Režie:
Brian De PalmaKamera:
Stephen H. BurumHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Gary Sinise, Tim Robbins, Don Cheadle, Connie Nielsen, Jerry O'Connell, Peter Outerbridge, Kavan Smith, Elise Neal, Kim Delaney, Britt McKillip, Jody Thompson (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V roce 2021 první expedice s lidskou posádkou dorazila na planetu Mars. Výprava zachytí na monitorech podivný objekt a vypraví se k němu. Dojdou k hoře, ke které vyšlou radarový signál. Ten však vyvolá obrovský písečný vír, ve kterém zahynou všichni kromě velitele Luka Grahama. Na místě, kde stála záhadná hora, se objeví socha obřího ženského obličeje. Vzápětí vyráží k Marsu záchranná výprava. Po téměř půlroční cestě je jejich loď těsně před sestupem na oběžnou dráhu poškozena rojem mikrometeoritů. Jedinou nadějí astronautů je zásobovací modul předchozí výpravy. Podaří se jim přistát poblíž poničené základny předchozí výpravy. Objeví tu pološíleného Luka Grahama, který přežil v provizorním skleníku. Když se vzpamatuje, pustí kolegům záznam signálu, který vycházel z vnitřku sochy. Podařilo se mu ho dešifrovat a zjistil, že to je elektromagnetické zobrazení lidské DNA. Podivné je, že kousek chybí. Astronauté se chystají k odletu, potom je napadne, že signál je možná klíčem k tajemství sochy. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (331)
Tento film patri mezi ma oblibenejsi sci-fi, ikdyz o zadny majstrstyk se nejedna. Misty je diva kale opravdu napjaty a hltave ocekava veci pristi. A vizualni efekty na konci filmu byly v te dobe prekvapive a krasne. Pozitivni vzpominka pretrvava a i dnes se da u Mise na Mars stravit prijemne odpoledne. ()
De Palma vybočil zo svojho chodníčka a hups. Ale je tam jedna ohromne! napínavá a jedna skvelá akčná scéna. Vizuálne pekné ale nedotiahnuté. Príbeh veľmi triviálny a vo finále tak polopatistický, že to (napriek dovtedajšej snahe) úplne stráca nádych existenciálneho či filozofického sci-fi. Oproti RED PLANET však veľdielo... ()
„Čo je toto za záchrannú misiu?“ V roku 1998 mali premiéru dva filmy o smrteľnom asteroide: Armageddon a Drvivý dopad. Dva roky nato sa situácia zopakovala, keď do kín vleteli dve snímky odohrávajúce sa na Marse koketujúce s myšlienkou jeho osídľovania resp. mimozemskej formy života: Červená planéta a Misia na Mars. Dobrou správou (v zmysle každý si nájde favorita) je, že sa na seba nepodobajú a každá si ide svojou vlastnou letovou dráhou. Takže kým Červená planéta bol „len“ marťanský survival s ubúdajúcim počtom hrdinov, Misia na Mars je o poznanie (aj dve) náročnejšia a ambicióznejšia. Režíroval ju Brian De Palma (čo bol len 2 roky od Hadích očí risk, mám ten film veľmi rád, ale vznikal vyčerpávajúco a vcelku drasticky sa prestrihával), na scenári pracoval Graham Yost (Operácia: Zlomený šíp, Nebezpečná rýchlosť) s bratmi Thomasovcami (Predátor, Konečné rozhodnutie), produkoval David Goyer (scenárista Bladea) a Ted Tally (scenárista Mlčania jahniat!), kameramanom bol Stephen H. Burum (Nepodplatiteľní, Vojna Roseovcov) a hudbu zložil nezameniteľný Ennio Morricone. V dobe premiéry tvorcami proklamované šokujúce rozuzlenie je v skutočnosti dänikenovský (a iný) šlabikár. Celé finále je ako zo zlého sna a možno by bolo lepšie, aby postavy na Marse nič nenašli. Kým Červená planéta stála 80 miliónov a na celom svete zarobila škandalóznych 33, Misia na Mars síce zarobila pekných 110, čo však pri rozpočte 100 tiež nemožno pokladať za úspech. Misia na Mars ma bavila o jednu hviezdu viac, ako Červená planéta. Rozpočet je z nej cítiť (vesmírne stanice a