálem se skrývá strašně hloupý scénář. Už po pár minutách to působí dost ublíženecky a s každou další minutou se ten dojem jen zvyšuje. Všechny postavy se chovají hloupě a hlavní dvojice je párem chcípáků, který se dostal (spolu s dětmi) do dost složité životní situace, neustále jim něco hází klacky pod nohy, ale většinou si za to můžou sami, protože odmítají se svojí životní situací cokoli dělat, spíš si jen v tom všem přežívají a stěžují, až... Nebudu spoilerovat, nicméně obojí z toho dělá nedůvěryhodný vykalkulovaný příběh, který se postupem času snaží citově vydírat všude kde to jen jde a ačkoli jsem doufal, že to závěr aspoň trochu zachrání, nakonec ten závěr byl na tom všem úplně nejhorší. Jen za něj bych bez váhání dal odpad, protože je nejen strašně zbabělý a vyděračský, ale taky dost hloupý. Takže to ve finále je jen vykalkulovaná nihilistická blbost, co se strašně snaží hrát si na to, jak realistická je, ale když se podíváte do jejího nitra, dojde vám, jak stupidní, klišovitá a naprosto prázdná je. Btw nechci být hnusný, ale celkem by mě zajímalo, podle čeho je ten film tak strašně nehollywoodský a že bych si ho měl kvůli tomu vážit? Jako sorry, ale filmy s tunami citového vydírání produkuje především Hollywood a tady je ho taky hromada, takže - come on... Slabé 2* ()

mustafa 

všechny recenze uživatele

Ohromně kruté sociální drama. Ve všech ohledech. Náměstí spasitele se tematicky zřejmě nemůže zalíbit vůbec nikomu, protože destrukce hlavní hrdinky okolím je tak naturalisticky natočená, že divákovi nezbývá nic jiného než postavu litovat, obdivovat, ale jen těžko by se chtěl s ní identifikovat. Náměstí Spasitele je snímkem, který není lehké vstřebat a hlavně sledovat. Příznávám, tyto filmy ve mě nevyvolávají estetické potěšení, ale oceňuji, že se těmto tématům tvůrci nevyhýbají a nepřikrášlují je k obrazu svému. Domnívám se, že snímku se daří postihnout polskou realitu všednosti a stává se tak výpovědí nejen jedné rodiny, nýbrž i společnosti. Snímek je prostoupen společenskými událostmi a vystřízlivění hrdinů z celoživotního snu je nanejvýš hořké, stejně jako vyrovnávání se s minulostí. Ačkoliv postava Barteka během snímku prodělává řadu rychlých proměn o jejichž logice a reálnosti by se dalo velmi pochybovat, daří se zejména díky výbornému výkonu Arkadiusze Janiczeka přetvořit postavu Barteka-otce v Barteka-monstrum. Jeho podmračený, nečitelný výraz, neprojevování jakýchkoliv emocí, řídká mluva a strojové replikace cizích názorů je ztělesním totálního záporného hrdiny, ke kterému divák pociťuje odpor a to je dobře, protože tento snímek chce v divákovi vyvolávat emoce a donutit se zamyslet nad tím, co se vlastně na plátně odehrává... ()

Matts 

všechny recenze uživatele

Kdykoliv si na tento skvělý snímek vzpomenu, přeběhne mi mráz po zádech. Velice naturalisticky natočený film. Postava zbabělého Bartka je propracována do nejmenších detailů. Po celou dobu trvání snímku jsem měl neodolatelnou chuť dát mu pěstí mezi oči. Určitě jeden z nejlepších snímků, které jsem na 42. MFFKV viděl. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (1)

  • Režisér Krauze se při natáčení filmu inspiroval metodami Mikea Leigha. Hlavní tři hrdinové spolu s režisérem zkoušeli dva a půl měsíce a konečná podoba scénáře je založena na jejich improvizacích. (hippyman)

Související novinky

Projekt 100 pro rok 2008

Projekt 100 pro rok 2008

29.11.2007

V první půli příštího roku připravila Asociace českých filmových klubů už 14. ročník Projektu 100, který nabídne do české distribuce dalších deset kvalitních a celosvětovou kritikou oceňovaných… (více)

Střední Evropa 2007 napoprvé

Střední Evropa 2007 napoprvé

03.09.2007

Asociace českých filmových klubů rozhodně nepatří mezi ty, kteří by setrvali na dlouhé časy v posvěcené nečinnosti, a tak pro příznivce netuctových filmů připravují další putovní přehlídku. Po… (více)

Reklama

Reklama