Rozhovory s mým zahradníkem

Dobré nosné téma, bohužel příliš povrchně zpracované. Nevím nakolik se scénarista a režisér držel knižní předlohy, výsledek je ne příliš přesvědčivý. U obou přátel mi chybí nadšení. O svém tvoření mluví chladně, nezaujatě. Rovněž přezdívky Zahrada a Barvička zní příliš škrobeně, myslím, že se v tomto ohledu nemusel držet překladatel předlohy, ale vymyslet něco přiléhavějšího. Ani dialogy nejsou psané do huby. Přitom se dalo tak krásně pracovat s námětem, zahradník mohl mnohem víc nahlédnout do výtvarného umění, malíř se mohl nechat nadchnout zahradou. Zde to působí dojem, že se zhýčkaný intelektuál z Pažíře přijel nechat polidštit svým jednodušším přítelem bez vzdělání. Konec je předvídatelný. Přesto jde o film, který neurazí. (18.06.2014)

Jean Becker rozhodne vie ako z minima vyťažiť maximum. Na prvý pohľad iba obyčajný príbeh o stretnutí dvoch starých priateľov zo školských lavíc, no je v ňom ukrytej toľko krásy, ľudskosti a dobroty ako len málokde. Príbeh si ma získaval pekne pomaly a postupne, pričom sa tu našlo aj veľa zábavných momentov, hlavne v spojitosti so záhradníkom a jeho vtipnými komentármi na báze zdravého sedliackeho rozumu. A ten koniec.... nádherne trpko-sladký. 85/100 (03.05.2017)

U tohoto druhu filmů, kde se vždy vyskytuje ten dobrý člověk, který žije na venku a trousí ty jednoduché, ale hluboké pravdy, si nejsem jist, zda to není taková červená knihovna pro měšťáky. Aspoň si nepamatuji, že by nějakou rurální idylku napsal nějaký opravdový venkovan. Až do doby nástupu masivní mechanizace v druhé půli 20. stol. byl život na venkově hlavně dřina, tedy pokud člověk nebyl majitel velkostatku. Ostatně první venkovské idylky, které mne teď napadají, pěstovala francouzská rokoková šlechta ve formě pastýřských her, ale určitě se ty navoněné markýzy a jejich elegantní kavalíři v hnoji nehrabali. Tady se taky hlavní hrdina vrací k svým kořenům tím, že si na obdělávání půdy najme zahrádkáře (ani zahradník to není, když je to penzionovaný ajznboňák, který to pěstování zeleniny má jako zábavu či maximálně vedlejší pracovní činnost), sám se věnuje oduševnělejší činnosti. A nějak mne dorazila ta rada s nožem a provázkem, která hnedle na konci filmu došla svého uplatnění, to už bylo moc na pilu přitlačeno. Ale hezké okamžiky ten film má, ne že ne, aspoň když si utahuje z "milovníků a znalců" současného malířství. (22.06.2015)

To je prostě kumšt. Na tom filmu vlastně nic není. Skoro dvě hodiny si v něm několik lidí jen tak povídá. Příběh je jednoduchý, napětí skoro žádné. Jenže z těch lidí ze všech zvolna a nenásilně, ale nepřestajně sálá člověčí dobrota - z každého jinak, z každého po svém. A člověku je z toho pěkňoulince u srdce. (24.07.2009)

příjemný a poklidný lidský film o každodenních záležitostech i starostech malíře, který se přestěhuje na venkov a jeho zahradníka. Je natočený citlivě, ale bez zbytečné melancholie a přehnaného sentimentu. Moje 4 hvězdičky si určitě zaslouží a spíš si ho užije starší generace. Profesní filmové ztvárnění nijak zvlášť nevybočuje z průměru, ale ani neruší a díky tomu se dá lépe vcítit do jednotlivých postav. Doporučuji i kvůli tomu, že mu nechybí humor a nadhled. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (08.12.2013)