lode, marťanská základňa), má divokejší scenár (a teda nepredvídateľnejší a teda zábavnejší, aj keď miestami nechceným spôsobom), kasting je silnejší a postavy sympatickejšie (v Červenej planéte to boli až na výnimky samí kreténi a blbci). V ktorom inom filme vedľa seba uvidíte Tima Robbinsa (Vykúpenie z väznice Shawshank), Armina Muellera-Stahla (Hra), Connie Nielsen (Gladiátor), Dona Cheadlea (Sopka) a hviezdičky Vreskotu 2 Jerryho O´Connella a Elisu Neal? Nie je to vyvražďovačka á la Červená planéta, konca sa každopádne nedožijú všetci a minimálne u jednej postavy vás likvidácia zaskočí (aj keď poradie v úvodných titulkoch čo-to naznačuje). Sinise vyzerá ako keby to prehnal s alkoholom a mal každú chvíľu vrhnúť šabľu, ale k jeho role sa to chodí, už som ho videl podať aj zbedačenejšie výkony. Jedna z najzvláštnejších (ale tým pádom i najoriginálnejších) nehôd vo vesmíre. Povedal by som, že na tom, že Misia na Mars je miestami taká svojrázna, majú podiel tvorcovia, ktorí sa k tomuto žánru (resp. k vysokorozpočtovému hollywoodskemu sci-fi celkovo) absolútne nehodili a značne si to prispôsobili (medzi producentmi nechýbali dvaja muži, ktorých hlavným zamestnaneckým pomerom je pozícia scenáristov, režisér sa až na pár výnimiek dovtedy špecializoval na filmy o mafii, hudobný skladateľ mal v tom čase na konte 4 nominácie na Oscara za drámy atď.). ()
Ten druhy a ovela lepsi film o Marse. Aj po 15. rokoch ponuka nádherne trikove sekvencie natocene v pôsobivych dlhych kamerovych najazdoch. Postavy su dostatocne prepracovane, aby si dokazali ziskat moje sympatie. A co ma potesilo najviac je zaver. Väcsina tychto ambicioznych sci-fi filmov sa v poslednej tretine zmeni na beckovu tupu vyvrazdovacku. Co nastastie nie je pripad tohto filmu a aj ked je zaverecna pointa trochu naivna a nabozensky zalozenym ludom asi bude proti srsti, tak mne sadla. Vysledkom je nadpriemerne sci-fi, ktore patri k tym lepsim vo svojom zanri. 7/10. ()
Mám z Mise na Mars neskutečně ambivalentní pocity. Na jedné straně jsou tu scény, které jsou způsobem natočení úchvatné (nepřerušený střih De Palmy je prostě ohromující) a je tu (minimálně pro mě) atraktivní téma, potažmo jeho rozvinutí. Potíž je v tom, že ona samotná myšlenka nemá žádných vlastních nápadů, pouze zpracovává mnohokrát nahozená témata. Vinou toho má film ohromně nevyvážené tempo, protože pokud se zrovna neděje něco akčnější, tak postavy bádají dlouze nad tím, co už divák tuší. Chvílemi jde navíc o neskutečně naivní sci-fi, co se hereckých projevů týče, až mi to evokuje stařičké žánrovky z 50tých let (něco jako Zakázaná planeta). Závěr by měl být ohromujícím zážitkem hodným úcty, ale jaksi to působí až příliš nevěrohodně (otázkou je, jestli můžu takový termín užít u sci-fi... dejme tomu, že v duchu seriózní podívané je konečná sekvence jaksi příliš pohádková). Prvně jsem tento film viděl těsně po jeho uvedení a byl jsem ohromně zklamán. Dnes je pro mě Mise na Mars slušným žánrovým počinem, jehož největší slabinou zůstává, že se snaží být tak moc inteligentní, vážnou a hodnotnou podívanou pro další generace. Na to, vzhledem ke své přímočarosti a občasné naivitě, opravdu nemá... jo a Morricone si to vykrádání tématu z Obětí války mohl odpustit... ()
Galerie (29)
Photo © 2000 Touchstone Pictures
Zajímavosti (5)
- Povrch planety Mars o rozloze 55 akrů byl postaven z písečných dun, pokryt tisíci kubíky betonu a obarven statisíci litry červené latexové barvy. Ve své době šlo o největší filmovou konstrukci a filmaři ji postavili nedaleko Vancouveru. [Zdroj: měsíčník Cinema 6/2000] (Locksley)
Reklama